Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Kaple svaté Anny je nejvýraznějším pozůstatkem zaniklé osady Hutov. Ta se stejně jako třeba hrad Sovinec nachází v katastru obce Jiříkov.

Tentokrát se vydáváme na Hřebečsko, do Moravské Třebové do centra Waltera Hensela, kde má své sídlo místní Svaz Němců. K mikrofonu jsme pozvali jeho dlouholetou předsedkyní, paní Irene Kunc.

Za normálních okolností vchází nosem do těla vzduch, ze kterého získáváme kyslík. Nosní sliznice ho přitom zvlhčuje, ohřívá a zachytává nečistoty. Kýchání, smrkání nebo vodnatý výtok proto nemusí hned znamenat infekci. Někdy nos jen reaguje na suchý vzduch, chlad, změnu teploty nebo podráždění sliznice.

Zámků vyzdobených nábytkem, vzácnými lustry a drahými koberci je spousta. V Brtnici na Vysočině můžete zažít atmosféru památky, která dlouhá léta chátrala a jejíž inventář zčásti zmizel a zčásti je uložený někde jinde. Přesto si historické prostory zachovaly úžasné kouzlo a rozhodně stojí za návštěvu.

Kde stávala ludéřovská tvrz? Po tom pátral tým na katedře historie Univerzity Palackého pod vedením profesora Davida Papajíka. Stavitelem původní tvrze mohl být ve 14. století Ludéř z Ludéřova.

Za druhé světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 17 tisíc obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané. Historička Dana Vedra pět let pátrala po jejich osudech. Mluvila s pamětníky, procházela archivy i místa, kde k událostem došlo. Vznikla kniha Donuceni odejít.

Díky dlouhé době kvetení a velké rozmanitosti se muškáty řadí k nejoblíbenějším okrasným rostlinám u nás. Muškáty v oknech výborně odpuzují hmyz a navíc udělají mnoho parády.