Olomouc

Blíží se Velikonoce a vejce natvrdo ovládnou naše domácnosti. Víte, jak je správně společensky oloupat a kam patří skořápka?

V minulých dnech dokončil státní podnik Povodí Moravy rekonstrukci jezu na dolním toku Moravské Sázavy nedaleko Zvole. Místo původního betonového stupně zde dnes je přes 50 metrů dlouhé balvanitý skluz, který překonává výšku přes jeden a půl metru potřebnou k nadržení vody pro Mlýnský náhon vedoucí do Zvole.

Vedení Přerova připravuje stavbu nové cyklostezky mezi městem a jeho místní částí Dluhonice. Necelý kilometr dlouhý úsek radní nechají osvětlit.

Pražský hrad je odvěkým symbolem českého státu. Začal vznikat pravděpodobně už někdy kolem roku 880 za knížete Bořivoje z rodu Přemyslovců. Stojí na vrchu Opyš.

Není nad vůni čokolády. Při kousnutí cítíte, jako když ztuhne kakao v ústech. Brownies je proti tomuto dezertu suchá sestřenice. Ochutnáte jeden kousek a chcete další. Recept, kde máme asi nejvíc vajec za celou historii Pochoutkového roku, upekla Jana Hauptmannová z Pohoří.

Začátek dubna je pro motoristy většinou o přezouvání automobilů na letní pneumatiky. Vyplatí se dojet zimní, nebo místo letních koupit celoroční? Nebo vyplatí se dvě sady pneumatik na discích či stačí jenom pneumatiky na stávajících discích přezouvat?

Když v Radniční ulici v Českém Krumlově vejdete do malého historicky vyhlížejícího krámku, dýchne na vás atmosféra známá třeba z knihy Bylo nás pět. Nejde totiž o klasický obchod, ale o Muzeum obchodu, které představuje poctivý kvelb, nebo obchod s koloniálním zbožím z přelomu rakousko-uherského mocnářství a první republiky.

Příroda v Národní přírodní rezervaci Rešovské vodopády se dochovala ve značně divokém stavu, zejména díky obtížně přístupnému terénu.

Čtvrteční veřejná debata v Hustopečích nad Bečvou měla uklidnit obyvatele po únorové havárii vlaku převážejícího toxický benzen. Zúčastnily se jí stovky lidí i zástupci státu – včetně ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), hejtmana kraje a odborníků z inspekce.

Tentokrát si povídáme s panem Alfrédem Bauerem z Tisé na Ústecku, dalším potomkem neodsunutých českých Němců. Dozvíme se nejen, proč Bauerovi mohli zůstat v Čechách, ale také o jejich sžívání se s českou většinou, o pískovcových skalách, o podobě hraničního pásma do roku 1961 nebo o tom, jak užitečná je v pohraničí znalost němčiny.