Olomouc

V jedné z místních částí Zlína, ve Štípě, mají jeden architektonický unikát. Pyšní se větrným mlýnem, který je zapsaný na seznamu kulturních památek. Stojí v části zvané Pod Větřákem na jižním úpatí Hostýnských vrchů. Mouka se v něm mlela do padesátých let 20. století. A jak tvrdí současný majitel Jiří Procházka, zařízení je funkční i dnes.

Uplynuly tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Mnoho českých dobrovolníků i nadále podporuje obyvatele napadené země různými způsoby. V Olomouci se lidé znovu zapojili do výroby takzvaných zákopových svíc, které slouží vojakům i civilistům v oblastech bez elektřiny jako zdroj světla, tepla a na ohřívání jídla.

Občas se jí někdo zeptá, jestli se nebojí. „Jsem pragmatická, ale i tak se občas nechám unést pocitem, že nejsem na hradě sama,“ přiznává s úsměvem Zuzana Šulcová. Vychutnává si magický okamžik, kdy odejdou poslední návštěvníci, zavře se brána a ona ví, že je za ní další povedený den.

Se vznikem Československa byly šlechtické tituly oficiálně zrušeny. Stát tím deklaroval rozchod s minulostí, zároveň část šlechticů mluvila především německy a existovaly tak pochybnosti o jejich loajalitě.

Loučíme se se zimou. Přijde teplé jaro, nebo nás čekají mrazy? Staročeský kalendář, svátek sv. Matěje a slavnostní palačinky v hlavní roli během další návštěvy u Jiřinky s Alenkou.

Posluchačský recept: Švestkové buďáky od Kateřiny Nováčkové. Rada z etikety: Jak nabírat polévku ze společné mísy. Gastrotrend: Švédský stůl známe už přes 110 let. Soutěž o kuchařku.

Polévku můžeme dostat na stůl přímo v talíři nebo na stole přistane takzvaná terina, tedy mísa s polévkou. Jak si nabrat polévku z teriny a kdo si nabírá jako první? Radí Ladislav Špaček.

Servírování formou bufetu s několika teplými a studenými pokrmy z různých potravin „na jednom stole“ říkáme u nás nabídkový, bufetový nebo švédský stůl. Ve Švédsku je to smörgåsbord, složenina slov smörgås a bord, sendvič a stůl, a jeho historie je dlouhá.

Ski Areál Kraličák ve Starém Městě na Šumpersku v sobotu brázdili sáňkaři. Účastnili se závodu, který odkazuje na téměř zapomenutou tradici svážení dřeva.

Vyvápnění půdy dělají zahrádkáři obvykle na podzim, hned po porytí a přihnojení záhonů. Kdo to ale nestihl, tak může přivápnit i teď začátkem března, než zahrádku připraví na jarní sadbu.