Olomouc

Vrch Plešivec v Brdské vrchovině se tyčí do nadmořské výšky 654 metrů nedaleko městyse Jince. Turisté se na něj vydávají jak kvůli nezaměnitelným výhledům, tak pro jeho mystičnost. Podle pověstí se něm objevil drak i ďábel a konat se tam měly i slety čarodějnic.

Topinambur – hlíznatá zelenina, která si labužníky podmanila ořechovou nasládlou chutí, připomíná artyčoky i jedlé kaštany. Zajímavé je, že topinambur můžete jíst i syrový, lidově označovaný jako „židovské brambory“.

Blanenské železárny byly jedním z největších producentů litiny v Rakousko-Uherské monarchii. Za starohraběte Hugo Franze Salma-Reifferscheidta, který nad nimi převzal správu v roce 1806, získaly železárny evropskou proslulost.

Horské sedlo Skřítek s nadmořskou výškou 874 metrů odděluje Jeseníky od Hraběšické vrchoviny. Odpradávna bylo významné pro dopravu, která tady i dnes překonává po hlavní silnici horský masív. Je ale zároveň i místem zasvěceným přírodě. Nachází se tu rezervace chránící rozsáhlé rašeliniště. A je i vyhledávaným cílem turistů, cyklistů a v zimě běžkařů. Centrem sedla je prastará horská chata z 19. století.

Pro její stavby je charakteristické použití skla a kovu. Architektka Eva Jiřičná proslula návrhem skleněných schodů, interiérů londýnských a newyorských módních obchodů a butiků.

Třikrát týdně dochází do olomoucké vazební věznice, kde je hodně vytížená. „Někdo se potřebuje vypovídat, někdo čeká rady, často ale společně hledáme odpovědi na nejrůznější otázky. Být s tím člověkem, o to v mé službě jde,“ říká Jana Rumlová.

Jednou z nekrásnějších silniček pro cestování na kole je bezesporu ta, vedoucí z obce Drozdov na Zábřežsku po náhorní plošině Drozdovské vrchoviny směrem do Jedlí. Projíždíte krajem, kde se střídají horské louky se smíšenými smrko-bukovými lesy a sem tam cestu oživí drobná sakrální stavba. Tu křížek, tam kaplička nebo sousoší Nejsvětější Trojice, kterých mimochodem okolo Zábřeha najdete opravdu hodně.

Dneškem končí večerní prohlídky olomoucké ZOO. Jedná se o poslední termín oblíbených vánočních večerních prohlídek, říká mluvčí zoo Iveta Gronská.

Historie novoročních přání sahá do první poloviny 19. století. Tehdy bylo zvykem, že šlechtici ve vánočním čase osobně navštěvovali své známé a přáli jim vše nejlepší k Vánocům i do nového roku.