Správa železnic pokračuje v přípravě stavby vysokorychlostní tratě Moravská brána mezi Prosenicemi a Ostravou. Oslovuje majitele potřebných pozemků.

Nejvyšší horou Bílých Karpat je Velká Javořina s výškou 970 metrů nad mořem. Přes její vrchol prochází hranice České republiky se Slovenskem. Nejvyšším bodem je televizní a rozhlasový vysílač, u kterého se dvakrát do roka potkávají Češi a Slováci. Tradice setkávání příslušníků obou národů na Velké Javořině sahá až před revoluční rok 1848.

Zámek ležící blízko Jindřichova Hradce prý původně míval barvu bílou jako sníh. Podle pověsti si ovšem jednou pro jistou bezbožnou zámeckou paní přiletěl čert a na zdi zůstala po jejich zápasu krvavá skvrna, která nešla zabílit. Tak prý Červená Lhota získala svou charakteristickou barvu.

Třicet let sloužila jako zahradní domek, než ji objevili nadšenci tramvajové historie. Teď už má 110 let stará olomoucká tramvaj za sebou opravy a taky všechny potřebné zkoušky. V ulicích města bude jezdit při výjimečných příležitostech. Premiérovou jízdu si odbyla v pondělí.

Jana Švandová má na kontě stovky rolí, ať už v divadle, filmu či seriálu. Natáčela i v zahraničí a je označována za jednu z našich nejkrásnějších hereček. Původně přitom chtěla být archeoložkou.

Pravděpodobně nejvýkonnější kombajn na světě pomáhá s letošními žněmi zemědělcům v Česku. Dokáže sklidit až 100 tun obilí za hodinu a farmářům tak může výrazně urychlit práci. Stroj vyrobený v Belgii jeho dodavatelé právě testují. Vyrazili s ním i na pole u Loštic na Šumpersku.

Tahle dřevina to má těžké – její český název svitel latnatý málokdo zná a název latinský je poněkud krkolomný: Koelreuteria paniculata. Evropské jméno mu dal přírodovědec Erik Laxmann v roce 1772 na počest německého botanika Josepha G. Koelreutera.

Slovo nikotin dostalo své pojmenování podle francouzského diplomata Jeana Nicota. Co ale třeba taková Amerika? Podle koho nebo čeho dostal tento rozsáhlý kontinent jméno?

Obec Žítková ve Zlínském kraji se do povědomí lidí zapsala příběhy žítkovských bohyň, které oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tam totiž žila do roku 2001 poslední z nich Irma Gabrhelová. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky se Slovenskem, v malebných kopcích Bílých Karpat.

Radikální husitský kněz, politik a vojevůdce se narodil kolem roku 1380 do významné rodiny. Když mu zemřel otec, adoptoval ho strýc Jan Cách, jeden z nejbohatších pražských měšťanů. Umožnil mu vystudovat univerzitu a také ho s sebou bral na zahraniční obchodní cesty.