Už z roku 1522 pochází první zmínka o takzvané bukové kyselce, kterou ale obyvatelé okolí Karlových Varů pravděpodobně znali už mnoho století předtím. Celá oblast je bohatá na minerální vody a konkrétně název kyselka značí, že voda je přirozeně nasycená oxidem uhličitým.

Jaro v masové podobě, kdy cítíte ten šťavnatost tří druhů mas, které namlela na ručním masovém strojku Božena Tompichová ze Žatce, to je velikonoční sekaná pečeně. I vy můžete mít na talíři mleté maso v podobě, které paní Božena dělá každé Velikonoce. Vejce je symbolem plodnosti, rodícího se nového života a tuhle sekanou úplně rozsvítí.

Jak se popasovat s některou přílohou na talíři je leckdy oříšek. Porcujete brambory nožem? Jak je jíst způsobně má svoje překvapivá pravidla.

Soutěžní recept: velikonoční sekaná pečeně od Boženy Tompichové. Chcete si přidat jídlo? Takzvaný nachservis už není obvyklý, říká Ladislav Špaček. K Velikonocům patří králičí maso. Ve své restauraci ho podává i Zdeněk Pohlreich.

Zajíc patří k nejmladším symbolům Velikonoc. V antické mytologii byl symbolem štěstí, ale i krátkého života. Ve Starém zákoně byl pro změnu považován za kulticky nečistého a jeho maso se nesmělo jíst. „Křesťanská kultura spojila zajíce, podobně jako králíka, s tělesnou žádostivostí, kterou středověká církev považovala za druhý nejhorší smrtelný hřích, uváděný hned po lakotě,“ píše Valburga Vavřinová v Malé encyklopedii Velikonoc.

Velikonoční svátky si někdo spojuje zejména s jejich duchovním rozměrem, pro jiného je to oslava jara, probouzející se přírody a lidových zvyků. Dá se říci, že takto vnímali tyto svátky i naši předkové. Můžeme dnes v muzeu dohledat odkazy na tyto vlivy a existují třeba i v dalších památkách či ve volné krajině. Hledali jsme na Šumpersku a našili jsme opravdu hodně příkladů.

Na osudy nezákonně internovaného olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy za komunistické totality se zaměřuje nová výstava s názvem „Arcibiskup Matocha: Přísně tajné” v olomouckém arcibiskupském paláci. Kromě osobních věcí církevního hodnostáře zahrnuje záznamy tehdejší Státní bezpečnosti včetně přepisů, odposlechů nebo vynucených přiznání. Karel Josef Matocha se stal arcibiskupem v květnu 1948, do internace ho komunistický režim zavřel na Velikonoce o dva roky později.

V Horní Lidči na Vsetínsku ve Zlínském kraji, přímo uprostřed valašské obce obklopené krajinou Bílých Karpat a Beskyd na české straně a chráněné krajinné oblasti Kysuce a Biele Karpaty na Slovensku, vyrostla stavba, která nese název Trezor přírody. Multimediální expozice seznamuje prostřednictvím nejmodernějších technologií s krásou okolní přírody. Nemá ji nahradit, ale spíš vyvolat touhu se do zdejší přírody vypravit.

Doprava byla v dávných časech mnohem složitější než dnes. Staré stezky se jen pozvolna měnily na silnice a i když se silnicemi staly, nemuselo to být natrvalo. Důkazem je kdysi jedna z nejfrekventovanějších spojnic mezi Moravou a Čechami u Líšnice na Šumpersku, která je dnes pouze tichou silničkou, zčásti ukrytou v lesích.

Součástí areálu městského hřbitova v olomouckém Neředíně bude tzv. Les vzpomínek. Jinak řečeno přírodě blízké pietní místo. Pozůstalí tam mohou vysypat popel zesnulého nebo uložit ekologickou urnu ke kořenům stromů. V lokalitě také vzniká prostor pro obřady posledního rozloučení.