V našem magazínu si pravidelně představujeme nejen příslušníky německé menšiny v Čechách, ale občas i Čechy, kteří žili nebo žijí v německém prostředí a museli se s ním žít. Mezi takové patří i Karel Hvížďala, český dramatik, novinář a spisovatel.

„Krev je pro nás důležitá, protože transportuje dýchací plyny, tedy kyslík, živiny, hormony, minerály, vitamíny. Udržuje stálý vnitřní objem a tlak,“ říká Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.

V těsné blízkosti vodní nádrže Švihov, která vznikla na řece Želivce před soutokem se Sázavou nedaleko středočeských Hulic, stojí Vodní dům. Moderní expozice představuje dvě tváře vody. Jednak jako životní prostředí vodních rostlin a živočichů, jednak jako nezbytnou podmínku našeho života.

Moravské divadlo v Olomouci v pátek večer uvede v premiéře černou komedii s názvem Ryba ve čtyřech. Inscenace s kriminální zápletkou podle rozhlasové hry Wolfganga Kohlhaaseho a Rity Zimmerové z roku 1968 se na české divadelní scéně objevuje podesáté.

Osada Klužínek leží stranou frekventovaných cest a tak sem zamíří jen ten, kdo ví, kam míří. Přesto stojí se v obci zastavit, třeba pro ten klid, který se zde rozezní pokaždé, když projíždějící auto odjede a ticho ruší jen vítr v korunách náhorní plošiny Zábřežské vrchoviny.

Co myslíte, doletěl by holub z Čech až do jižní Afriky? Minimálně jednomu Holubovi se to povedlo. Byl to doktor Emil Holub, nejznámější český cestovatel.

Ve středu naposledy se řidiči mohli projet po silnici mezi Rokytnicí a Přerovem. Zhruba kilometr a půl dlouhou cestu druhé třídy silničáři ráno uzavřeli a provoz na ní už neobnoví. Silnice musí ustoupit stavbě nového dálničního úseku.

Stejně jako Česká republika, má i Evropa hned několik svých geografických středů. Jeden z nich vypočítal známý český génius Jára Cimrman. Nachází se na Vysočině, na jedné zahradě v centru Havlíčkova Brodu. Od roku 2002 ho označuje ho skoro tři a půl metru vysoký trychtýř.

Jako na velkém staveništi žijí už druhým rokem obyvatelé Polomi na Přerovsku. Ve středu obce pracuje těžká technika silničářů, kteří mění čtyřproudovou cestu první třídy na dálnici.

Na počátku je potřeba si ujasnit, v jaké lokalitě zahradu máme a kterým druhům se tam bude dařit. Pak je dobré vědět, jak daný stromek vyroste a jaké místo a půda jsou pro něj vhodné – nejen kvůli velikosti, ale i podmínkám – například meruňka nesnáší průvan.