Milión tun vápence se od roku 1928 vypálilo ve vápence Velká dohoda nedaleko Holštejna na Blanensku na jižní Moravě. Dnes je z ní technická památka, která je po celý rok volně přístupná pro všechny zájemce a dává možnost nahlédnout do historie vápenictví ve zdejším regionu.

Recept od Ludmily Škardové ze Zruče-Sence se stal prvním soutěžním receptem Pochoutkového roku 2023. Polévku připravíte rychle a výborně vás zasytí. Je lehce krémová s jemnou chutí po bramborách a dýni, a ovoněná tymiánem jako jarní zahrada. Navíc je bezlepková.

Kuře jíme stejně jako ostatní masitá jídla. Každé sousto porcujeme vidličkou a nožem a vkládáme po malých kouscích do úst. Ovšem dáme-li si kuře s kostí, vytváříme si problém. Budeme si muset dát s masem na talíři větší práci. A výhradně k tomu můžeme používat jenom příbor.

První soutěžní recept Pochoutkového roku 2023: Dýňová polévka. Rady z etikety Ladislava Špačka: Jíte kuřecí stehno rukama? Zapomeňte. Tavený sýr Čechům chutná už 100 let.

První tavený sýr v Čechách vyrobil Eduard Bloch v roce 1923 ve své sýrárně ve Vodňanech. Recept na jejich výrobu si přivezl z Francie, kde vznikly z nutnosti vozit sýry na delší vzdálenosti. Dnes patří tavené sýry k oblíbeným pochoutkám.

V zahradním centru Florcenter v Olomouci, jednom z největších v našem kraji, mají už teď v polovině března plné ruce práce, zahrádkářská sezona se totiž rozbíhá naplno. Jakými rostlinami se tam můžete vybavit nebo jak to vypadá v pěstitelských sklenících?

V Libochovanech se z labského nábřeží vydáme po žluté turistické značce a zároveň Naučné stezce Libochovany směrem k Ďáblovu drápu. Za pátým zastavením odbočíme doleva na vyšlapanou lesní pěšinu. Už cestou uvidíme spoustu nádherných kusů oranžové ortoruly a mineme také lom, kde se ortorula v 19. století těžila. Sloužila jak ve stavebnictví, tak k výrobě skla, protože obsahuje spoustu křemene.

Na vrchu nedaleko Kokašic, kousek od Konstantinových Lázní v Plzeňském kraji, stojí hned několik pozoruhodných historických památek. Starý kostel, zvonice a zřícenina hradu. Hrad i vrch samotný nesou název Krasíkov, ale chybu neuděláte ani v případě, když jim budete říkat Švamberk.

Slezská Carrara – tuto přezdívku získala na přelomu 19. a 20. století oblast okolo Supíkovic na Jesenicku. Kraj proslulý těžbou mramoru však produkoval také vápno pro stavební účely. Stopy této výroby se zde zachovaly dodnes.

Ač původem z Jižní Ameriky, při troše štěstí rostlina přežije i mráz minus 10 °C. Bylinkářka Štěpánka Janoutová ale radí ji na podzim pro jistotu přesunout do bezmrazých prostor. Na jaře by pak aloisie měla obrazit během dubna.