Olomouc

Kočičí kavárny v České republice si našly své zákazníky a jejich počet roste. První vznikly v Praze a v Karlových Varech v roce 2014. A pak se kočičí kávový fenomén rozšířil do dalších větších měst.

Branami pražské zoologické zahrady projde ročně téměř jeden a půl milionu lidí. Řadí se tak mezi nejnavštěvovanější místa u nás. Od března stojí poprvé v historii v jejím čele žena.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Proč Slováci říkají morčacie mäso, když nejde o maso z morčete, ale z krůty? A jakou cestu urazilo slovo morka od „mořského prasátka“ až po domácího mopslíka?

Věděli jste, že příběh lázeňství v Čechách se začal psát už ve 12. století? S velkým náskokem oproti zbytku země se tak stalo v Teplicích. A vděčí se za to královně Juditě, manželce Vladislava II. Jejím přičiněním vzniknul roku 1154 na místech s teplými prameny klášter, který se věnoval také péči o nemocné.

Na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, jen pár kilometrů od krásného hradu Pernštejna, se na vysokém srázu nad řekou Svratkou nachází vyhlídka zvaná Hraběcí stolek. Své neobvyklé jméno dostala po pánovi z Kunštátu, který si na skále rád dopřával svačinku.

Do světa showbyznysu ho vyneslo čtvrté místo v pěvecké soutěži SuperStar, které se účastnil v roce 2009. Už rok před tím uspěl v Anglii. Osudem mu však zamíchal jeho otec.

„To, že je čeština schopná přejímat z cizích jazyků, je projevem sebevědomí, suverenity, toho, že si to může dovolit a že ji to neohrozí,“ říká Alžběta Vintrová, absolventka oboru český jazyk a literatura a francouzština na brněnské Filozofické fakultě, jejíž Pravopisné jednohubky na sociálních sítích vyhledává spousta lidí.