Kauza čínské epidemie nového koronaviru COVID-19 plní přední místa ve světových médiích. Jak by ale média o této kauze a o epidemiích měla obecně referovat? Zajímají je jen některé a jiné opomíjí? „Ve chvíli, kdy se zpravodajství nebo publicistika dostane na úroveň vybuzování strachu a ukazování spektakulárních událostí, je v člověku posilován pocit rozkládající se civilizace,“ říká teoretik mediálních studií Jan Motal.

Národní památkový ústav minulý týden pokřtil knihu Hotel Intercontinental v Praze, věnovanou této ikonické stavbě z přelomu 60. a 70. let minulého století. Publikace pokrývá jak obecnější témata související s historií místa, tak samotnou realizaci a architekturu stavby. „Byl to první mezinárodní hotel v Československu a v této souvislosti bylo skvělé, že se Američany podařilo přesvědčit, aby interiéry navrhli čeští umělci,“ zdůrazňuje spoluautorka monografie Anna Schránilová.

Ben Aaronovitch je britský spisovatel a scenárista, jehož proslavila série urban fantasy knížek Řeky Londýna. Jejich hlavní postavou je konstábl Peter Grant, začínající policista, který se stane členem jednotky Metropolitní policie zvané Rozmar, která se specializuje na magii. Titul série vychází z postav knížek, kterými jsou mimo jiné bohové a bohyně britských řek. Čeští čtenáři sérii znají díky překladu vydavatelství Argo. Aaronovitch byl hostem pražského Comic-Conu.

Invazní druhy, to není jen plevel, co tady za našich prababiček nerostl. Nejsou to jen husté porosty na mýtinách, přes které se les nedokáže přirozeně zmlazovat. Nejde pouze o náletové dřeviny ve štěrbinách chodníků, které městské služby častují glyfosátem. Do hlubších kontextů mnohovrstevnaté reality rostlin, které máme tendenci přehlížet nebo se jich zbavovat, zasvěcují slovinští umělci Gaja Mežnarić Osole a Andrej Koruza, kteří si říkají Trajna.

Katarína Máliková se na svém druhém albu Postalgia otevírá velkým emocím skrze hutné syntezátorové plochy a osobní texty. Během toho, co nám představovala svoji oceňovanou tvorbu ve studiu Radia Wave, jsme se jí ptali, co teď ráda poslouchá. „Čierna šelma“ z Postalgie se pochopitelně musí něčím živit. Stejně tak je třeba učit se producentským trikům a nasávat zákonitosti filmové hudby, na které Katka momentálně pracuje.

Myslivci bývají považováni za úhlavního nepřítele přítomnosti vlků, rysů a medvědů v naší krajině. Podobné mýty jsou ale založené na skutečnosti jen zčásti. I u nás žijí myslivci, kteří v sobě dokážou skloubit povědomí o potřebách ekosystému s lovem, což bylo původním posláním myslivosti. S Martinem Matim, pracovníkem Ostravských lesů, jsme se setkali na úvodním semináři školení Vlčích a rysích hlídek Hnutí DUHA v Jeseníkách, kde za myslivce promluvil o ochraně velkých šelem.

Po loňské úspěšné premiéře se do letenského kina Bio Oko vrací cyklus cestovatelských přednášek Diáky festival. Letošní ročník se uskuteční od 11. do 14. února a nově dojde mimo jiné i na cestovatelské stand-upy. Hlavní organizátorkou je cestovatelka Kateřina Krejčová, která z téměř 500denní cesty kolem světa s Petrem Ptáčníkem sepsala i knihu. „Potřebovala jsem napsat o tom, že svět nevypadá jen tak, jak se o něm mluví v médiích, ale že je i krásný a žijí v něm úžasní lidé.“

Postihnout v kostce trendy a kolektivní témata v současné hudbě je vždy tak trochu chůze po tenkém ledě. Jedno je ale jisté: posledních deset let nadobro pohřbilo koncept žánrů a jejich subkultur a vytvořilo celosvětový hudební tavicí kotel popu. Na to, co bude dál, jsme se ptali na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic profesionálů z hudební branže.

V uprchlických táborech na řeckých ostrovech se před očima Evropské unie odehrává humanitární tragédie. V táboře Moria na Lesbu je už více než šestkrát překročená kapacita, ještě horší je ale situace například na ostrově Chios v táboře Vial, kde chybí dokonce i toalety. „Představte si populaci Havlíčkova Brodu na prostoru 500 krát 500 metrů s třiceti sprchami,“ shrnuje situaci v Morii Milan Votypka, terénní koordinátor z dobrovolnické organizace Pomáháme lidem na útěku.

Hlavním vítězem cen Oscar se vůbec poprvé stal snímek, ve kterém anglicky nepadne skoro ani slovo. Čtyři ocenění včetně toho nejvyššího pro jihokorejský film Parazit neočekával nikdo včetně filmových kritiků Jindřišky Bláhové, Kamila Fily a Aleše Stuchlého. Poslechněte si celou diskuzi o předávání cen Oscar se zmíněnou kritickou trojicí.