Témata klimatické krize, konce světa či duševních nemocí silně ovlivnila hudbu posledních deseti let a proklouzla i do mainstreamu. V anketě jsme se ptali umělců i odborníků, co dalšího ovlivní hudební tvorbu v příští dekádě.

Na sociálních sítích běžně sdílíme i soukromé věci jako fotky s partnerem. Jak s nimi ale naložit, když vztah skončí? Společná online minulost komplikuje vyrovnání se s koncem vztahu a podle nedávné americké studie o vlivu sociálních sítí na rozchody se už dnes skoro pětina teenagerů dokonce prostřednictvím sociálních sítí rozešla. Na pravidla facebookových rozchodů jsem se vyptávala kamarádů a s léčbou digitálně zlomeného srdce mi poradila terapeutka Markéta Šetinová.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí na konci loňského roku zveřejnil údaje z dubnového celorepublikového sčítání osob bez domova, do kterého se zapojilo na 400 obcí. „Je to historicky poprvé, co takovéhle sčítání proběhlo. Dříve se prakticky jen posílaly dotazníky do obcí, ale tentokrát se mimo jiné použily metody pro sčítání v terénu,“ vysvětluje výjimečnost výzkumu jeho hlavní metodolog, sociolog Petr Holpuch, se kterým jsme se bavili o bezdomovectví v Česku.

300 kilometrů po hřebenech, extrémní stoupání, bivakování na sněhu i nepředvídatelné počasí. Šediváčkův long, mezinárodní závod psích spřežení na dlouhé trati, se v Orlických horách konal už po čtyřiadvacáté a i letos se do Deštného sjely desítky musherů, běžkařů, bikerů a stovky psů. Šediváčkův long je totiž hlavně o přátelství mezi člověkem a psem.

Na počátku vzniku knihy Na Jeseníky!: O putování jesenickými horami, turistických bedekrech a mapách do roku 1945 byl objev nejstarší turistické mapy Jeseníků z roku 1881 ve Vědecké knihovně v Olomouci. „Mapa neměla záznam a nebyla datovaná, což mě zaujalo,“ říká její objevitel, zaměstnanec olomoucké knihovny a autor nové publikace Jiří Glonek. Podle něj se jedná o jediný dochovaný exemplář nejstarší turistické mapy Jeseníků.

Občas se mi stane, že na sociálních sítích objevím neznámého člověka zajímavého svým způsobem myšlení a estetiky. Takto jsem narazila i na učitele a poutníka Jaroslava Jonáše, který procestoval velkou část světa, aby se po návratu mohl najít v zákrutech pošumavské krajiny okolo Vyššího Brodu. O jeho vztahu k řece i krajině jsme si povídali na procházce k Čertově stěně, kde jsem naposledy byla jako malá a vůbec netušila, jak bohaté území se hluboko pode mnou rozkládá.

Chudoba a exekuce, nerovné vzdělávání a rostoucí populismus v Česku. Tyto problémy rozebírá v nové knize s názvem Slepé skvrny sociolog Dan Prokop. „Když určité menšině zabraňujete získat dobré vzdělání, zabraňujete jí ve snažení. Diskriminace vede k tomu, že lidé necítí výsledky vlastní snahy,“ říká Dan Prokop. Je přesvědčený, že nerovnost v přístupu ke vzdělání se každé společnosti dlouhodobě prodraží.

„Lyžařský průmysl je běžná výdělečná aktivita a bez technického sněhu se v současnosti neobejde,“ říká výzkumný pracovník Krkonošského národního parku Jiří Flousek. Přírodního sněhu všude na světě ubývá. Je jeho technický ekvivalent k přírodě tak šetrný, jak tvrdí provozovatelé skiareálů? A měla by se střední třída se svým statusovým symbolem v době klimatické změny pomalu loučit, nebo zvládne poptávku po rychlé jízdě z kopce stále uspokojit technický sníh?

Zaposlouchejte se do výběru toho nejčerstvějšího ze světové i tuzemské hudební scény v nové várce bangerů, které od nynějška obšťastňují náš playlist.

Erasmus – orgasmus. To je heslo, které si spousta studentů vybaví v souvislosti s populárním studijním programem. Z letošního průzkumu vyplývá, že jeden z pěti studentů najde svého partnera právě během pobytu Erasmus+. Jak to vypadá v praxi, jsem se ptala zadaných i nezadaných spolužáků, kteří za sebou mají semestr v zahraničí. O vztazích na dálku jsem si povídala také s terapeutkou Markétou Šetinovou.