Zatímco domácí, český komiks se letos zrovna nehemžil novinkami, skvělých překladových alb vyšlo požehnaně. O domácím knižním trhu to říká dvě věci. Už je dost silný, aby tu pravidelně vycházela velká alba zahraničního nezávislého komiksu, ale stále je příliš drahé vydat původní český komiks. Podívejte se na výběr nejlepších letošních alb vydaných v Česku.

Českobudějovicko-brněnská psychedelická čtveřice Fotbal funguje něco málo přes rok a jejich debut, který je průsečíkem indie popu, shoegazeu i krautrockových repetic, vychází 7. prosince. „Kapitán našeho družstva je Petr a ten dal Fotbal dohromady. Původně jsme měli hrát punk, potom post-punk, pak hardcore punk a teď hrajem fotbal,“ směje se čtveřice, kterou tvoří Petr Němec, Václav Schicho, Markéta Košařová a Jakub Šimanský, tentokrát nikoliv s kytarou, ale za bicími.

Když v roce 2016 vznikl internetový seriál Semestr, byla z toho nejen nominace na Cenu české filmové kritiky, ale i zasloužený hype. Příběh Amálie a Damiána dokázal věrohodně komunikovat s generací ve věku svých protagonistů a ještě přisadil svěží soundtrack a bezpočet drobných nápadů. Nejlepší tuzemský online seriál letošního roku dokázal něco podobného. I #martyisdead ví, jak mluvit s mladými lidmi, a k příběhu současných teenagerů přidává ještě osvětový rozměr.

Jestli je Jeff Lemire s určitostí v něčem špička, je to komiks. Jestli něco miluje, je to hokej. S oblibou říká, že jediným únikem před jeho profesí komiksového kreslíře a scenáristy je mu právě kanadský národní sport. O to víc možná překvapí, že když svou lásku k lednímu hokeji vytěží v práci, vždy ze sebe dostane to nejlepší.

Východ Slovenska bývá často opředen řadou mýtů a zjednodušených představ. Mozaiku obrazu tohoto regionu se ve své reportážní knize Slon na Zemplíně snaží složit slovenský reportér a fotograf Andrej Bán. Proč je podle něj potřeba dělat reportáže nejen z válečných oblastí, ale právě i třeba z východoslovenských vesnic? „Robert Fico například řekl, že na východě nic není. Je tam toho hodně, to můžu pana expremiéra ubezpečit,“ říká Bán, který do Prahy přijel knihu pokřtít.

Když Benjamin Keating aka Palmistry vydal v roce 2016 debutové album Pagan, podařilo se mu s touto v podstatě undergroundovou nahrávkou, kterou si celou sám složil, nahrál, zprodukoval i smíchal, prorazit do komerčního hudebního povědomí. „Začaly se mi ozývat popové hvězdy, jestli bych pro ně nenapsal písně,“ vzpomíná Palmistry, aktuálně z domovského Londýna přestěhovaný do Los Angeles. „Takže teď žiju v LA a zkouším vydělat peníze psaním songů.“

Investigativci ze sítě International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ) nedávno světovým médiím předali uniklé interní dokumenty čínských úřadů o fungování vězeňských táborů v regionu Sin-ťiang. Informace o otřesných podmínkách v táborech se objevují už delší dobu především díky svědectví Ujgurů, kteří z nich utekli. Se sinoložkou Annou Zádrapovou jsme hovořili o tom, jak to v oblasti podle dostupných informací vypadá teď a co nového přináší takzvané China Cables.

Jak se v tuzemském zpravodajství informuje o migrační krizi? Tři roky po její kulminaci jde o téma vysoce zpolitizované a hlavní deníky podávají značně zkreslený obraz lidí, kteří k nám do Evropy přichází. Zhruba tak by se dal shrnout výzkum vypracovaný Masarykovou univerzitou v Brně. Ten si objednala organizace Člověk v tísni, pro kterou je migrace jedno z klíčových témat. Proč ale potřebujeme vědět, jak o uprchlících a jejich osudech informují česká média?

Nevlastníte knižní atlasy hub či rostlin, a rádi byste věděli, co vám roste na zahradě, na louce či v lese? Přesně pro tento účel založili Lukáš Mareš a Jan Lochman facebookové skupiny Určování rostlin, respektive Určování hub, kam stačí vložit vyfotografovaný exemplář a počkat, až vám někdo znalejší poradí. „Odborníci se většinou ozvali sami, že chtějí pomáhat s určováním,“ říká Mareš, v jehož „rostlinné“ skupině, čítající 25 tisíc členů, jich aktuálně pomáhá okolo deseti.

Úbytek hmyzu a polních ptáků se už v Evropě dá pozorovat pouhým okem a svůj podíl na tom má i používání zemědělských chemikálií k hubení škůdců. Nový výzkum japonských vědců naznačuje, že kvůli insekticidům může k lavinovému ubývání druhů docházet i tam, kam tak jednoduše nedohlédneme – pod vodou.