Mezi českými umělci už delší dobu probíhá diskuse o původu soukromých peněz, kterými je umění financováno. Zakládat muzea a galerie může kdokoli. Příspěvky od donorů a filantropů jsou staré jako umění samo. Ve společenské debatě ale nabývají na důležitosti témata jako klimatické změny či sociální nerovnosti, a soukromý kapitál v umění proto vzbuzuje obezřetnost i z hlediska ekologického dluhu nebo upevňování mocenských pozic.

„Můžete se těšit na housle, saxofon, klávesy, kytary,“ říká ve studiu Radia Wave brooklynský hudebník Roberto Carlos Lange aka Helado Negro, který už ve středu zahraje v pražském klubu MeetFactory na Stimul Festivalu. Co vidí za současným trendem latino hudby v pop music?

„Já bych odsud chtěla pryč do nějakého jiného, hezčího příběhu, ale musím tady ještě chvíli vydržet.“ Tak zní úvodní slova z asi hodinové zvukové montáže Nad městem pronesená hlasem herečky Kateřina Císařové. Audiowalk je zvukově literární žánr, který funguje jako umělecká forma průvodce po konkrétním místě. Nad městem začíná na Palmovce určitým povzdechem a touhou dostat se aspoň na chvíli myšlenkami někam jinam.

Látkové body tričko, které nejen dobře vypadá, ale také pomáhá od menstruačních bolestí. To je nápad studentky Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT Kateřiny Rydlové. Jak funguje prádlo z elektricky vodivých textilií a kdy bude chytré body běžně dostupné?

Umělé inteligence už dnes řídí řadu systémů, od online nakupování až po randění. Při vývoji AI technologií v nich ale zrcadlíme společenské nerovnosti, což může mít katastrofální následky. Proto je potřeba přemýšlet nad umělou inteligencí i z pohledu genderu a řešit postavení žen, kterých AI průmysl potřebuje přitáhnout více. Při její návštěvě Prahy jsem o tom diskutovala se socioložkou Ginou Neff, která se na Oxford Internet Institute zabývá právě umělou inteligencí.

Spolek Konsent chce prostřednictvím svého projektu Respekt je sexy rozšířit povědomí o pravidlech slušného chování, která se nevyhýbají ani nočním podnikům. Lidé chodí do barů a klubů pít, odreagovat se, ale i flirtovat. Tohle všechno je podle organizátorek kampaně v pořádku. Jen je v českém prostředí až příliš rozšířená představa, že to, co není jindy společensky tolerováno, se pod rouškou tmy a v rytmu hutných beatů ztratí.

„Žít ve válce nebo vyrůstat za války je něco, co si nemůžeme zvolit. Je to něco brutálního. Každou vteřinu můžete přijít o svou milovanou osobu,“ snaží se popsat osmadvacetiletý Abdalaziz Alhamza mladému evropskému publiku, co to je válka. S mladým reportérem, aktivistou a bojovníkem za lidská práva jsem při jeho nedávné návštěvě Prahy mluvil o tom, kde bere sílu při neúnavném informačním boji s terorismem a bezprávím pustošícím jeho rodnou zemi.

„Umožnil mladému člověku prožít s ním politické zrání, v Havla uvěřit, pak se od něj třeba odvrátit, číst to jako společenský vědec a tvořit si nějaký usazený názor,“ popisuje svůj příběh s prvním českým prezidentem Adéla Gjuričová, historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. V rozhovoru pro podcastovou sérii Po sametu jsme spolu diskutovali o tom, co Václav Havel znamenal pro českou společnost a co tu po něm zůstalo.

Letošní ročník filmového festivalu Berlinale byl nezřídka vnímán jako nutný mezistupeň před nástupem nového vedení a tamní hlavní soutěž jako by jen dojížděla ze setrvačnosti. Mezi šestnácti tituly se ale objevilo i několik výjimečných. Mezi nimi bylo i drama Sbohem, synu, které napsal a režíroval Xiaoshuai Wang, jeden z nejvýraznějších čínských tvůrců posledních dekád.

Výklad událostí 17. listopadu je často spojený zejména s významnými jmény. Tím, co revoluce znamenala pro řadové občany a jak se jí účastnili, se zabývá kniha kanadsko-amerického historika Jamese Krapfla Revoluce s lidskou tváří. Proč je podstatné nezkoumat události jen z pohledu elit a proč byla revoluce v roce 1989 skutečně revolucí? „Když hovoříme o pádu nebo zhroucení, tak démos, tedy lidé, ztrácejí svou úlohu,“ říká vědec působící na montrealské McGillově univerzitě.