Do baru přijde feministka, kněz a vědec. Ne takhle nezačíná žádný vtip, takhle začala veřejná debata Radia Wave, která se odehrála v den oslav připomínky stého výročí založení Československa na filmovém festivalu dokumentárního filmu Ji.hlava. Padla v ní i slova o tom, že dnešní společnost je sice otevřená v otázkách sexu, ale přesto to neznamená, že je tolerantní. „Lidem je všechno jedno, dokud se to neděje v jejich bezprostřední blízkosti,” shodli se diskutující.

Jsou ženy intelektuálně podřadnější než muži, jak si myslel Charles Darwin? Je přirozené, že si holčičky hrají s panenkami a kluci s auty? Britská vědkyně a novinářka Angela Saini ve své knize Od přírody podřadné popisuje, jak se věda snaží už desítky let na tyto a další otázky o rozdílech mezi muži a ženami odpovědět a jak často se vědci nechali unést svými předsudky a ženám přisuzovali podřadné postavení.

Na otázku, co je horší než osmdesátky, odpovídá nový film francouzského provokatéra Gaspara Noého. Už filmové plakáty s tanečníky v geometricky přesných uskupeních a extravagantních pózách se zářivě zlatým titulem Climax vypadají jako pozvánka na devadesátkovou party, která bude trochu euro a hodně trash.

Na českém mediálním trhu se objevil nový titul. Po vzoru slovenského Denníku N vznikl v tuzemsku stejnojmenný deník. Vytvářejí ho lidé, kteří odešli z různých médií. Provoz redakce by měli financovat převážně předplatitelé, což není v českých médiích obvyklé. Jaké bude mít nové médium politické zaměření? A jak chce Deník N pokrývat dění v cizině, když nemá žádné zahraniční zpravodaje? Ve studiu Radia Wave odpovídal ředitel vydavatelství Ján Simkanič.

V neděli byla v rámci letošního Designbloku pokřtěna Ilustrovaná Ústava České republiky, v těchto dnech ji najdete v knihkupectvích. Kniha je vlastně světovým unikátem, v zahraničí bychom podobné projekty, které spojují základní státní dokument a umění, hledali stěží. „Hlavně si ji přečtěte,“ vyzývají čtenáře autoři v úvodu knihy.

Ten pocit, když zjistíte, že vaše nejoblíbenější písnička od Václava Neckáře je původně z pera Rolling Stones, může být decimující a zároveň to nejlepší, co vašemu hudebnímu vkusu mohly černé chvilky československého normalizačního popu dát.

„I my Romové se cítíme být součástí tohoto státu,“ říká Renata Berkyová, tisková mluvčí Roma Pride. Na 100. výročí založení republiky se na Pražském hradě sešli i čeští Romové na pochodu Roma Pride. V manifestu pak shrnuli protiústavní zákony první republiky, sterilizaci romských žen za bývalého režimu i současnou nenávistnou rétoriku. „Přejeme si, aby druhé století samostatnosti přineslo změnu, aby Romové a Češi našli společnou řeč a naučili se spolu žít,” dodává.

Co nejlepšího vzniklo v československém designu za posledních sto let? A liší se 25 let po rozpadu Československa česká a slovenská designérská scéna?

Co nejlepšího vzniklo v československém designu za posledních sto let? A liší se 25 let po rozpadu Československa česká a slovenská designérská scéna?

Co nejlepšího vzniklo v československém designu za posledních sto let? A liší se 25 let po rozpadu Československa česká a slovenská designérská scéna?