Co nejlepšího vzniklo v československém designu za posledních sto let? A liší se 25 let po rozpadu Československa česká a slovenská designérská scéna?

V Paříži usazený režisér Gaspar Noé tvrdí, že i když byl sám velkým pařmenem, nikdy kvůli opilství nebo výtržnictví neskončil na policejní stanici. O večírcích, drogách a alkoholu je ostatně i jeho nový film Climax, který můžete momentálně vídat v kinech. Den po jeho pražské premiéře se ho moderátoři Radia Wave Vítek Svoboda a Hana Řičicová ptali nejen na nový snímek, ale i na rozdíly mezi dnešní mladou generací a teenagery devadesátých let.

Anna Krivenko a Ekaterina Bessonova, dvě studentky FAMU, natočily dva úplně rozdílné snímky na stejné téma. Snímek Můj neznámý vojín pojala původem Ukrajinka Krivenko jako koláž unikátních historických záznamů z okupace Československa v roce 1968 a svých deníkových záznamů. Film Rusky Ekateriny Bessonove má čtyři minuty a stojí hlavně na 3D animaci. Obě se ale musely prohrabat archivem, a tím pádem i otázkami o historické vině.

Sean McAllister, britský filmař, točí dokumenty od roku 1988. Nejen české publikum ale nadchl hlavně časosběrným snímkem Syrská love story, silným svědectvím o lásce páru rozděleného autoritářským režimem. McAllister byl také hostem a porotcem letošního dokumentárního festivalu Ji.hlava, kde s ním moderátoři Jonáš Zbořil a Vítek Svoboda vedli rozhovor nejen o filmech, ale taky o brexitu nebo autentickém natáčení.

Američanka Margaret Chardiet je v hudební branži poměrně prominentní osobou. A to přesto, že je jí pouze 28 let a pohybuje se na okrajové hlukové scéně. Na svém kontě má jako Pharmakon výborně přijaté desky vydané prestižním labelem Sacred Bones, jezdí koncertovat po celém světě a aktuálně se vrací do Prahy jako jedna z hlavních hvězd festivalu Alternativa.

„Vysídlení Němců je ta nejhorší potlačená součást vzpomínek na Československo, které teď tak horlivě oslavujeme,“ domnívá se historička umění Milena Bartlová. Češi se podle ní moc dobře nedokáží vyrovnávat se svou minulostí a to se odráží i v mnoha společenských a politických krizích dneška. V rozhovoru u příležitosti 100. výročí Československa mluví o našem koloniálním vztahu ke Slovákům, idealizované první republice i o husitech a komunismu.

„Myslím si, že je důležité, aby stát prostřednictvím prezidenta tímto vyznamenáním dával najevo, co považuje za důležitou hodnotu a klíčovou vlastnost člověka.“

„Podle mě by se nemělo dávat vyznamenání za to, že někdo vyhraje tenisový turnaj nebo měl pěknou kariéru.“

„Určitě bych udělila cenu Karlu Karikovi, bývalému místostarostovi obvodu Ústí nad Labem-střed. Je to člověk, který pomohl mnoha lidem, když přišli o bydlení.“

„‚Zapadlí vlastenci‘ si zaslouží být oceněni za svou práci víc než někdo, na koho se kužel slávy upíná desítky let.“