„Češi mi přišli hrozně přívětiví, přátelští a otevření,“ vzpomíná Irene Stehli na 70. léta, kdy poprvé přijela do Československa. Život v tehdejším Československu ji fascinoval a nafotila zde řadu dokumentárních esejů. Skoro 30 let fotila i svou romskou kamarádku Libunu. Jak se dostala mezi Romy, co ji v Československu překvapovalo a co si myslí o současné politické situaci?

„Umírala mi máma na rakovinu a pak jsem logicky řešil i její pohřeb. Když jsem přišel do pohřební služby, tak mi nabídli něco, s čím jsem se prostě nemohl smířit,“ popisuje první impuls k tomu, začít navrhovat smuteční parte, grafický designér Jiří Hanek.

Jeho anténa detekující elektrické výboje poletí brzy s raketou na Mars a bude zkoumat blesky na rudé planetě. Jan Lukačevič je jednou ze známějších tváří mladé české vědy.

„Vlasy jsou ve 21. století i podle psychologických studií pořád důležitou součástí naší identity. Třeba ve chvíli, kdy se ženy rozcházejí s partnerem, mění svoji vizáž, snaží se přeměnit svůj vzhled. Spousta lidí se pak realizuje v tom, jak se načeše a podobně,“ říká v rozhovoru Martin Rychlík. Etnolog a novinář studoval několik let vlasy, jejich význam a roli v průběhu historie. O chlupech pak napsal knihu Dějiny vlasů, která se ve výlohách objeví během prosince.

Dotazník, díky němuž najdete lásku. Otázky, podle kterých poznáte, jestli je váš partner ten pravý. Zhruba takto by se dala bulvarizovat vědecká studie týmu Arthura Arona, jejíž součástí je i dotazník s 36 otázkami, které mají výzkumníkům umožnit lepší studium navazování mezilidských vztahů. Experiment by měl mezi lidmi navodit intimní pouto, ne ale nutně romantické. My jsme se rozhodli zjistit, jestli dotazník funguje.

Válečný fotograf  João Silva začínal fotit v 90. letech v JAR. Zemi tenkrát v době končícího apartheidu zachvátilo násilí. Fotograf deníku The New York Times prošel válečné fronty v Iráku nebo na Balkáně. V Afghánistánu stoupl před osmi lety na minu a přišel o obě nohy. „Pokud jste fotožurnalista, tak narušujete ty nejintimnější chvíle lidí. Co je dobrý den pro mě – myslím fotograficky –, je jeden z nejhorších pro ně. Fotografie ale zajistí, že to nebude zapomenuto,“ říká.

Nejsou to pěkná čísla. Podle údajů OSN každý rok jenom v Evropské unii vyprodukujeme 88 milionů tun potravinového odpadu. Konkrétně to třeba znamená, že 45 procent ovoce a zeleniny nikdy nesníme, stejně tak zbytečně zabijeme asi 75 milionů krav. Plýtvání potravinami přitom považují za vážný problém jen dvě pětiny Čechů, jak ukázal průzkum Sociologického ústavu Akademie věd. Jak se dá předejít hromadám nevyužitého jídla?

Jeden z nejlepších českých závodníků s drony se díky platformě #jetovtobe podílel na spolupráci s Vodní záchrannou službou ČČK. Zkoumal, jak mohou drony pomáhat při záchraně lidských životů v praxi. „Testovali jsme takový koncept, kdy by pro rychlou analýzu situace bylo možné využít speciální drony, podobné těm našim závodním,“ popisuje spolupráci Jan Mittner.

Proslavila se úklidem v parku. Byl to ovšempark v Teplicích a odpadky v něm zůstávaly po arabských návštěvnících lázní. Teplická muslimská komunita zorganizovala úklidovou akci a Eman se stala její mluvčí. Tím se podařilo dosáhnout uklidnění narůstajících tenzí mezi Tepličany a místními muslimy, Eman se ale také stala ve svých sedmnácti letech známou tváří.

Filozof Václav Janoščík si během bezesných nocí psal poznámky, z nichž vznikla jeho první autorská kniha Nespavost. „Moje knížka má přerývaný rytmus, astmatickou časovost, kterou všichni dneska prožíváme,“ říká v rozhovoru, během něhož jsme se bavili nejen o jeho knize, ale taky o tom, jak tlaky dnešní společnosti využít pozitivně nebo proč je potřeba otevřít slonovinovou věž tradiční filozofie.