Desetiletý Jakub žije s pubertální sestrou a upracovanou matkou v šedi maloměstského sídliště. Jen těžko se smiřuje s tím, že táta se plaví po moři kdesi ve Švédsku, natož s představou, že by žil třeba ve vedlejším paneláku a nejevil o něj zájem. Rodinnou idylu navíc utužuje babička, která ví všechno nejlíp. Obsese realismem, banalita všednodennosti a pitvání rodinných traumat jsou trademarky Petry Soukupové, autorky předlohy i scénáře filmu Na krátko.

„Sociální sítě jsou nové téma, společnost si na ně musí zvyknout,“ říká adiktoložka Petra Vondráčková. „Žijeme uprostřed procesu změny,“ souhlasí psycholog Dalibor Špok, který společně s  Vondráčkovou přijal pozvání do studia Radia Wave v týdnu věnovaném tématu Digitální detox.

„Celý den nevyfoť žádnou fotku. Zkus radši najít doma v šuplíku staré papírové fotky.“ Třetí výzva Digitálního detoxu je bezpochyby ta nejzábavnější. Ne snad proto, že by mě den bez fotky na smartphone naučil něco zásadního o mém vztahu k životu online. Spíš je to tím, že hrabat se v domácích fotoarchivech je o dost napínavější než stalkovat instagramové účty kamarádů.

Ztrácíte se v nekonečných playlistech na Spotify, nemůžete už se na hudbu soustředit a nerozeznáte jeden track od druhého? A kdy jste si naposledy pustili hudbu jinak než jako pozadí k psaní mailů? Možná potřebujete restart vlastních uší. Jak na to? Stačí naslouchat myšlenkám avantgardních skladatelů a skladatelek 20. století. Pokud je budete následovat, vítr ve stromech bude brzo stejně zábavný jako jakýkoliv nový mixtape.

„Udělej něco, co jsi už dlouho odkládal,“ káže druhá výzva Digitálního detoxu Radia Wave. Pokaždé, když zkontrolujete notifikace na sociálních sítích, ztrácíte tok myšlenek. Rozdělanou práci musíte začít znovu. A znovu. A znovu… Opravdu je ale tak špatné, když si občas dáte restart? To je otázka, kterou si kladu ve druhém blogu o detoxikační offline kúře.

„Řekli jsme si s kamarády, že jestli chceme zůstat v Žilině, tak tu musíme mít nějaké svoje centrum,“ vzpomíná na dobu studia Marek Adamov, promotér, který tu vede hned dvě takové místa. Žilina je s 85 tisíci obyvateli až čtvrté největší slovenské město, díky sdružení Truc sphérique, („něco kulatého,“) se tu ale děje pořád něco. Na koncerty se tu chodí na nádraží nebo do synagogy, na divadlo do sálu, který si parta kamarádů postavila z hlíny, slámy a beden od piva.

„Nejsou to technologie, jsou to lidi,“ odpovídá Petr Hubalovský na otázku, jaké technologie mu pomáhají v tom, aby měl kvalitnější život. Petr je na vozíku už šestnáct let. V centru Paraple v pražských Malešicích motivuje lidi s podobným osudem k tomu, aby na sobě pracovali. A sociální sítě jsou podle něj dobrým pomocníkem.

Běž na svoje oblíbené místo, vypni telefon, zavři knížku. Zabav mozek tím, že budeš pozorovat svoje bezprostřední okolí. Úvodní výzva Digitálního detoxu zní jako velká zívačka. V prvním díle blogu o účincích offline ozdravné kůry Radia Wave ale přicházím na to, že digitální absťák může mít i nepříjemnější příznaky, než je chvilková nuda.

Dvě dekády od vydání desky Miseducation se z neo-soulové zpěvačky Lauryn Hill, kterou obdivují současné popové hvězdy jako Adele nebo Beyoncé, stal symbol nezávislosti, uvědomělosti a svobodných matek. Bývalá členka Fugees dokázala v pouhých třiadvaceti letech spojit sociální angažovanost s masovým komerčním úspěchem, celosvětově se alba prodalo více než 19 milionů kusů. Letos slaví dvacetileté výročí a v populární kultuře žije dodnes vlastním životem.

Úzkost, deprese, nízké sebevědomí, nespavost a ztráta pozornosti. Nadměrné používání digitálních technologií snižuje kvalitu života. Vzdát se jich ale nejde a nakonec to ani nechceme. Co všechno digitální přetížení způsobuje a jak se mu bránit? Tím se zabývá největší letošní projekt Radia Wave – Digitální detox.