Mám pro vás dnes zajímavý článek z časopisu Rodina z roku 1903: Kdo z nás by neznal čarovné moci krásných očí. Oko ženy není jen její ozdobou, jest také její zbraní.

V Borovnici u Staré Paky na Trutnovsku mlelo kdysi mouku pět větrných mlýnů. Místní tuto tradici od roku 2020 připomínají turistům plně funkční replikou větráku německého typu. Stavba vysoká přes jedenáct metrů budí zaslouženou pozornost v borovnické lokalitě zvané Třešňovka.

Když k nám nastoupil nový šéf provozu, způsobil zemětřesení nejenom mezi holkami na dílnách, ale i v našem Bílém domě, jak se odjakživa říká budově, kde jsou kanceláře.

Východočeské výlety se tentokrát vydají do Dašic na Pardubicku. Městečko, které má jen něco málo přes 2 tisíce obyvatel překvapí starobylým náměstím, ale také řadou dalších zajímavostí a památek.

Brzy to budou tři měsíce od okamžiku, kdy se nejsilnější zdokumentované tornádo prohnalo v Česku obcemi na Hodonínsku a Břeclavsku. Záběry jak z katastrofického filmu se během pár minut objevily na sociálních sítích a záhy v médiích. A právě tornáda a další jevy související se silnými bouřemi, to bude téma pro doktora Martina Setváka, meteorologa, který se dlouhodobě zabývá nejen konvektivními bouřemi, ale především družicovou meteorologií.

Každý si asi vzpomene na to, kde ho zastihla zpráva o teroristických útocích z 11. září roku 2001.

Zrcadlový labyrint v Líbeznicích u Prahy je součástí areálu Divadla kouzel Pavla Kožíška. Už to napovídá, že si v něm užijete optické klamy, iluze a efekty, které mohou vzniknout pomocí zrcadel. Před vstupem do labyrintu se můžete v Síni smíchu vidět díky prohnutým zrcadlům jako tlustí trpaslíci nebo naopak ve štíhlé verzi. V samotném labyrintu pak budete muset najít mezi zrcadly cestu ven.

Znojemsko je krajem vinné révy a tím pádem také sklepů a sklípků. V Šatově nedaleko Znojma je ovšem jeden sklep opravdu výjimečný. Pyšní se originálními malovanými reliéfy. Podobně bohatě zdobený sklep nikde jinde na jižní Moravě nenajdete.

Choceňský urnový háj by se v budoucnu měl přiblížit své prvorepublikové podobě. Město ho chce opravit a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem teď usiluje o to, aby pietní místo bylo prohlášeno za kulturní památku.

Nestor české historiografie August Sedláček nejspíš zříceninu hradu Choustník na Táborsku na jihu Čech dobře znal. Narodil se totiž jen dvacet kilometrů od ní a později učil téměř na dohled, na táborském gymnáziu. Ve svém monumentálním díle Hrady, zámky a tvrze Království českého popsal Choustník jako pevný hrad, upravený nade vši chválu lidskou. Dnes je romantická zřícenina oblíbeným turistickým cílem.