Podle specialisty na státní dotace Miloše Hutníka mají nízkopříjmové domácnosti možnost získat finance 250 000 Kč na zateplení a až 150 000 Kč na výměnu zdroje tepla. Týká se to výměny zdroje tepla, který byl na pevná paliva.

V okolí Národního hřebčína Kladruby nad Labem vyhání v období senoseče srnčata lovečtí psi. Chrání je tak před zraněním nebo smrtí způsobenou traktory a sekačkami.

Pardubičtí zastupitelé budou dnes jednat o změnách v akcionářské dohodě s HC Dynamo. Vedení města nakonec dospělo k dohodě s většinovým vlastníkem, firmou podnikatele Petra Dědka, který by podle ní měl mimo jiné uhradit ztrátu klubu, která dosáhla už skoro 100 milionů korun.

Na východě Čech bude od středy do neděle mládežnické mistrovství světa v hokejbale. Do Hradce Králové se chystá taky naděje ze Svítkova Matyáš Bláha a trenér národního týmu U23 Jiří Mašík, který koučuje i extraligové Pardubice.

Největším českým, ale i evropským broukem je roháč obecný, latinsky lucanus cervus. Samečci roháče mohou dorůstat délky až 7,5 až výjimečně 9 centimetrů, samičky jsou menší.

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic na Moravě je nejzachovalejším dřevěným větrným mlýnem v Česku. Jedná se o celodřevěný mlýn německého beraního typu z roku 1837. Tamní prameny uvádí, že na Hranicku bývalo v té době až 70 mlýnů, a proto se této lokalitě říkalo „Moravské Holandsko“.

Říká se, že dnešní děti mají všeho moc! Že si neváží hraček, protože se na ně sypou ze všech stran. Ano, u některých dětí to určitě platí, ale není jich většina. A možná proto mě před pár lety napadlo, jestli není lepší udělat něco, co se zapíše do duše pětileté holčičky jako zázrak, který do této chvíle nepoznala!

Soutěžní recept: Perníkový jabskořmák od Aloise Hudečka. Rada z etikety: Je v pořádku ochutnávat jídlo z talíře jiné osoby? Jedlé květy rozzáří barvou i chutí každý talíř.

Už 180 let je Česká Třebová městem železničářů. První vlak zastavil na místním nádraží v roce 1845 a nástup železnice výrazně ovlivnil další směřování města. V polovině 19. století byla Třebová malým, nevýznamným městem se zhruba třemi tisíci obyvateli, kteří se živili převážně tkalcovstvím a zemědělstvím.

Téměř všechno, co kolem nás roste a kvete, je jedlé. Než se ale pustíme do sypání květů do salátů, polévek, na zákusky nebo chlebíčky, měli bychom vědět několik důležitých věcí – je ta která květina skutečně jedlá? Nevyrostla někde u pole, kde se použil postřik? Jaké chutě květů se hodí k jakým jídlům? A jak dlouho lidstvo vlastně květy pojídá?