Jestli se říká, že králík je suchý, tak tenhle je jak nejšťavnatější kuře. Šlehačka mu dodá jemný máslový nádech, sýr vytvoří křupavou a navíc estetickou krustu. A pikantní je proto, že se tímto přívlastkem na vesnici označovaly recepty vymykající se tradicím. Pekla Veronika Bačkovská z Hradce Králové.

K létu patří dovolené, a pokud vyrážíte třeba k moři někam do hotelu, možná se vám budou hodit rady našeho mistra etikety Ladislava Špačka. Jak velké porce si nabírat na talíř a mají přednost dámy?

Soutěžní recept: Pikantní králík od Veroniky Bačkovské. Rada z etikety: Jak si správně nabírat ze švédského stolu. Gastrotrend: Na Chodské slavnosti se peče 11 tisíc koláčů.

Dříve se koláče na Chodsku pekly v každé rodině, v současné době už to není pravidlem. Roli hospodyněk postupně převzaly malé pekárny, kde se koláče pečou ve velkém. Spoléhají na ně z místních zejména mladší ročníky, a pak také návštěvníci slavností.

Tentokrát byla v rubrice Marie Tomsové řeč hlavně o kunách.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:

• 00:51 Rozhovor s hercem Janem Přeučilem
• 05:45 Pohled do zákulisí příprav velké módní přehlídky
• 13:27 Další díl seriálu o etiketě s Danielem Šmídem
• 17:45 Nutriční specialistka Monika Bartolomějová a pitný režim v létě
• 22:49 Kosmetický rádce na téma celulitida
• 26:39 Desítka finalistů ankety Šarmantní osobnost roku

Je to jedna z původních typických českých ryb. Dožívá se maximálně 5 let, dorůstá maximálně do velikosti 12 cm, takže pro rybáře a zdánlivě ani pro rybářské hospodáře to není až tak zajímavá rybka. Má ale důležité místo v potravním řetězci, slouží jako potrava pro větší dravé ryby a ty už zajímavé jsou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Neratov na Královéhradecku, až téměř na česko-polských hranicích, dnes už nemusel stát. Jeho historie sahá do 17. století, kdy v Neratově postavili barokní kostel, který se stal poutním místem. Zejména díky zázračnému prameni. V roce 1945 ho však zasáhla střela vojáka Rudé armády. Následně byli obyvatelé, převážně Němci, odsunuti a vesnice Neratov téměř zanikla.

Poslední červencový den uplynulo 79 let od masakru na Benešově mostě v Ústí nad Labem. Tehdy 31. července 1945, bezprostředně po dodnes neobjasněném výbuchu v nedalekém muničním skladu začali členové revolučních gard, vojáci Svobodovy armády a několik civilistů, kteří nebyli z Ústí nad Labem vraždit a mučit místní Němce.