Už teď na podzim bychom měli myslet na první posly jara, kterými jsou na našich zahradách cibuloviny. Jakmile nám vykvetou tulipány, krokusy nebo narcisky, můžeme se začít připravovat na novou sezónu.

Jak už jsme připomínali v říjnu, letos uplynulo 100 let od narození spisovatele Otfrieda Preusslera, rodáka z Liberce, autora knížek Malá čarodějnice, Čarodějův učeň, Anděl v kulichu a dalších.

„Bronchiální astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při němž dochází k zúžení cest dýchacích na zánětlivém podkladě. Dobrá zpráva je, že se dá vyléčit,“ popisuje doktorka Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.

Málokterý kopec svým názvem tak přesně vystihuje skutečný terén, jako Vysoký Ostrý u Ústí nad Labem. 587 metrů nadmořské výšky se nezdá nepřekonatelných, ale posledních pár desítek metrů stoupání je náročné i pro zdatné chodce. Cestou je ovšem k vidění spousta zajímavostí a závěrečný rozhled ze samotného vrcholu nabízí řadu tipů na další výlety.

Na první pohled byste možná nehádali, že jde o dům éry funkcionalismu. Vila Bohumila Malého sice vznikla na začátku třicátých let minulého století, stylu té doby se ale vymyká.

Že Husité vedli války proti takzvaným Křižákům ví asi každý. Že vymysleli vozovou hradbu asi také. Ale víte kolik let husitské války vlastně trvaly?

Národopisný soubor Formani funguje ve Slatiňanech od roku 2004. Tvoří ho nadšenci do folklorních tanců, písní a zvyků. Podle historických záznamů skládají hudbu, vymýšlí choreografie a šijí kroje. Jejich vystoupení tak pomáhají zachovávat lidové tradice z Chrudimska, Hlinecka a Nasavrcka.

V Plasích na severu Plzeňska stojí impozantní cisterciácký klášter, za jehož stavbou stojí význačný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Unikátní je zejména tím, že jsou jeho základy postavené na vodě. Řadu zajímavostí ale nabízí i jeho interiéry. Návštěvníci si mohou prohlédnout důmyslně řešené toalety nebo posvátná mnišská roucha.

Na Farmě v Částkově na Chrudimsku sklízejí díky permakulturním postupům rok od roku šťavnatější „ovoce“. Simona Hrochová tam se svou rodinou hospodaří na čtyřech hektarech půdy. Na jednom a půl hektaru pěstuje ovoce a zeleninu. Svými výpěstky zásobuje zhruba devadesát rodin v blízkém okolí od jara do prosince. Stále kvalitnější plodiny se podle pěstitelky daří pěstovat díky novým postupům, které Simona Hrochová aktivně vyhledává nejen u nás, ale i v zahraničí.

I když už mají včelaři med ve sklenicích, práce jim nekončí. Právě teď před zimou musí být velmi na pozoru. Včelám totiž hrozí napadení obávaným roztočem. Včelař Dušan Straňák radí nezateplovat.