Otakarova bašta byla součástí původního hradebního opevnění Čáslavi ze 13. století. Přestože byla v 16. století přestavována a hlavní vstupní brána do města, kterou chránila, se nedochovala, stále působí autenticky. A je možné do ní i vstoupit. Pro děti je cestou nahoru připravená zážitková hra a z cimbuří je překrásný výhled až na Vysočinu.

Tým Českého rozhlasu Hradec Králové se také zúčastnil soutěže o nejlepší zvěřinový kotlíkový guláš při Dni s myslivci na Stříbrním rybníce v Hradci Králové. S láskou jsme navařili kotel guláše! Jedinou povolenou - dopředu připravenou surovinou - byl vývar!

Není snad měsíc, kdy by se v pardubickém podjezdu na ulici 17. listopadu nezasekl kamion, který ignoroval zákazovou značku. Vjezd je totiž omezený výškou 3,3 metru, někteří řidiči to ale nerespektují. Radnice se proto rozhodla, že příští rok bude asi 300 metrů před podjezdem semafor, který pozná výšku auta a zamezí další jízdu.

Sociální sítě nás mohou spojit s lidmi z celého světa. Dejte ale pozor, jaké informace ze svého soukromí sdílíte.

Na konci září jsme v našem pořadu vysílali rozhovor s jednou ze tří autorek nové knížky o historii města Úterý, s paní Marií Malivánkovou-Waskovou. Tentokrát si s ní povídáme o obsahu zmíněné knížky, tedy o dějinách Úterý.

Parcela s výhledem, pěstěná zahrada a dům, jehož dispozice a rozměr vždy znamenaly vysokou kulturu bydlení. To je vila manželů Jiřího a Věry Janouškových. Postavili ji v sedmdesátých letech minulého století.

Žďárské vrchy na Vysočině jsou častým a oblíbeným cílem turistů. Ať vystoupáte na jakýkoli kopec, vždycky se můžete kochat nádhernými výhledy do okolní přírody. Mezi zdejší nejkrásnější skalní útvary patří Milovské perničky a Čtyři palice.

Sluch pracuje už před narozením a pokračuje bez přestávky ve dne v noci až do naší smrti. Uši nemůžeme vypnout. Pořád slyšíme, co se děje kolem. Čím to, že nám zalehají, pískají nebo svědí?

Na pardubickém zámku chystají další rekonstrukci. Stavbaři obsadí 2. a 3. patro zámeckého paláce, kde vznikne moderní společenský sál navržený architektkou Evou Jiřičnou. Nový prostor uleví především rytířským sálům, které Východočeské muzeum v Pardubicích využívalo pro nejrůznější společenská setkání a kulturní akce.

Dana Kozáková objevila ve svém rodokmenu, že má len v genech. Pochází z rodu Hernychů, což byl podle ní rod tkalců a betlémářů. A návrhářka zjistila, že její předci žili ještě před bitvou na Bílé hoře v Žamberku a byli to cvilinkáři, tedy lnáři.