Chrudim odstoupí od nájemní smlouvy na výstavbu parkoviště u hotelu Bohemia, kterou uzavřela se společností Homa holding v roce 2012. Podle radnice neplní své závazky a podzemní parkování stále nevzniklo. Zároveň město zpracuje možnosti výstavby parkovacího domu ve vlastní režii, schválili zastupitelé.

Kokedama je termín i způsob pěstování, který do Evropy dorazil z Japonska. Mohou se tak pěstovat různé druhy rostlin – malý fíkus, citrusy, kapradí, asparágus, anturium, sukulenty a podobně.

Do Vysokého Mýta se sjeli učni stavebních oborů z celého Česka i Slovenska. Do praxe tam přetavují školní teorii. Na soutěži Řemeslo/Skill je přes 30 dvoučlenných družstev.

Pardubické Automatické mlýny se znova nadechnou. Z cihlového skvostu architekta Josefa Gočára se možná stane nové kulturní centrum Pardubic.

Nová budova vyrostla na místě bývalého skladu mouky. Je z probarveného betonu a částečně také z červených cihel. Svůj domov tam našla městská galerie GAMPA a vzdělávací centrum SFÉRA. V bývalém průmyslovém areálu ho postavilo město na pozemku, který koupilo v roce 2017 od majitele mlýnů Lukáše Smetany.

V roce 2016 přišel soukromý investor. Nový majitel architekt Lukáš Smetana dal areálu jasný směr. Na prohlídku tenkrát přijel s manželkou vlakem a ze začátku ho nikdo moc nebral vážně. Nakonec mlýny za 22 milionů od firmy Goodmills odkoupil, s celou rodinou se následně přistěhoval do Pardubic a začal plánovat, jak se stavbou od Josefa Gočára i s celým areálem naloží. „Chtěli bychom do roku 2023 zrekonstruovat celý tento areál,“ řekl tehdy.

Hlavní dominantou celého areálu, kde se více než sto let mlela mouka, je budova z červených cihel od Josefa Gočára. Tam se teď z pardubického zámku přestěhovala krajská Východočeská galerie. Pod novým jménem - Gočárova galerie - tak začala její nová etapa v objektu, který je už od roku 2014 národní kulturní památkou.

Pardubické Automatické mlýny, které navrhl slavný český architekt Josef Gočár, se už brzy - přesně 10 let od ukončení průmyslového provozu - promění na kulturní, společenský a vzdělávací centrum. Jejich novému a úplně jinému životu předcházela ale dlouhá cesta.

Přírodní památka Prosecké skály s rozsáhlým labyrintem přírodních i umělých jeskyní leží na severovýchodě Prahy. Spodní, světlejší vrstvu skal, tvoří bílý pískovec, který se usazoval ve sladkých vodách. Horní vrstva, to jsou hrubozrnné pískovce rezavé barvy, které se ukládaly v mořském prostředí. Z vyhlídky vybudované v blízkosti skal přehlédnete velkou část metropole.

„Musím udržet v hlavě krev, udělat tedy anti-G manévr. Jinak začnu vidět šedivě, pak tunelově, pak se vidění ztrácí a můžu až ztratit vědomí,“ popisuje pilot stavy při přetížení. Je akrobatické létání hazard, nebo bezpečný sport?