Pokud jste letos dětem koupili adventní kalendář, dodrželi jste tak vůbec nejmladší vánoční tradici. První tištěný dal světu v roce 1908 mnichovský tiskař Gerhard Lang.

Generál náčelník a bývalý odborník na bezpečnost se v posledních letech zabydlel v soukromém sektoru, hraje na bicí a píše knihy. Jak přišel ke svému jménu a proč říká, že do státních služeb by se už nevrátil?

V Bechlíně na Litoměřicku v Ústeckém kraji mají světový unikát. Pohyblivý Podřípský betlém Jiřiny Šustrové vyrobený ze šustí. Betlém má rozlohu čtyři krát dva metry a čítá na 230 figur. Proměňující se denní i noční výjevy vyprávějí o narození Ježíše Krista. Kromě příbytku Josefa, Marie a Ježíška v něm najdeme také školu, statek, řezníka, kováře nebo malíře.

221 554 222, SMS zprávy 605 558 888. Moderuje Petr Handl

Adventní věnec se poprvé objevil na začátku 19. století v Hamburku. Za jeho vynálezce je považován kněz, který spravoval tamní sirotčinec.

Mnohé z toho, co říkáme a co nám říkají jiní, ač vlivní či jako my - obyčejní, je nazaručené.

Tentokrát vás pozveme na poněkud strašidelný výlet. Zavedeme vás do Úštěku v Ústeckém kraji na severu Čech, do zdejšího Muzea čertů. Tam se můžete trochu příjemně bát a hodně se pobavit. Černovlasý kudrnatý vládce zdejšího pekla Jaroslav Stejný vás provede Pikartskou věží i rozsáhlým hradním sklepením a poskytne výklad vskutku nevšední. Dozvíte se třeba, co všechno v muzeu čeká hříšnou duši.

Městys Komárov se nachází nedaleko Hořovic ve středních Čechách. Krom pěkné krajiny a blízkého vstupu do CHKO Brdy tady najdeme hned několik historických zajímavostí. Jednou z nich je i fakt, že se právě zde narodila takzvaná Krvavá Kateřina.

V Chebu na samém západě Čech se nad vodní přehradou Skalka rozprostírá Goethův naučný lesopark. Vznikl v rámci přeshraničního projektu a stejnojmenné stezky Brána do nitra Země. Podle kronik se tu často procházel básník Johann Wolfgang von Goethe, proto nese území jeho jméno. Kromě relaxace a příjemného pobytu v přírodě nabízí mnoho zajímavých informací z oblasti geologie a historie.

O svátku svaté Barbory natrhané větvičky ovocných stromů a tzv. zlatého deště dřív sloužívaly nejen jako okrasa, ale také jako prostředky k věštění budoucnosti.