Rodině současného majitele tvrze v Bernarticích Jakuba Šejby patřila tvrz již od 40. let 20. století. Její historie sahá ale mnohem dál, a to do 14. století. Jakub Šejba se v posledních letech věnuje opravě stavby.

V pondělí začala rotační výuka na 2. stupni ZŠ a také žákům z nižšího stupně víceletých gymnázií. Povinně se musí dvakrát týdně testovat. Na gymnáziích zároveň v pondělí začaly jednotné přijímací zkoušky, které potrvají do čtvrtka.

Beton je materiálem, který získává na oblibě a v současné době se využívá jak v exteriérech, tak v interiérech. Sochy z betonu vyrábí ve Starém Sedlišti u Tachova Zdeněk Civín.

Projekt má za cíl podrobně monitorovat život včel za využití moderních technologií. Na střechu fakulty byly umístěny dva velké zelené úly, které jsou nepřetržitě monitorovány.

O prvomájovém víkendu zahájil v omezeném režimu svou sezónu šumavský hrad Kašperk. Návštěvníci mohli zatím jen na nádvoří. Vnitřní prostory zpřístupní správa hradu až od úterý. I přesto Kašperk o víkendu navštívily desítky turistů.

Dvanáctiletý jorkšír, který už měl letos klíště, se vždy rozklepe a je vystrašený, když jeho majitelka před ním jen vysloví slovo "klíště". Je možné, že tomu rozumí? To byl jeden z dotazu na kynologa.

Poprvé od konce druhé světové války není v katedrále sv. Bartoloměje vzácná Plzeňská madona. O víkendu byla dočasně přemístěna do galerie Masné krámy, kde bude zanedlouho součástí velké výstavy madon.

Každý z nás ví, že čeština má samohlásky dlouhé a krátké, ale ve výslovnosti i v pravopise se nás mohou zmocnit pochyby o délce samohlásky i v českých slovech. Dnes bychom se zastavili u slova vytyčit, v němž se frekventovaně chybuje.

Informační centra Správy Národního parku Šumava ročně navštíví stovky tisíc lidí. Hledají zde nejen informace, ale také zábavu a poznávání přírody, v rámci jejich expozic a také zajímavé knihy, brožury, nebo turistické známky a vizitky, které si tu mohou zakoupit. Přesto hlavním posláním těchto turistických zařízení je podávat informace.

Informace o pěstování hlívy ústřičné v minulosti našel ve staré literatuře mykolog Zdeněk Hájek. Podle něj by tento postup mohli vyzkoušet houbám fandící chataři nebo chalupáři.