Hudební multitalent má kapelu Maxiband Honzy Maxiána, s kterou pravidelně vystupuje v pořadu Máme rádi Česko. Do vínku dostal jedinečný hlas, který propůjčil Spidermanovi nebo Frodovi Pytlíkovi z Pána prstenů.

V lesích jižně od Liblína na Rokycansku v Plzeňském kraji stojí pozůstatky někdejšího gotického hradu Libštejna. Do dnešních dnů se z něj dochovala mohutná věž a několik obvodových zdí. Hrad byl postaven ve 14. století na skalnatém vrchu nad údolím řeky Berounky. Původně stála na každé straně skalního hřebenu jedna mohutná čtverhranná věž, zůstala však jenom severní.

„Břetislav, z jinochů nejkrásnější a hrdina nejudatnější.“ Tak knížete tituluje kronikář Kosmas. Nazývá ho dokonce českým Achillem. Byl to úspěšný panovník i válečník, zúčastnil se mnoha tažení a rozšířil rozlohu českého knížectví. Dramatický byl i jeho rodinný život.

Kvůli dlouhodobé výluce na trati mezi Plzní a Chebem od pondělí 3. března nejezdí vlaky mezi Mariánskými Lázněmi a Planou u Mariánských Lázní. U dálkových vlaků je vyloučený úsek ještě delší.

Zlatá 60. léta přináší do Československa pocit naděje, uvolnění a postupné změny. Doslova celebritou se stává Alexander Dubček. Životní úroveň se zlepšuje, potraviny jsou dostupnější a díky státní podpoře si lidé mohou dovolit nové spotřebiče.

Březen je pro zahrádkáře snad tím nejdůležitějším měsícem v roce, kdy se rozhoduje o tom, co budeme za pár měsíců sklízet.

Nýrsko na Klatovsku vybudovalo dvě nové ordinace pro praktické lékařky. Díky tomu ve městě jedna z lékařek zůstala a druhá tam za prací přišla.

Na začátku března je nejlepší čas k zastřihávání mladých pětiletých ovocných stromků. Je možné, že na jižní Moravě nebo na Litoměřicku už mají sadaři hotovo. Vše totiž záleží na počasí. Například na Vysočině se střih může o nějaký ten týden posunout.

Je pokračovatelem slavného hudebního rodu Nedvědů. Na koncertech zní nejen písně jeho otce Františka Nedvěda a strýce Jana Nedvěda, ale i jeho vlastní tvorba. Otci je velmi podobný vzhledem i mimikou.

Historický vlak přezdívaný Slovenská strela patřil v době svého vzniku k zázrakům železniční dopravy. Když se rychlostí kolem 130 kilometrů v hodině řítil mezi Prahou a Bratislavou, neměl na československých kolejích konkurenci. Dnes stojí vůz vyrobený v roce 1936 v prosklené expozici hned vedle Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici na severní Moravě.