Věděli jste, že jsme naprostými favority v pojídání tatarské omáčky? V Evropě nemáme konkurenci. Z průzkumu AC Nielsen vyplynulo, že v České republice sníme skoro devět a půl tuny tatarské omáčky ročně.

V chovu drůbeže Klatovského rybářství v Nalžovských Horách na Klatovsku se potvrdilo nové ohnisko ptačí chřipky. Bude nutné utratit na 18.000 kachen domácích i divokých, bažantů a orebic. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.

Pro mnoho motoristů končí příprava auta na zimu přezutím zimních pneumatik. Potřebují moderní vozy i další úpravy, aby v zimě dobře sloužily? Hodně za nás udělá elektronika, i tak se však vyplatí aspoň zkontrolovat základní věci.

Vypěstovat ječmen vhodný pro výrobu piva je pro zemědělce dobrodružství od začátku do konce. Musí zajistit kvalitní půdu, spoléhat na vhodné počasí i na to, že ječmen nakonec vykoupí sladovna. Kvůli mnohým rizikům od pěstování ječmene někteří farmáři upouští.

Přední organizátor protestů v Karlových Varech Jiří Kotek se v rozhovoru podělil o své vzpomínky na listopad 1989. Pro Kotka byla sametová revoluce výjimečná svou historickou důležitostí i způsobem, jakým probíhala. „Přechod od totalitního režimu k demokracii probíhal bez většího násilí, což považuji za ojedinělý moment v dějinách,“ říká Kotek.

Jak se časem měnil sadový okruh v plzeňském centru? K jakým úpravám došlo před sametovou revolucí, a k jakým až po ní? A jak tehdy vypadlo historické náměstí naší západočeské metropole?

Falešné zuby už dnes mít nemusí nikdo. „Je jiná doba. Za socialismu mě učili, že v šedesáti letech 80 procent populace už nemá zuby. Myslím, že i takový systém péče k tomu ty lidi směřoval. Lidé, kteří nemají zuby, žijí o dva roky kratší život, takže stát ušetří na důchodech. A to, že nemáte zuby, zabíjí lidi víc, než když mají rakoviny,“ říká zubní lékař a stomatochirurg Roman Šmucler.

Některé střední průmyslové školy v Plzni si mohou vybírat, do které firmy pošlou žáky na praxi. Kvůli nízké nezaměstnanosti a nedostatku odborníků v některých profesích zájem společností o studenty, a tedy potenciální nové zaměstnance, stoupá.

Budoucí architekt Josef Fanta se narodil v roce 1856 v Sudoměřicích u Tábora. V počátcích své kariéry tvořil v novorenesančním stylu, později se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.

Město Plzeň se 17. listopadu vrátí na některých místech do roku 1989. Připomene probouzení demokracie, první setkání představitelů plzeňského Občanského fóra s veřejností nebo studentský stávkový život. Na přípravě bohatého programu se podílelo několik institucí.