Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Slavnostním odhalením lavičky nesoucí jeho jméno si Lékařská fakulta v Plzni UK připomněla 100. výročí narození prof. MUDr. RNDr. Jaroslava Slípky, DrSc., významného plzeňského histologa, embryologa a pedagoga. Osazení lavičky iniciovala jeho rodina.

Povodí Ohře letos slaví 60 let existence. Významná výročí si zároveň připomínají i některá vodní díla v Karlovarském kraji. Nejstarší česká zděná přehrada v Mariánských Lázních má 130 let, vodní nádrž Podhora slaví 70 let a Jesenice 65 let.

Keře černého bezu jsou známé výrazně voňavým květenstvím. Nejčastěji se z nich připravuje domácí sirup. Oblíbené jsou také smažené bezové květy v těstíčku. A čaj z černého bezu je pohlazením po duši.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Národní muzeum v přírodě, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, se letos rozšířilo o pátý subjekt, jež je součástí této příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR.

Proč bývají okurky hořké a jak tomu zabránit? A které okurky nakladačky dobře snesou horší pěstební podmínky? Zeptali jsme se Ivana Dvořáka z pěstitelské poradny Českého zahrádkářského svazu.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Ester Geislerová si od svých projektů občas odskočí k herectví. „Mám ráda i epizodní role, baví mě, že se nemusím učit tolik textu. Chci se v herectví zlepšovat, inspiruje mě.“ Na filmovém festivalu v Karlových Varech bude mít letos dokonce režijní debut.