Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Název obce Prádlo souvisí s rýžováním zlata. Někdy se nám lidé smějí, že jsme se narodili v Prádle, ale my na to máme takovou odpověď, že jsme se narodili v Prádle a oni se narodili nazí, říká kronikářka obce Marie Bílková.

Oproti běžnému nachlazení je chřipka závažnější onemocnění, připomíná Jitka Průchová z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni.

Podzimní zahrada nemusí být dokonale uklizená. Rostliny potřebují odpočívat a předčasný řez může oslabit jejich zimní zásoby.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

Během své sportovní kariéry vybojoval osmnáct medailí včetně olympijského zlata. Jako první na světě překonal hranici 9000 bodů. Moderuje zprávy na Primě a před pár lety se stal trenérem.

V oblasti mezi Kvildou a Borovými Lady, na břehu Teplé Vltavy se průmysl zabydlel už v 17. století, konkrétně v roce 1686. Vznikla zde první sklářská huť Johanna Pocka, ke které později přibyla ještě druhá huť Franze Sickingena. Výroba skla tu trvala přes dvě stě let.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

Rodačka z Blovic na jižním Plzeňsku Anna Berkovcová na začátku 20. století svou činností výrazně přispěla k zrovnoprávnění žen ve vzdělání.