Rodiče mu zakázali studovat konzervatoř, navzdory tomu se stal úspěšným zpěvákem, hercem, režisérem a scénografem. Chystá pokračování muzikálu Biograf láska a bezmála deset let je členem uskupení 4 Tenoři.

Lidé sbírají leccos. Například Jiří Maria Sieber, zakladatel Sudetského muzea, má kromě mnoha dalších předmětů zhruba 140 klystýrů. Toto číslo činí jeho sbírku největší známou na světě.

Velhartice jsou plné příběhů. Po staletí je vytvářel samotný hrad a jeho slavní majitelé. Po desetiletí je vytvářeli umělci, kteří zde pobývali v čele s Janem Werichem. Ale vytváří je také kostel sv. Máří Magdaleny se svým hřbitovem, který stojí poblíž obce, v polích. Právě legenda s ním spojená inspirovala jednoho z našich největších básníků k napsání jedné z nejděsivějších básní.

Když se řekne ledovka, pamětníci si možná vzpomenou na tvrdé bonbony s čokoládovou náplní, v těchto dnech asi všechny napadne stav silnic a chodníků. Pro zahradníky a taky pro mnoho zahrádkářů nebo pěstitelů balkonovek to má ještě jeden význam – vděčná a ne příliš náročná letnička.

Signal Space je galerie digitálního a imerzivního umění v srdci Prahy. Nachází se ve zrekonstruované Staroměstské tržnici. Návštěvníkům nabízí osm samostatných expozic, interaktivní prostor pro děti, galerii věnovanou české digitální tvorbě i odpočinkovou zónu. Galerie představuje tvorbu předních českých i zahraničních umělců, kteří propojují technologie a umění a vytvářejí jedinečné vizuální a zvukové zážitky.

Jiřina Bartůňková významně přispěla k rozvoji oboru klinické imunologie a alergologie u nás. V čele Ústavu imunologie v pražském Motole byla třicet let. Její projekt nádorové imunoterapie s buňkami před lety podpořil i podnikatel Petr Kellner.

Spisovatel a nakladatel Bohuslav Balcar není jen velkým milovníkem historie a Chodska, ale také nadšencem do běhu (v minulosti byl dokonce členem československého národního reprezentačního maratónského mužstva.) Za své poslání považuje založením několika běžeckých závodů připomenout velkou historickou hodnotu našeho kraje.

Historie Pavilonu skla v Klatovech se začala psát v 60. letech. Na zahradě u muzea město postavilo objekt, který měl sloužit jako výstavní prostor pro pěstitele klatovských karafiátů.