Antonín Koniáš v první polovině 18. století horlivě obhajoval katolický výklad písma svatého a všechny jiné alternativy odsuzoval. Byl velmi pracovitý a svědomitý, proto vytvořil obsáhlý seznam závadné literatury a důsledně dbal na její likvidaci. V ohnivých plamenech tak z jeho iniciativy skončilo na 30 tisíc knih, které označil za bludné, pověrečné a nemravné.

V obci Sedlec nedaleko Kralovic se kdysi dávno podle pověsti narodila jistá Dorotka. Byla údajně velice krásná a všichni chlapci z okolí po ní toužili. Nejvíc pak Jakub a Václav.

Vzdělávací a pobytové programy Národního parku Šumava navštěvují většinou školy z česko-německého příhraničí. Teď ale do střediska v Horské Kvildě zavítala škola z mnohem vzdálenějšího místa.

Říkali mu Plzeňský expres, má na kontě titul mistra světa i stříbrnou olympijskou medaili.

V budově historické radnice na Starém náměstí v Rychnově nad Kněžnou, v patře nad dnešním informačním centrem, žila deset let rodina Rettigových. Část zdejšího Muzea hraček proto manželé Miroslava a Jiří Pecháčkovi věnovali připomínce výjimečné osobnosti. Spisovatelky, básnířky, národní buditelky, ale především talentované kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové.

Jestli jste milovníci španělského ptáčka, tento recept vás nadchne. Dančí závitky připravil Václav Ségl z Praskoles. Dančí maso je jemnější a krásně jím prostoupí všechny chutě, které jsou schované uvnitř. Maso se vám přímo rozplyne na jazyku.

Tradičně se o ženu v restauraci stará muž. Muž vchází jako první do restaurace, aby ženu uvedl. Muž jí odsunuje židli, usazuje ji, pak teprve usedá on sám.

Soutěžní recept: Dančí závitky od Václava Ségla. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak si v restauraci objednává žena. Mlýnky na mák.

Hantýrkou mluvily nejrůznější skupiny občanů. Party zlodějů, tuláků, myslivci, studenti, vojáci... Hantýrka v dnešní době je poněkud změněná, mnozí ji nechápou.

Vysoké skalní stěny a úzká ostrožna, pod kterou zeje propast končící hladinou Vltavy a potoka Mastníku. Ideální místo k úkrytu i sledování okolí. Toho si byli vědomi i husité, kteří menší feudální sídlo přebudovali na velké vojenské a mocenské centrum. I dnes je návštěva zříceniny hradu Ostromeč ve Středočeském kraji zážitkem. Díky překrásné okolní přírodě i svědectví dávné minulosti.