Nové Město pražské je příkladem ambiciózních politických záměrů Karla IV. a zároveň ukázkou jeho osobního vztahu k Praze.

Plzeňská radnice na náměstí Republiky je krásnou historickou stavbou se zajímavou historií, ale i pověstmi. Jedna z nich nese název Čert v rathouze a její pointa není ani tak strašidelná, jako spíše komická.

Naslouchat, vzít si ponaučení a hlavně nezapomínat. I o tom je projekt neziskové organizace Post Bellum „Příběhy našich sousedů“. Určený je žákům osmých a devátých tříd základních škol a tercií a kvart víceletých gymnázií. Ti mají za úkol vyzpovídat pamětníka, natočit jeho vzpomínky a vytvořit reportáž nebo dokument.

Výstavní prostor pardubického Institutu Paměti národa je strohý. Nenajdete tam žádné fotografie ani informační panely. Prostřednictvím moderních technologií se ale ocitnete uprostřed druhé světové války nebo v komunistickém lágru. Do dějin 20. století vás zavedou příběhy pamětníků, které stojí za to si poslechnout a především o nich přemýšlet.

Jednoduchá netučná buchta, kterou si zamilují také děti, je vláčná jak mech po ránu. Není přeslazená, je krásně šťavnatá a díky zakysané smetaně i lehce nakyslá. Oříšky krásně křupnou v ústech. Recept, který přesvědčí i tradiční odmítače sladkého, upekla Helena Kastnerová z Uherského Brodu.

Tatarský biftek je oblíbená pochutina, nicméně měli bychom být obezřetní v tom, kde si ji budeme dávat. Vzhledem k tomu, že jde o tepelně neupravené maso, tak bychom si ho měli objednat pouze v naprosto spolehlivých a dobrých restauracích. Víte, jak ho konzumovat? Radí Ladislav Špaček.

Chlebem a solí vítali naši předkové vzácné hosty. Vypovídat to může třeba o tom, jak si tohoto pokrmu vážili. Chléb byl dar boží a výsledek tvrdé práce. Zmíněný zvyk se dochoval dodnes. Stejně jako původní recepty a postupy. A co víc, v posledních letech se lidé ve velkém a rádi vracejí k pečení kváskového chleba.

První soutěžní recept: Kefírový buchta od Heleny Kastnernové. Rada z etikety: Tatarský biftek lze jíst dvěma způsoby. Valašský chleba se peče 24 hodin.

Vážení plzeňstí posluchači Českého rozhlasu, protože se s vámi dělím již 14 let o své pocity, je poctivé, když se vám více svěřím. Proto, abyste nekupovali zajíce v pytli.

Pečlivě udržovaný les, volně žijící zvěř, odpočinkové altánky, prolézačky, naučné stezky a spousta tras pro pěší i cyklisty. To vše nabízí Obora Holedná v Brně. Lesopark, který spravují Lesy města Brna, je celoročně volně přístupný hned z několika stran. Divoká prasata, daňci a mufloni v přirozeném prostředí vytvářejí nebývalou atmosféru spojení s přírodou uprostřed velkoměsta.