V jihočeském Písku stojí v těsné blízkosti tamního hradu budova někdejší sladovny. Slad pro vaření zlatavého moku se v ní vyráběl přes sto let. Dnes už slouží úplně jiným účelům. Po rozsáhlé rekonstrukci se v objektu zabydlely galerie, zážitkové prostory a tvořivé dílny pro děti. Vzniklo tak unikátní volnočasové a výstavní centrum Sladovna.

Celý život se věnuje práci se dřevem. Nejprve Libor Pražan pracoval jako restaurátor historického nábytku, dnes je hlavně kytarářem a volnočasovým pedagogem. Z rodných severních Čech odešel do jižních Čech, poté na Šumavu a pak ještě o kousek dál - do bavorského Freyungu. Tam aktuálně žije, pracuje a také aktivně rozvíjí česko-bavorskou přeshraniční spolupráci.

Sasko se pyšní nejhustší a nejrozmanitější sítí úzkorozchodných železnic v Německu. V současné době tam funguje pět parních tratí, které slouží jako turistické atrakce a regionální doprava.

Skupinu SEJF založili Jan Kvídera a Roman Jirásko v roce 1971. Sejf začal vystupovat na Plzeňsku, brzy si získal velkou oblibu a popularitu a patřil k nejoblíbenějším západočeským rockovým skupinám v 70. a 80. letech minulého století. Ani po ukončení aktivní éry fanoušci na kapelu nezapomněli. Už tuto sobotu (18. 4.) Sejf opět letech vystoupí v Blovících!

Infekční rýma je nejčastěji způsobena viry a můžeme ji mít až osmkrát do roka, zejména malé děti. Ne vždy se však jedná o infekci. Co dělat, aby se nám na nose nehoupala kapička?

Pokud hledáte originální cíl pro výlet do přírody, pak se můžete vydat do Městských lesů v Hradci Králové, které jsou úctyhodné svou rozlohou i rekreačními aktivitami. Vyhledat tam můžete dřevem vonícího Dubora, dobrého ducha lesa, který se blízko zdejšího rybníku Výskyt usadil teprve nedávno.

Kdo má na zahradě bazén, začíná se stoupajícími teplotami řešit, jak ho pomalu oživit. Na podzim jsme vám radili, že vodu z nich nemusíte na zimu vypouštět, stačí tam nalít zazimovací roztok. A teď co s nimi?

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?