Mám příznivce. Není to pyšná věta. Je to poděkování těm, kteří mé klopýtání na cestě v kultuře slovem podporovali.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Bratislavské rohlíčky pana Dubčeka peče Naďa Konvalinková. Rada z etikety: Patří děti do restaurace? Výroba octu, druhy a jejich využití. Soutěž o kuchařku.

Stříbrný recept Pochoutkového roku nasladko 2019, bratislavské rohlíčky pana Dubčeka, pekla Naďa Konvalinková. Obohatila ho o vanilkový cukr, rum a lískooříškovou pastu. Výsledek je famózní. Křehounké těsto krásně voní a ořechová náplň má díky pastě i příchuť čokolády.

Také vás někdy v restauraci vyrušují děti, které pobíhají, pokřikují, ruší? Nebo jako rodiče přemýšlíte, jestli už své děti máte, nebo nemáte vzít do restaurace? Jak se k tomu staví etiketa? Radí Ladislav Špaček.

Cesta k uzdravení není vždy jen o medicíně. Je o pocitu bezpečí, respektu a o lidech, kteří nás provázejí, když už na to sami nestačíme.

Kdysi bývaly octárny samozřejmou součástí měst i venkova. Stály u pivovarů, vinařství nebo hospodářských dvorů a jejich práce byla pomalá, tichá a založená hlavně na zkušenosti. V dřevěných sudech leželo víno, mošt nebo pivo, do sklepů proudil vzduch a octáři čekali. Měsíce. Někdy roky. Ocet z těchto míst měl vlastní charakter, lišil se sud od sudu a zákazníci pak přesně věděli, odkud pochází.

V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.

Pomalu přichází jaro a vyplatí se myslet i na auto, které už od začátku dubna může jezdit na letních pneumatikách. Co ale dělat s těmi zimními, které už nemají hloubku vzorku kolem vyhláškou povolených minimálně 4 mm? Nepřezouvat a dojet?

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.