Andělský pokoj na Starém czerninském zámku v Chudenicích na Klatovsku jistě stojí za povšimnutí. Nachází se v něm totiž starobylá malovaná skříň, která byla vyrobena právě pro tuto místnost.

Písecké hory je lidový název pro Mehelnickou vrchovinu, tedy lesnaté kopce táhnoucí se od města Písku až po Temelín. A i když nejde o žádné velehory, přesto může mít návštěvník pocit, že se ocitl někde výš, v šumavské divočině nebo třeba v Brdech. Nejvyšším vrchem Píseckých hor je Velký Mehelník. Název dostal podle mlh, které ho často zahalují.

Na 28. října připadá státní svátek. V tento den prezident uděluje státní vyznamenání, na Vítkově se koná tradiční ceremoniál a na mnoha místech republiky se pokládají věnce. „Vývoj toho svátku je nesmírně zajímavý, nejsmutnější období pro něj bylo v roce 1938,“ říká historik Michal Burian, který v pořadu Alex a host připomněl vznik Československa před 104 lety.

Klatovští rybníkáři plánují až do konce listopadu vylovit 150 rybníků a téměř 600 tun kapra. Po třech letech rybáři slovili i rybník Hnačov na Klatovsku. Při letošních výlovech je ale trápí téměř všude teplé počasí.

V pořadí 84. schránku v Česku, do které můžou matky anonymně odložit své narozené dítě, instalovali v Tachově. Vyhřívaná schránka pro odložené děti bude v továrně na autodíly GRAMMER CZ v Okružní ulici.

V malou rozhlednu se promění zapomenutý meziválečný mostní pilíř na břehu řeky Radbuzy v Plzni mezi Papírenskou a Doudleveckou lávkou. Pěší i cyklisty čekají na trase během stavebních prací mírná omezení.

Kysané zelí se v bývalém pivovaru rodiny Lobkowiczů v plzeňských Křimicích vyrábí už od poloviny minulého století. Svou charakteristickou chuť má díky modřínovým kádím, které tam používají k výrobě této tradiční pochoutky jako jediní v Evropě.

Zpěvačka a herečka Petra Černocká patří mezi lidi, kteří se snad ani neumějí mračit. To ale hned v úvodu s úsměvem odmítá: „Taky jsem někdy úplně bez energie a umím celou škálu emocí. Ale ty horší chvíle jsou schovaný na doma.“

V okolí Hamru na Jezeře na Českolipsku na severu Čech se od 60. let minulého století těžil uran. Těžebních věží a štol tam byla celá řada, dodnes se z nich ale prakticky nic nedochovalo. Věže byly zbourány, štoly zatopeny nebo zasypány. Jak to v uranové štole kdysi vypadalo, si ale je možné představit díky expozici Těžba uranu na Českolipsku ve sklepení někdejšího augustiniánského kláštera.

Přes sto exponátů – kreseb, grafik, knih nebo plakátů – je k vidění v plzeňské galerii „13“. Vystavené jsou originální kresby Rychlých šípů, plakáty Káji Saudka, ale i díla Mikoláše Alše nebo Bohumila Konečného.