Podnikatelka

Jana Moudrá je jednou z žen, kterým se podařilo prorazit ve světě IT. Jako vývojářka a spolumajitelka společnosti Juicymo se zabývá hlavně vývojem mobilních aplikací, ač sama přiznává, že trochu lituje toho, že jako podnikatelka sama už na programování nemá tolik času a svým zaměstnancům v tomto ohledu i trochu závidí. „Vše začalo tak, že jsem hrála hru the Sims a nelíbily se mi šaty postav ve hře a chtěla jsem vymyslet vlastní. Pak jsem se učila s webovými stránkami, šla jsem na ČVUT a ač jsem chtěla být spíše 3D grafičkou, naučila jsem se programovat,“ vzpomíná Moudrá v nové epizodě podcastu Podnikatelka s tím, že programování a vývojářství ji chytlo a už nepustilo.

Knihy jsou pro Moniku Tomíčkovou jejím světem, a to doslova. Po kariéře v korporátní i neziskové sféře se stala majitelkou nakladatelství Zlatý květ, které vydává knihy spojující spiritualitu, ženskost a životní zkušenosti. A jak sama přiznává, tento byznys není ani zdaleka jednoduchý. „Knihy každý považuje za téměř charitativní činnost a něco, co moc nevydělává,“ říká Tomíčková v nové epizodě podcastu Podnikatelka. „Když dám knihu do distribuce, tak tam mi ukrojí 50-55 %. V tom, co mi zbude, jsou i moje náklady na výrobu a provoz firmy,“ dodává s tím, že už knihy prodávané za méně než dvě stě korun jsou vlastně pod cenou. Jaké výhody má pro nakladatele crowdfunding? Jak Tomíčková vnímá elektronické knihy? Podívejte se na video.

Nejsou to ani boty, ani ponožky, ale prostě ponožkoboty. Netradiční obuvi Skinners se ve světě daří, po pěti letech od založení společnosti Michaelou Matějkovou a Petrem Procházkou se české ponožkoboty prodávají ve sto dvaceti zemích a k zákazníkům jich zamířilo už bezmála 400 tisíc párů. „Na počátku byl kamarád, který si poranil nohu a nemohl chodit v botách, ale jen v ponožkách. To Petra inspirovalo a tak doma ušil vlastní prototyp ponožkobot. Teď už je technologie výroby Skinners úplně jiná,“ říká Matějková v nové epizodě podcastu Podnikatelka.

Lucie Drhlíková má za sebou impozantní kariéru v korporátní sféře. Společnosti Hamé pomohla vybudovat zastoupení v Rusku a dosáhnout s ním miliardových obratů, ale jak sama přiznává, za největší úspěch nepovažuje to, co dokázala jako manažerka, ale to, že korporátní prostředí dokázala včas opustit. „Byl to ten nejtěžší úkol v životě. Po dvaceti letech si říct stop, vykročit do prázdna a začít objevovat sama sebe,“ říká Drhlíková v nové epizodě podcastu Podnikatelka.

Spekuluje se o ní jako o budoucí prezidentce, v podcastu Podnikatelka se ale Danuše Nerudová rozmluvila spíše o praktických věcech, které nás čekají po podzimních volbách do sněmovny. „První, co musí nová vláda učinit, je racionalizace státních agend, myšleno ve smyslu auditu a digitalizace státní správy. To je naprosto nezbytné,“ shrnuje Nerudová nutné kroky nejen k oživení pokoronavirové ekonomiky. „Cílem by měl být štíhlý, efektivní a flexibilní stát. Roky jsme budovali pocit, že potřebujeme silný stát, jenže za třicet let se z něj stal slon v porcelánu a dinosaurus. Proto jsme krizí prošli mezi nejhoršími, a měli tak administrativně náročnou a neefektivní pomoc podnikatelskému sektoru. Toto navíc není poslední krize, jen předzvěst dalších krizí,“ dodává rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Jakými zásadami se ekonomka Nerudová celoživotně řídí? Jak by se Česko mělo vypořádat se státním dluhem a jakou příležitostí pro nás může být zelená ekonomika? Poslechněte si celý podcast nebo se podívejte na videoverzi pro předplatitele, odkaz najdete pod textem.

Veuve Clicquot patří ke světově nejproslulejším značkám šampaňského. Podle ambasadorky pro Českou Republiku Markéty Zázvorkové tu její zakladatelka madame Barbe-Nicole Clicquot Ponsardin nezanechala jen prosperující vinařský dům, ale i svůj vlastní inspirativní příběh. „Byla to odvážná žena a vizionářka. Převzala podnik po zesnulém manželovi a investovala do něj veškeré zděděné peníze, dokonce i prodala své šperky. Pro šampaňské jako takové toho udělala strašně moc,“ říká Zázvorková v nové epizodě podcastu Podnikatelka.

Co začne jako pouhá facebooková skupina, může přerůst do mnohem většího projektu. To je i případ skupiny Holky z marketingu, kterou spolu s Pavlínou Louženskou založily Aneta Martinek a Lucie Audi. Ty také zavítaly do nové epizody podcastu Podnikatelka, kde pohovořily o svých začátcích i dalších cílech, mezi které patří také přerod v regulérní vzdělávací instituci. „Je to nejen náš cíl, ale i náš sen toho dosáhnout v následujících dvou letech,“ říká Audi. „Loni jsme vyškolily tři tisíce marketérek a marketérů, letos chceme, aby jich bylo deset tisíc,“ doplňuje ji Martinek.

Monica Sofia, rodačka z kapverdského ostrova Santiago, patří v Česku k nejvyhledávanějším modelkám. Ve světě módy také podniká s vlastní značkou ženské obuvi. „Inspirují mě vzpomínky na země, které jsem jako modelka navštívila. Nejvíce inspirace ale čerpám z Kapverd. Propojuji ve své práci moderní prvky s tradičními,“ říká Sofia v nové epizodě podcastu Podnikatelka. Kapverdám se Sofia snaží pomáhat i jinak – jak formou podpory byznysu v rámci Česko-kapverdské obchodní komory, které je viceprezidentkou, tak v rámci nadace Naděje Cabo Verde. „Mým snem je vybudovat na Kapverdách porodnici pro chudé ženy, které by si zdravotní péči dovolit jinak nemohly,“ prozrazuje Sofia.

Michaela Chaloupková, nejvýše postavená žena v rámci skupiny ČEZ, bývá pravidelně zařazována mezi nejvlivnější ženy českého byznysu. Jako vrcholová manažerka sleduje aktuální trendy jak ve směřování firem, tak mezi zaměstnanci. U těch do budoucna jako zásadní faktor pro úspěch vidí flexibilitu a schopnost přizpůsobit se situaci, u firem pak směřování k udržitelnému rozvoji. „Kdo se tímto směrem nevydá, ten tu zkrátka za pár let nebude,“ říká Chaloupková. „Je to tlak veřejnosti. Pokud se firmy nebudou chovat udržitelně, nebudou mít podporu veřejnosti a ve finále ani vlastních zaměstnanců,“ dodává.

Podnikání občas svede dohromady dvě úplně rozdílné kariéry a dá vzniknout unikátním projektům. Platí to i v případě Pasáže českého designu, kterou spolu s kavárnou a galerií Art & Coffee založila původní profesí učitelka Hana Homolková a o jejíž provoz se stará Štěpánka Zinkaizlová se svými zkušenostmi manažerky v korporátní sféře. „Na počátku byla myšlenka vytvořit prostor, kde se budou potkávat lidé spolu navzájem a s uměním,“ vzpomíná Homolková. „Hanka projekt nastínila, ona je ten vizionář s myšlenkou, a já jsem ta, co onu myšlenku zhmotňuje, aby mohla fungovat,“ dodává Zinkaizlová s tím, že cílem projektu je především ukázat, co umí „zlaté české ručičky“.