Podnikatelka

Textilní průmysl má v Česku hlubokou tradici, ale momentálně je spíše na ústupu. Podle zakladatelky značky Unuodesign Petry Plemlové to není tím, že bychom s textilem neuměli, ale spíše nedostatečnou mírou automatizace a robotizace. „České ženy umí šít, jen jich je omezené množství. Ale výroba je tu zaostalá, když ji srovnáme třeba s Polskem nebo nedejbože Tureckem či Čínou, kde už většinu věcí nešije člověk. U nás se držíme řemeslné výroby, ale výsledek je často horší než to, co vypadne z robota, protože chybí strojová přesnost,“ vysvětluje Plemlová. „Marže v textilním průmyslu jsou malé, když je chcete zvýšit, musíte automatizovat,“ dodává.

O kyselině hyaluronové se nejčastěji mluví v souvislosti s kosmetikou a jejími omlazovacími účinky, ale jak upozorňuje Pavlína Hofmanová, jejíž firma pracuje s duální spektrální kyselinou hyaluronovou, jedná se jen o úzkou výseč toho, kde všude jde kyselina využít. „Je to fenomén, o kterém ještě uslyšíme. Už teď je podáno přes patnáct tisíc patentů na aplikační formy a produkty z ní napříč obory,“ vysvětluje v nové epizodě podcastu Podnikatelka Hofmanová. „Říkáme jí zázračná molekula, ukazuje se, že by mohla být vhodným nositelem i pro látky účinné v boji s rakovinou,“ uzavírá Hofmanová. Jak se od sebe jednotlivé typy kyseliny hyaluronové liší a jak je správně aplikovat? Poslechněte si celou epizodu.

Jak dát světlu život, dynamiku a barvy? Těmito otázkami se při svém podnikání zabývá zakladatelka společnosti Tangle Anna Veselá. „Věděla jsem, že chci dělat se světlem. Je to skvělé médium, jen s ním nikdo neumí moc pracovat,“ říká Veselá v nové epizodě podcastu Podnikatelka. 

Ještě ani neodmaturovala a už má za sebou mnoho úspěchů. Miloslava Macková je s projektem Seek Speak vítězkou aktuálního ročníku soutěže Soutěž & podnikej, oceněna byla i v rámci soutěže projektů aplikované ekonomiky Univerzity Karlovy a má ocenění i od Evropské vesmírné agentury nebo cenu za globální inovaci v rámci programu Erasmus pro mladé podnikatele. „Je problém domnívat se, že když má váš projekt potenciál, tak na něm hned zbohatnete. Sama jsem si ověřila, že když jsou vaší motivací jen peníze, je to úplně špatně. Na vývoji projektů je nejlepší samo to úsilí a cesta, při níž neroste jen projekt, ale i vy sami,“ říká Macková v nové epizodě podcastu Podnikatelka.

Přes dvacet let se Zuzana Dudáková v rámci své neziskové organizace Náruč věnuje pomoci lidem s psychickým onemocněním a mentálním postižením. Mimo jiné provozuje spolek Náruč i kavárnu Modrý domeček v Řevnicích, jejímž cílem je dát handicapovaným důstojnou plnohodnotnou práci a zapojit je do života. „Mnoho hostů, zvláště těch svátečních, co naši kavárnu neznají, dnes už často ani nepozná, že je obsluhuje handicapovaný. Je důležité, aby se u nás pracovníci cítili dobře. Lidé by nám nic neodpustili a jsme za to vlastně rádi, zpětná vazba, když se něco pokazí, je nesmírně cenná,“ říká Dudáková.

Pochází z podnikatelské rodiny, dlouhé roky si ale Polina Ševčíková říkala, že sama podnikat nebude. Dnes má za sebou deset let fungování vlastního byznysu a posbírané zkušenosti předává dalším ženám, které chtějí v podnikání uspět. „Občas je první krok najít sebe sama a pak to předávat druhým. A hlavně mít odvahu. Často slýchám od žen, že si říkají, že až budou jako podnikatelky vydělávat, tak to bude super. Ale ono podnikání je o tom milovat to celé i s tím, co je náročné a čeho se bojíme,“ říká Ševčíková v nové epizodě podcastu Podnikatelka.

Původním povoláním je grafička, Jana Pavlišová se ale spolu se svým manželem ajťákem vrhla po hlavě do podnikání v úplně jiném oboru – po sto letech obnovili vaření piva v budově pivovaru z 16. století, v níž zároveň i bydlí. „Manžel o tom, že by chtěl vlastní pivovar, dlouho mluvil, tak jsme si řekli, že když už v té budově bydlíme, proč na to nenavázat. Ten barák si o to vlastně sám řekl,“ vzpomíná na začátky rodinného pivovaru Genius noci Pavlišová. 

Olga Čadová je ukázkovým příkladem ženy, které se povedlo dosáhnout vrcholné manažerské pozice. Jako country leader mezinárodní korporace 3M pro Českou republiku se Čadová snaží jít ostatním ženám příkladem a odstraňovat stereotypní bariéry, které podle ní často máme jen ve vlastních hlavách. „Žen v manažerských pozicích přibývá a je hezké vidět, jak kolegyně vedou týmy a pozitivně ovlivňují výsledky i kulturu společnosti,“ říká Čadová s tím, že samotní členové týmů málokdy řeší, zda je vede muž, nebo žena. „Na konci dne jde hlavně o to, jaký je ten člověk manažer, jak umí vést a motivovat. Buď to zvládne a je lídr, nebo ne. V tom nehraje žádnou roli, jestli jde o muže, nebo ženu,“ dodává. Proč nezáleží na pohlaví manažera a stereotypy v této oblasti existují jen v našich hlavách? A jak by si měla vrcholná manažerka nastavit rovnováhu mezi prací a volným časem?