Nad stádem koní hejty už zvoní. Kdo si nejvíc krká do podcastu, kdo jsou královny české žurnalistiky, kdo si může dovolit zhejtit Alenu Mornštajnovou? Poslední epizoda před letní pauzičkou. Posílejte nám na Instagram corgísky, dík.

Kde končí hranice hejtu a začíná rétorika SPD? Dá se utlačování lidu zabalit do dárkového papíru s roztomilým potiskem? A je nejvíc názorů ten nejlepší počet názorů? Vášeň v nás, vášeň na podlaze, čokoláda v uších.

Mizerné imitace, podhodnocené umění a pseudointelektuální debata o přehajpené literatuře => sen Pepuny a Dejva prosadit se v DVTV je zase o krok blíže skutečnosti.

Mělký kapsy, mravenčí rafťáci a osud toaletního papíru ve veřejném prostoru. První epizoda roku 2024 nastavuje kvalitu obsahu na 3 bobry z 10.

P.S.: Do Malýho piva nechoďte, barman si chce povídat.

Dejv už o sobě začíná mít přehnaně vysoké mínění a postupně hejtí jednotlivé posluchače. Pepuna se drží bezpečných témat, avšak pro křik a vulgarismus nejde daleko. Jak tohle jednou dopadne...

Fuj, to jsem si zavajboval. Ještě jednou děkujeme Mezinárodnímu filmovému festivalu Ji.hlava za to, že nám dal prostor šířit neodborné názory, měli jsme křesílka i backstage, kvalita zvuku odpovídá kvalitě výpovědní hodnoty.

Jestli je vám míň než patnáct, máte koho obviňovat za svojí nepříjemnou povahu. Jestli je vám víc a pořád používáte slovní spojení „mé dny”, zajděte si na terapii. A ne že si místo toho založíte podcast a budete předstírat, že nemáte problémy!

Opakování je matka moudrosti. Nejen hejtem je člověk živ. Bez hejtu nejsou koláče. Kdo jinému podvlíkačky svlíká, sám do nich padá. Z této anotace nepoznáte o čem se v epizodě mluví. Ostatně jako vždycky.