Poslední generace

„Nejhorší na tom nebyl trest. Ale pocit, že lidskost se dá ztratit tak snadno.“ Když mladická lehkomyslnost narazí na chladný systém.

Chtěli prožít pár dní svobody. Čtyři mladí lidé se vlakem vracejí z Nizozemska. Už jsou blízko domova, když je prohledá německá policie a najde u nich menší množství marihuany. Legálně koupené. Ale na špatné straně hranice. Z drobnosti se stává drama. „Jeden z policistů si mě vede za roh opuštěného nádraží. Stojím na schodech a on mě nutí, abych si svlékl kalhoty. Třesu se. Bylo mi jasné, že už není cesty zpět.“ Výslechy, ponižování, hodiny v cele. Hlavní protagonista mluví o okamžiku, kdy se svět pro něj proměnil v absurdní mašinerii, která nezná slitování. „Nikoho jsem nezabil, ani nikomu neublížil. Tak proč je ve vzduchu tolik zloby?“ 

Dokumentární rekonstrukce Málem v base uvádí autorskou minisérii tématizující střet jednotlivce a systému. Příští týden naváže dokument Jak rappeři přicházejí o iluze.

Autor: Lukáš Hulenka, dramaturgie: Jan Hanák, zvuk: Pavel Zgarba.

Mladá dokumentaristka Anna Šimůnková debatuje s biskupem Církve československé husitské Jurajem Jordánem Dovalou. Jsou křesťané v Česku opravdu stigmatizováni? Není to přehnané? A nemohou si za to nakonec sami svými mnohdy podivnými vyhrocenými postoji? Anebo nepomáhá určitá ostrakizace či útlak křesťanům, aby byli ryzejší? Debatu vede dramaturg podcastu Jan Hanák.

Dokument o stigmatizaci křesťanů v Česku. A je to stigmatizace? Jaké to je žít s vírou v zemi, kde většina nevěří? Mladí věřící mluví o posměchu, škatulkách, ale i odvaze nebát se být jiný.

Dokument Anny Šimůnkové dává hlas čtyřem mladým věřícím, kteří sdílejí své zkušenosti s předsudky, nepochopením i posměchem. „Být křesťanem v Česku znamená být ten jiný,“ říká jedna z respondentek. Jiní popisují, jak reagovalo jejich okolí, když mluvili o svých hodnotách, nebo když otevřeně přiznali, že věří. „Bála jsem se říct, že jsem křesťanka, aby mě hned nezařadili do škatulky,“ zní další výpověď. Religionista David Václavík v dokumentu připomíná, že Češi nejsou skuteční ateisté: „Jsou to spíš něcisté. Věří v něco, ale odmítají instituce.“ Podle něj jsou předsudky vůči věřícím zakořeněné historicky i mediálně. Kněz v českém filmu bývá často spíš karikatura než člověk z masa a kostí. Zajímavý je osobní přístup autorky. Ve svých postojích k náboženství se hledá a přátelství s věřícími vrstevníky jsou impulsy pro její zvýšenou citlivost k tématu. Autorka v dokumentu otevírá svůj osobní prostor hledání, přičemž nechává posluchače v napětí, jak to vlastně s vírou má ona sama.

Autorka: Anna Šimůnková, dramaturgie: Martina Pouchlá, zvuk: Filip Johánek a Pavel Zgarba

Dokument mladé slovenské autorky o literatuře pro mladé dospělé, o hledání identity, o prvních láskách, o těžkých tématech, o kterých se jinak mlčí. A rozhovor. „Je to brak? To teda nie je!“

Young Adult literatura má pověst lehké a nenáročné četby. Ale také formuje čtenářské návyky, rozvíjí empatii a poskytuje mladým čtenářům prostor pro zrcadlení jejich zkušeností. V tomto dílu podcastu Poslední generace téma Young Adult otevírá dokument, přesněji rozhlasové pásmo Kristíny Kobolkové, protkané rozhovory se spisovateli, čtenáři a hereckými interpretacemi literárních textů. Je Young Adult literatura brak, nebo nástroj, jak vyprávět o dospívání a překonávání vnitřních běsů? Proč je psaní i pro mnohé autory terapií? Jak čtenáři reagují na otevřená témata jako deprese, úzkosti nebo LGBTQ+? A proč tuto literaturu čtou i třicátníci? Dokument zachycuje i atmosféru HumbookFestu, největšího Young Adult festivalu ve střední Evropě, kde se setkávají fanoušci, cosplayeři i spisovatelé nové generace. „To, že mladí vůbec čtou, je důležitější než debaty o vysoké literatuře,“ říká jeden ze spisovatelů.

Název: Je to brak? To teda nie je!

Autorka: Kristína Kobolková

Dramaturgie: Jan Hanák

Zvuk: Pavel Zgarba

Herecká interpretace literárních textů: Pavel Čeněk Vaculík, Anna Glässnerová.

Mladá dokumentaristka Kristína Kobolková a o generaci starší publicistka Hana Svanovská otevírají dívčí romány devadesátých let i Hunger Games a Divergenci. Proč se ke knihám objeveným v mládí čtenáři vracejí v různých životních fázích a jak se jejich pohled mění? Kristínu Young Adult literatura dovedla k vlastní tvorbě. Hana čte každý rok Foglarovky: „Jsou to moje Vánoce, můj starý bezpečný svět.“ Je YA brak, nebo most mezi generacemi? Debatu vede dramaturg podcastu Jan Hanák.

Nová podoba podcastu Poslední generace uvádí dokument a následně debatu s autorem a osobností, která má k tématu co říct, neboť se jí osobně dotýká. Tato debata navazuje na dokument mladé ukrajinské novinářky Inesy Havryk o spiritualitě stání na hřebících, která se šíří na válečné Ukrajině. Vedle autorky se dramaturg Poslední generace Jan Hanák ptá hlavního kaplana Armády České republiky, plukovníka generálního štábu Jaroslava Kníchala. Jaký vliv na spirituální cestu má vlastní či zprostředkovaná zkušenost extrémní bolesti z válečných konfliktů, zkušenost neustále hrozící smrti? Jak vnímá takový člověk význam bolesti i v této spirituální cestě?

V jedinečném dokumentu mladá autorka Inesa Havryk pátrá po příčinách vzrůstající obliby spirituality stání na hřebících mezi jejími krajany. Jak s tím souvisí zážitek extrémní bolesti v probíhající válce?

Inesa se v dokumentu pustila do tématu, které s válkou nesouvisí. Tedy zpočátku to tak vypadalo. Zajímala ji totiž stará dálněvýchodní spirituální tradice stání na hřebících, která se na její rodné Ukrajině rozšiřuje. Točila jak na Ukrajině, tak i v Česku. Praktikuje se něco takového i zde? Zjistila, že ano. Ale.

Téma stání na hřebících a jeho spojení s psychologickými dopady války má pro autorku osobní rozměr. Jako Ukrajinka žijící v Česku se ve své žurnalistické praxi téměř výhradně zabývá válečnými tématy a osudy lidí poznamenaných konfliktem. V průběhu času však pocítila potřebu hledat nové formy vyprávění o psychických důsledcích války, které by dokázaly zachytit vnitřní prožitek a cestu k uzdravení hlouběji než tradiční zpravodajské formáty. Když se seznámila s praxí stání na hřebících a zjistila, jakému ohlasu se tato metoda těší mezi lidmi, kteří si nesou psychická zranění z války, zaujalo ji to. Myšlenka propojit zdánlivě nesouvisející světy – starodávnou duchovní techniku a moderní válečné trauma – ji inspirovala k vytvoření příběhu, jenž by nabídl nový úhel pohledu na zvládání bolesti a hledání vnitřní síly. 

Dokument přibližuje spirituální techniku stání na hřebících jako cestu k nalezení vnitřní rovnováhy a zvládání psychické bolesti způsobené válkou. Autorka si nečekaně před mikrofonem stání na hřebících i poprvé vyzkoušela. Nešlo to jinak. A nezůstala v tom sama.

Může být praxe stání na hřebících cestou zvládání traumatu způsobeného extrémním stresem? Dokáže tato netradiční technika pomoci jednotlivcům vyrovnat se s psychickou bolestí, obnovit pocit rovnováhy a nalézt v sobě vnitřní sílu potřebnou k překonání obtížných životních situací?

Autorka: Inesa Havryk, dramaturgie: Jan Hanák, zvuk: Pavel Zgarba, dabing: Jana Štvrtecká, Martin Sláma, David Kaloč, Vojtěch Blahuta.

Debatu mezi finalistkou detektivní reality show Zrádci Sarah Horákovou, odborníkem na publika nových médií Jakubem Mackem a scenáristou Robertem Poupátkem vede student žurnalistiky Jakub Kožíšek.

Formát reality shows už desítky let vysílají televize po celém světě a jsou diváckým fenoménem. Soutěžící, takzvaní herci neprofesionálové na jedné straně a sledující diváci na straně druhé. Formy se proměňují, ale obliba zůstává a překlápí se přes generace. Co je na reality shows tak fascinující? Opravdu jen touha exhibovat či skrytě nahlížet do životů jiných?   

Vztahy mezi soutěžícími, emocemi nabité rozhovory, někdy kontroverzní až bizarní situace poutají k obrazovkám zvědavé diváky. Jak musí taková reality show vypadat? Jedná se opravdu o realitu? A jak moc ji mohou scenáristé ovlivnit?

Debata se odehrála na půdě Masarykovy univerzity v Brně. Zvuk Jerguš Čermák.

Každý prošel základní školou, ale zdaleka ne každý zažil ze strany učitelů stejný přístup, stejnou míru pozornosti a důvěry. Jak se projevované sympatie či antipatie podepisují na osobnostech žáků?

Férový přístup učitelů základních škol patří ke klíčovým faktorům, které výrazně ovlivňují naše budoucí směřování a vnímání sebe sama. Proto vznikl audiodokument Pygmalion in the Classroom inspirovaný stejnojmenným experimentem provedeným v 60. letech 20. století v Kalifornii.

Efekt očekávání vedoucího k odpovídajícímu výsledku se Adéla Ryvolová, studentka druhého ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky  na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, pokusila otestovat i v dnešní době. Srovnala výpovědi svého kamaráda Honzy a jeho bývalé třídní učitelky ze základní školy. Do jaké míry na Honzu působil Pygmalion efekt? Co sám touží jakožto budoucí učitel předávat svým studentům? 

Po dokumentu následuje rozhovor s autorkou (od 10:25). Ptá se dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková. Zvuk Jerguš Čermák.

Znamená chataření únik od všedního přesyceného světa? Jak radostné či naopak otravné je zastřihávat každý keřík a zalévat všechno kvítí? Je to u nás tradičně oblíbená aktivita. Ale baví nás vůbec?

Jednoduchá otázka, na kterou ale může být odpověď pěkně složitá. Autorka dokumentu Michaela Randusová, studentka druhého ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, se vrací téměř každý víkend domů. Tedy domů.. Spíš na rodinnou chatu, kam se zpravidla rodina o víkendu uchyluje. Ale není to i tak krásné? Taková chatová idylka. Asi by to i bylo krásné, kdyby někteří z rodiny nechtěli trávit víkend i nějak jinak a někde jinde.

Následný rozhovor s autorkou (od 15:00) vede dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková. Zvuk Jerguš Čermák.