Dlužník podal návrh na povolení oddlužení, avšak avizoval, že nezamýšlí usilovat o snížení nadstandardně vysokého výživného stanoveného rozhodnutím opatrovnického soudu ve prospěch svého nezletilého dítěte.

Může tato okolnost představovat nepoctivý záměr, pro který může insolvenční soud dlužníkovi neschválit oddlužení?

Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 29 NSCR 51/2023.

Kupující si koupil bytovou jednotku, do které zatékalo. Prodávají se proto zavázal, že střechu opraví. Bez souhlasu SVJ. Mohla být taková dohoda platná?

Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ve věci 33 Cdo 3725/2023.

Věřitel uzavřel s dlužníkem dohodu o prominutí dluhu, a to s rozvazovací podmínkou - dohoda o prominutí dluhu měla od počátku zaniknout pro případ, že na dlužníka bude vydáno rozhodnutí o úpadku.

Je taková dohoda přípustná? Mohou prominuté dluhy takto obživnout? Je takový postup přípustný v průběhu insolvenčního řízení?

Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v rozhodnutí 29 ICdo 59/2023.

Může valná hromada společnosti s ručením omezeným rozhodnout o tom, že část zisku nebude rozdělena mezi společníky, aniž by pro takový postup byly dány důležité důvody? A jaké jsou důsledky rozhodnutí o rozdělení podílu na zisku na podkladě staré účetní závěrky?

Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 27 Cdo 1306/2023.

Česká republika se prostřednictvím celního úřadu domáhala po jednateli společnosti zaplacení půl milionu korun z titulu zákonného ručení za dluhy společnosti. 

Dluh měl spočívat v pokutě za přestupek na úseku hazardních her, jednalo se tedy o veřejnoprávní dluh.

Žaloba byla podána u civilního soudu.

Věc skončila pod spisovou značkou 27 Cdo 1993/2023 u Nejvyššího soudu, a to pro vyřešení otázky, "zda je Česká republika oprávněna podle § 159 odst. 3 o. z. podat žalobu proti členovi voleného orgánu právnické osoby z titulu jeho ručení za veřejnoprávní dluh právnické osoby spočívající v uložené pokutě za přestupek na úseku hazardních her."

Společnost s ručením omezeným neplní daňové povinnosti na úseku daně z přidané hodnoty, ve věci dokonce došlo ke spáchání daňového trestného činu.

Může finanční úřad vymáhat daňové dluhy po jednateli společnosti? V jakém režimu? Jak je to s prekluzí pro vydání ručitelské výzvy? Jaký vliv má pravomocné rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu z hlediska lhůt podle daňového řádu? Jak je to s promlčením? Může být škodou i samotný daňový dluh? 

Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí 10 Afs 4/2024.

Věřitel odstoupí od smlouvy pro podstatné prodlení, avšak nikoli ve lhůtě bez zbytečného odkladu. 

Bylo odstoupeno řádně? Jaký je vztah mezi ustanoveními, která upravují právo odstoupit od smlouvy při podstatném a nepodstatném prodlení? Do kdy může dlužník dodatečně splnit svoji povinnost? Je právní úprava práva odstoupit od smlouvy kogentní, nebo dispozitivní? Musí mít právo odstoupit sankční povahu? Může být navázáno na objektivní skutečnost či úkony třetích osob? Může být ponecháno zcela na vůli oprávněného? Lze zákonná pravidla práva na odstoupení od smlouvy smluvně vyloučit? 

Těmito otázkami se zabýval velký senát Nejvyššího soudu ve věci 31 Cdo 3823/2023.

Je možné si smluvně ujednat delší než zákonnou promlčecí lhůtu u práva na vydání bezdůvodného obohacení? Jaká jsou kritéria kogentnosti a dispozitivnosti?

Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 23 Cdo 2444/2023.

Vlastník bytové jednotky neplatí řádně příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby a vyúčtování. Je společenství vlastníků oprávněno přerušit vlastníkovi jednotky dodávky služeb? Může dodávky přerušit pronajímatel? A jak je to s přechodem dluhů při dobrovolné dražbě?

Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 26 Cdo 3535/2022.

Může kamera umístněná na domě zabírat sousední soukromý pozemek? A může taková kamera zabírat veřejná prostranství a veřejnou komunikaci, kterou pravidelně využívá vlastník sousedního pozemku?

Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 25 Cdo 2303/2022.