„Chci žít to, co učím“, říká Hanka Svíčka, autorka projektu Cestou ajurvédy.

V našem rozhovoru představuje ajurvédu nejen jako systém tradičního indického lékařství, ale jako cestu k ženství. Povídáme si o tom, jak s pomocí ajurvédy o sebe pečovat.

Hanka se k ajurvédě dostala skrze své vyhoření, zdravotní problémy a vyčerpání. Pochopila díky ajurvédě tehdejší svoji vyčerpanost a přecitlivělost a hledala cesty, jak z toho ven. Říkám, že „nejvíc se umíme vyšťavit my sami“ a vysvětluje základní tipy na sebepéči, nastartování regeneračního procesu.

Ajurvédu vnímá jako cestu a návrat k sobě. Když sami sebe lépe pochopíme, můžeme vyzařovat a  být spokojené. Doplňuje informací o psychohygieně, zaměření na vnitřní život a smysl života vůbec.

Hanka nabízí praktické tipy, jak si pomoci, když máme v životě moc zátěže. Navrhuje přehodnocení množství aktivit, ubírat stres, poznat a odřezat hlavní stresory. Upozorňuje na nutnost uléhat ke spánku do 22 hodin. Doporučuje masáž teplým olejem, pravidelné jídlo a pohyb.

„Pomáhám ženám otevírat oči a milovat život,“ říká Lucie Harnošová, autorka projektu Alchymie ženy, organizátorka kurzu pro mámy a dcery a mnoha dalších.

Lucie je jednou z nejviditelnějších českých podnikatelek: na práci se ženami se zaměřuje již dlouho. Hlavními tématy Lucie jsou sebeláska, sexualita a seberealizace.

Lucie v rozhovoru vzpomíná na své dětství, na první podporující komunitu ve skautu. První ženský kruh prožila po porodu první dcery, zásadním impulzem pro změny pak byla kniha „Ženy, které běhaly s vlky“.

Co je důležité pro ženské kruhy? Třeba vidět ostatní ženy jako jedinečné a krásné, vytvářet bezpečný léčivý prostor. „Každá žena by měla být uviděna a uctěna.“

V roce 2018 otevřela Lucie první online kurz se ženami, časem dokonce iniciovala setkání průvodkyň ženských kruhů. „Vnímala jsem, že nepotřebujeme obrovské výcviky, jak přesně dělat rituály, že tam jsou potřeba jiné kvality – svolat a prostor držet.“  O ženských kruzích se stále více ví, ženy jsou otevřenější, trend ženských kruhů se šíří víc a víc.

V rozhovoru se dotýkáme zkušenosti s online kurzy. Podle Lucie jsou náročnější na pozornost, na témata. Nemělo by být těžké téma, se kterém by pak žena zůstala doma sama. Sdílení je moc důležité, protože zjistíme, že to, co řešíme my, řeší i jiné ženy.

Lucie ženské kruhy vede a taky je sama vyhledává. „Vnímám to jako základní ženskou esenci – tak jsme se scházely od pradávna. Cítím, že v nás ženách je velmi hluboce potřeba sdílet. Cítím se pak propojená se ženami, které jsou na kruhu. Propojení se všema do minulosti i současnosti – to mě vyživuje a sytí.“

Na závěr hovoříme o obavách při vstupu do kruhu. Lucie doporučuje nebát se a jít, udělat první krok. Bez očekávání. Zkusit to nebrat tak moc vážně, jít ze zvídavosti, vyjít ze své komfortní zóny. Tak do toho pojďte i vy! Vydejte se sama k sobě a nechte kruhu vás podpořit a provést...

„Prázdnota je ženská polarita. Když ji zažíváme poprvé, chceme se z ní rychle dostat nahoru,“ překvapuje hned v úvodu rozhovoru Věra Švach, průvodkyně na cestě života, kreativní koučka, lektorka prožitkové mindfulness, autorka a mentorka seberozvojových a podnikatelských programů. 

Ženské kruhy vnímá jako komunitu, síť kolem žen. Vypráví o své cestě do Šanghaje, o těhotenství, při kterém se cítila na hranici vyčerpání a zakusila intenzivní ženské přátelství.

S úsměvem vzpomíná na dobu, kdy jí mateřská připadala jako ženské plkání holek na hřišti a přiznává, že přerod ve vnitřní ženu byl postupný. Podle svých slov musela jít na dno svých sil, aby zatoužila po něčem jiném, po podpoře. Dnes se zaměřuje na uctívání života a mateřství.

Hovoří o online ženských kruzích, o vystoupení z komfortní zóny a prvních online vysíláních.

Věra se věnuje online podnikání v programu Ženy ženám. Upozorňuje na důležitost intuice, naslouchání sebe sama, vnitřnímu já.

Za stavební kameny ženského kruhu považuje sounáležitost, cítění a pravdu.  Ať se vám rozhovor líbí!

„Je to jedno velké mysterium – mateřství, porod, přerod ženy, který se tam děje,“

Říká Lucia Beňková, kterou jsem si pozvala do dvanáctého rozhovoru o ženských kruzích. Lucie se zaměřuje na práci s těle, provází přechodovými rituály, studuje na dulu a má touhu ženy provázet komplexně.

S úsměvem vypráví například o tom, jak informace o kruhu dostala doslova na stříbrném podnose od svých rodičů, kteří se zajímají o stejné věci jako ona. Vzpomíná na dětství a na jeden okamžik, kdy se maminka vrátila z víkendového ženského kruhu a byla neskutečně rozzářená. Tehdy zatoužila zažít to taky.

Lucii zajímá napojení se na archetyp divoké svobodné ženy, spojení s primární silou v nás, která ví, že může být svobodná a uvolnit se od všeho, co ji omezuje. Lucia vystudovala speciální pedagogiku, zajímá se o kruhy rodinné, rodové, kruhy pro různé věkové kategorie.

I když věděla o ženských kruzích od dětství, v sedmácti letech zažila určité nepřijetí a na několik let se z kruhů stáhla. Byla to pro ni zkušenost, díky které teď vede vědoměji své ženské kruhy. Konflikt se tehdy týkal střetu žen různých generací a Lucia to vnímá jako velmi smysluplné, aby se ženy různého věku potkávaly. Mladší mají energii, kterou mohou starší aktivovat. Starší ženy mají zase zkušenost, o kterou se mohou podělit.

Lucie vzpomíná na začátky s onliny kruhy, na to, jak se v ní pral vnitřní sabotér i kreativec. Online kruhy mají spoustu výhod i nevýhod. Výhodou je možnost propojení žen ze všech koutů země a intimní bezpečný prostor pro ženy uzavřenější. Nevýhodu vidí především v pocitu sounáležitosti.

Zkusit zažít ženské kruhy podle Lucie souvisí s odvahou vyjít z komfortní zóny. A to vždycky přináší energii.

„Jsem tady pro to, abych lidi vytahovala z komfortní zóny,“ říká Katka Juřenčáková, lektorka ženských témat, témat pro páry, přirozené antikoncepce. Katka se věnuje mnoha projektům, v poslední době hodně zdravému dospívání. Jezdí do škol a mluví s dospívajícími o tématech tělesnosti a plodnosti.

Katka vzpomíná na své první kruhy, které si pamatuje ze svého dětství. Na draní peří i modlitbu růžence v kruhu široké rodiny. Ženské kruhy považuje za návrat k přirozenému řádu věcí. Budoucnost lidstva vidí v aktivním tvoření komunit.

Práci se skupinou si vyzkoušela ve svém původním zaměstnání, kde vedla rozvojové kurzy, komunikaci a time management. Schopnost vést ženské kruhy vnímá jako dar, který má v genech a je jí přirozený. Ráda pracuje s dospívajícími, ráda se s nimi směje a diskutuje.

Dotýkáme se s Katkou tématu potřeby vytváření kruhu v rámci rodiny, s dětmi. Mluvíme o nezdravých vzorcích, o tom, jak je důležité odpoutat se od genetické zátěze a že jsou to obrovské výzvy.

Katka představuje terapii čtení vlastního životního příběhu nahlas a zamýšlí si nad úlohou hlasu v našich životech. Nabádá k tomu, abychom hlas používali, abychom byli slyšet, abychom i děti podporovali v tom, aby se vykřičely.

Upozorňuje na stereotypy a jak z nich vycházet, jak přecházet komfortní zóny. Stále dokola. Možností nabízí spoustu – projít se řeknou, být v dešti bez deštníku, oslovit někoho na ulici, setkávat se s novými situacemi. Jedině tak zůstaneme živí 😊

„Jsem na cestě, ne v cíli,“ říká v rozhovoru Eva Křivánková, průvodkyně, lektorka, koučka, žena věnující se přechodovým rituálům a zakladatelka projektu Pramen života ženy.

Mluvíme spolu o tom, jak je pro ženy přirozené dávat péči ostatním a zapomínat na sebe. Zajímalo mě, v jaké životní situaci se dostala k ženským kruhům. Eva zavzpomínala na první setkání s ženskými kruhy a vysvětluje, že každý kruh je jedinečný. Je uchopený jinak, budou v něm pokaždé jiné ženy, bude mít vždy specifickou atmosféru.

Eva vysvětluje, že existují tři typy ženských kruhů – sdílecí, prožitkové a rituálové. Evě je nejbližší kombinace sdílení a prožitku. Je pro ni důležité, že v kruhu může sdílet bezpečně prožitky a témata, která by třeba ani s kamarádkou nesdílela.

Sama vytváří prostor pro ženy v kruhu a považuje za důležité, aby to místo bylo bezpečné. Diskutujeme o tom, jak online doba vstoupila do kruhů a jaké výhody a nevýhody přinesla. Při online připojení je na každé ženě, aby si vytvořila svůj bezpečný prostor. Chybí oční kontakt, možnost se obejmout. Na druhou stranu se mohou účastnit ženy z různých koutů republiky. Je to vhodné pro maminky, které neztrácí čas cestováním. Otevřely jsme téma, jestli děti patří nebo nepatří do kruhu.

Kruh Eva vnímá jako prostor a čas pro sebe sama. Dotkneme se také otázky vedení kruhů a požadavků na průvodkyni. Eva popisuje, že jí to musí do kruhu táhnout, jde to zkusit. Průvodkyně by podle ní měla držet prostor pro každou ženu. Pracovat na sobě, aby byla v pořádku a mohla vytvářet bezpečný prostor, a být v kruhu plnou pozorností.

Eva Křivánková je autorkou projektu Pramen život ženy, který se zabývá tím, jak najít svou vnitřní záři a přináší inspiraci pro ženy. Jukněte na její web :-)

 „Divoška mě provází už deset let“, usmívá se Bára Ančincová a prozařuje náš rozhovor nejen svojí přítomností, ale i slováckým přízvukem.

Bára se věnuje ženským kruhům dlouho, v poslední době i divoké poloze ženy. Říká, že „divoška“ stála u mnoha jejích sebeláskových kroků. Ženské kruhy dělá naživo i online, novinkou je prožitkový kurz, kde provází pěti kapitolami knihy Ženy, které běhaly s vlky. Je to silné a krásné.

Bára vzpomíná na to, jak šla na první ženský kruh v Brně na studiích. Hledala, chtěla zapadnout. Myslí si, že ženy hledají kruhy, když jim něco chybí a ani neví, co jim chybí. Ženy bývají i nervozní a pak odchází spokojené.

Vysvětluje, že základy kruhu jsou všude stejné. To nejzákladnější je bezpečný prostor, kde můžeme spočinout, odložit brnění a další. Hodně používá slovo „zvědomení“ – toho, že něco prožívám intenzivně a vědomě. Upozornuje na vnitřního kritika, který se zapojuje při poslechu sdílení jiných žen a upozorňuje, že si máme všímat, proč námi některé příběhy tak rezonují.  Hovoří o mluvícím předmětu jako prostředku sdílení na kruzích a také tanci, který pomáhá pustit starosti, uvolnit energii a podpořit sdílení.

Bářina témata jsou sebeláska, hranice, potřeba ponoru, cykličnost. Možná v trochu surovější podobě. Zmiňujeme i těžká témata, třeba temnou stránku mateřství. „Kruhy jsou část mého poslání, já věřím, že jsme tady proto, abychom byli šťastní a byli tvůrci svého života.“

Osmý ze série rozhovorů o ženských kruzích se ženami, které samy kruhy vedou a nebo s nimi mají zkušenost jako účastnice. 

Markéta je lektorkou jógy. V rozhovoru mluvíme o tom, jak využívá ve své práci kruh a co to se ženami dělá. Mluvíme o tom, co nám ženské kruhy daly, jak nás posunuly na cestě k svému pravému já. Markéta zmiňuje, jak i díky online ženským kruhům, lépe překonává těžké období, ve kterém se nyní nacházíme a které nám znesnadňuje osobní setkávání. 

Ať se vám rozhovor líbí!

Sedmý ze série rozhovorů o ženských kruzích se ženami, které samy kruhy vedou a nebo s nimi mají zkušenost jako účastnice. 

Zuzana Trnková tvoří světelné obrazy, které, nejen ženám, pomáhají objevit svůj vnitřní dar, tvořivost a potenciál.

V rozhovoru vzpomíná na výcvik pro kněžky, kterým prošla a v rámci kterého prošla mnohými zkouškami, včetně ohýbání železa či chůze po žhavých uhlících. Ženská energie je mocná a pokud ji žena probudí, mohou se dít doslova zázraky.

Poslechněte si, jaký byl Zuzčin první ženský kruh a co jí kruhy do života přináší.

Šestý ze série rozhovorů o ženských kruzích se ženami, které samy kruhy vedou a nebo s nimi mají zkušenost jako účastnice. 
Katka Kramolišová je psycholožka, terapeutka, průvodkyně, kněžka a ještě mnohem více. Byla v České republice jednou z prvních žen, které začaly ženské kruhy realizovat. V rozhovoru říká, že ji ženské kruhy i po tolika letech stále nabíjí, inspirují a naplňují. Práce se ženami je pro ni tím největším posláním. V povídání jdeme hodně do hloubky: nahlížíme na kruh jako prostor, ve kterém může žena naplno prožívat svou autenticitu: své ženství v plné jeho síle...
Mnohé ženy poté, co objeví ženské kruhy cítí, že díky nim našly chybějící část sebe, aniž by předtím věděly, že jim chybí...
Je mi velkou ctí a potěšením, že Katka přijala mé pozvání :-)