Promluv do ní - podcast o kultuře v Olomouckém kraji

Přerov bývá často vnímán jako město průmyslu a dopravy, méně už jako místo, kam lidé míří za kulturou. Právě zde však v bývalé továrně Terezie Hrubé vzniká pozoruhodný projekt, který proměňuje industriální dědictví v živý kulturní prostor. Co stojí za jeho zrodem a jaký příběh je vepsán do zdí továrny?

Povídat si budeme s Dagmar Vobeckou, majitelkou bývalé továrny na zpracování ovoce a výrobu cukrovinek Terezie Hrubé v Přerově a iniciátorkou projektu Hrubá Kotelna. Společně projdeme autentickými prostory areálu a přiblížíme příběh jedné z nejvýznamnějších českých podnikatelek první poloviny 20. století,  jejíž jméno je dnes neprávem téměř zapomenuto. Řeč bude o rodinném dědictví, odpovědnosti spojené se správou navráceného majetku i o nelehkém rozhodování, jak naložit s rozsáhlým industriálním areálem po restituci. Uslyšíte také příběh postupné proměny opuštěných výrobních hal v místo výstav, koncertů, komunitních akcí a společenských setkání. Dotkneme se také tématu záchrany industriálního dědictví, hledání nového využití historických staveb a vize, která může proměnit jednu z nejzajímavějších industriálních památek Přerova v důležité kulturní centrum regionu.

Zveme Vás k poslechu příběhu dvou odhodlaných žen, které každá ve své době dokázaly proměnit výzvu v příležitost. 

Jak vypadá skutečný výzkum očima středoškoláka? A jakou roli v něm může hrát regionální muzeum? V této epizodě se podíváme na unikátní projekt T-expedice Jeseníky, který propojuje studenty, odborníky a Vlastivědné muzeum Jesenicka. 

S ředitelem muzea Pavlem Rušarem a Laurou Morávkovou, garantkou jedné z badatelských skupin T-expedice, si budeme povídat o tom, jak vznikají badatelské projekty, co mladým lidem přináší práce v terénu a proč se z muzea stává místo, kde nevznikají jen výstavy, ale i nové poznatky o regionu. Řeč bude také o nové expozici Živá příroda Jesenicka, zapojení studentů do výzkumu krajiny a budoucnosti projektu, který inspiruje novou generaci badatelů.

Jak se digitalizuje kulturní dědictví a proč dnes nestačí sbírky pouze uchovávat v depozitářích? Co všechno obnáší převést desetitisíce sbírkových předmětů do digitální podoby a jakou roli v tom hraje špičková fotografie?

V této epizodě si budeme povídat s ředitelem Vlastivědného muzea Jesenicka Pavlem Rušarem a fotografem Vasilem Stankem, který se podílí na digitalizaci tamních muzejních sbírek. Společně představí, proč je tento proces klíčový pro ochranu a zpřístupňování kulturního dědictví, jak probíhá samotné fotografování sbírkových předmětů a čím je spolupráce s uznávaným fotografem výjimečná. Řeč bude také o tom, jak vzniká digitální podoba sbírkového předmětu od jeho vyzvednutí z depozitáře až po zařazení do databáze, i o plánech na další společné projekty.

Jak se spravuje zámek, který je zároveň kulturní památkou, turistickým cílem i živým kulturním centrem? A co všechno obnáší obnova rozsáhlého zámeckého areálu, jehož součástí je jeden z nejcennějších romantických krajinářských parků na Moravě?  

Hosty epizody jsou ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš a architekt Miroslav Pospíšil z atelieru-r, který se dlouhodobě podílí na obnově zámku Čechy pod Kosířem. Společně nahlédneme do zákulisí správy památkově chráněného areálu, který je od roku 2008 majetkem Olomouckého kraje, a jehož správa byla svěřena Vlastivědnému muzeu v Olomouci. Představíme nejen historii panství rodu Silva-Tarouca. Zeptáme se také na právě dokončovanou rozsáhlou rekonstrukci zámeckých rybníků, důvodům její realizace a také poodhalíme smělé plány do budoucna.

Co v dnešní době znamená amatérské divadlo? Jen volnočasovou aktivitu po práci, nebo důležitou součást kulturního života a komunitního prostoru? V této epizodě se podíváme na amatérskou divadelní scénu zblízka – na její nadšení, svobodu tvorby, ale i limity, se kterými se lidé kolem ochotnického divadla běžně setkávají. Amatérské divadlo má v Česku dlouhou tradici a stále dokazuje, že kultura nemusí vznikat jen na profesionálních scénách, ale i díky lidem, kteří ji tvoří z čistého zápalu a potřeby sdílet společný zážitek.
V epizodě se dozvíte, co dnes amatérské divadlo motivuje, jak se proměňuje jeho role ve společnosti a proč má smysl tuto tradici dál rozvíjet. Své zkušenosti sdílí hosté z Divadla Point v Prostějově. 

Erasmus+ už dávno není jen o studentech. Jak může tento program pomoci knihovnám, muzeím a dalším kulturním institucím inovovat služby, rozvíjet zaměstnance a oslovit nové publikum?
V epizodě sdílejí své zkušenosti zástupci čtyř kulturních organizací z Olomouce a Prostějova. Uslyšíte autentické zážitky ze zahraničních mobilit a inspiraci, kterou si účastníci přivezli zpět. Dozvíte se, co je motivovalo k zapojení a jaké změny se jim podařilo přenést do každodenního fungování institucí.
Pokud přemýšlíte, jak posunout svou organizaci dál, tahle epizoda vám ukáže, že Erasmus+ může být dobrým začátkem.

Když se řekne Helfštýn, vybaví se většině hradní komplex s kovářskou tradicí. Tato dominanta, tyčící se nad údolím Moravské brány, však zaznamenala zajímavou proměnu. V roce 2020 byla ukončena rozsáhlá rekonstrukce renesančního paláce, která následně vyvolala nadšení u architektů, ale i debaty u konzervativní veřejnosti. 

Jak se podařilo skloubit historické zdivo s moderním cortenem a sklem tak citlivě, že projekt získal Českou cenu za architekturu? O náročné cestě od havarijního stavu k evropskému unikátu, o dialozích s památkáři i o tom, jak se v takovém prostoru dnes pracuje, hovoříme s kastelánem hradu Janem Laurem.

Kino Metro 70 v Prostějově není „obyčejné“ regionální kino. Je to unikátní architektonický prostor ale i technologická špička. Jeho ředitelka je aktuálně jednou z nejvýraznějších osobností českého kinoprůmyslu, pod jejímž vedením se z kina stala instituce se značným přesahem. Podařilo se jí totiž transformovat prostějovské Kino Metro 70 z běžného biografu na kulturní prostor, který se pravidelně umisťuje v TOP 10 nejnavštěvovanějších jednosálových kin v ČR. Navíc ona sama byla v roce 2025 jako první Češka zařazena prestižním portálem Celluloid Junkie mezi 50 nejvlivnějších žen světového kinoprůmyslu. 

Hostkou epizody Promluv do ní je ředitelka Kina Metro 70 Barbora Kucsa Prágerová.

Co je to fundraising? A jak se dá dělat jinak – bez klišé, bez patosu, a přesto účinně? V této epizodě se podíváme na kulturní  negrantový fundraising, tedy na způsoby, jak získávat podporu pro kulturní projekty s nadhledem, kreativitou a odvahou bourat zaběhlé stereotypy. Fundraising bývá často vnímán jako vážná disciplína – tabulky, rozpočty, granty. Ale co když se na něj podíváme z jiné perspektivy? Kulturní fundraising je o odvaze vystoupit z komfortní zóny a hledat netradiční cesty, jak oslovit lidi a získat jejich podporu. V olomoucké Pevnosti poznání se koncem listopadu 2025 konal 2. ročník konference, která se toto téma snažila nejen přiblížit, ale především vytvořit prostředí pro kreativní nápady a sdílení.

V nové epizodě podcastu naše hostky, Magdalena Hruška ze spolku Artikula a Martina Hrbáčková vedoucí produkce a finančního managementu festivalu Academia Film Olomouc (AFO), sdílí zkušenosti, inspirace i přešlapy, které ukazují, že fundraising může být nejen prostředkem k financování, ale i prostorem pro nové formy komunikace s publikem. V epizodě se dozvíte, proč se vyplatí nebát se experimentovat, jak zapojit komunitu do podpory kulturních projektů a jak může fundraising fungovat jako dialog – nikoli jen jako žádost o peníze. 

V tomto dílu se ponoříme do problematiky kulturně-kreativních odvětví (KKO) v Olomouckém kraji.
Na základě rozsáhlého mapování, které probíhalo od roku 2023 do konce roku 2025, si představíme, jak si kreativci v regionu skutečně vedou - nejen z pohledu čísel, ale i zkušeností, potřeb a vizí.
Dozvíte se:

• Kolik aktivních subjektů tvoří kulturně-kreativní ekosystém kraje a jaké oblasti dominují
• Jaké jsou silné stránky regionu - od kulturního jádra po umělecká řemesla a design
• Jaké výzvy kreativci řeší: od nedostatku kvalifikovaných pracovníků po potřebu lepšího podnikatelského prostředí
• Jaké obzory otevřelo Olomoucké kreativní fórum 2025
• Jaké příležitosti nabízí Olomoucký kraj pro rozvoj KKO - včetně možnosti vzniku kreativního centra, podpory škol a spolupráce s inovačními partnery

Připojte se k nám a v rozhovoru s metodičkou a koordinátorkou kulturních a kreativních odvětví Oddělení kultury Olomouckého kraje Taťánou Koláčkovou zjistěte, jak může Olomoucký kraj rozkvést díky kreativitě svých obyvatel.