Vítáme Vás u prvního dílu druhé série podcastového cyklu Promluv do ní. V první sérii jsme přinášeli kulturní reportáže z vybraných krajských měst. Druhá řada našeho podcastu bude věnovaná tématům Koncepce rozvoje kultury, kreativity a památkové péče, dokumentu, který Olomoucký kraj připravil jako příručku, podle níž by se měla krajská kultura příštích sedm let ubírat. O tom, proč je důležité mít kulturní koncepci, co kulturní plánování obnáší a jaký má dopad na dotčené území si Dorota Ambrožová povídala s Olgou Škochovou Bláhovou ze společnosti ONplan lab, která přípravu koncepce pro Olomoucký kraj metodicky vedla. O mapování kulturních a kreativních průmyslů a důležitosti osobních vztahů a síťování pro rozvoj kreativního podhoubí pak hovořil Petr Bilík, proděkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Přejeme Vám příjemný poslech!

Hranice se mohou pyšnit nejhlubší zatopenou propastí na světě, pozůstatky židovského města, udržovaným historickým centrem s několika současnými vstupy do veřejného prostoru, bohatou kulturní scénou zřizovanou městem i nezávislým prostorem pro alternativní kulturu a komunitní setkávání. Městem a jeho pojetím kultury provedl Dorotu Ambrožovou místostarosta Vladimír Juračka. V bývalém židovském ghettu navštívili synagogu, kterou město od roku 1994 využívá jako galerii výtvarného umění, a v proluce vedle synagogy si prohlédli sedačky ve tvaru fragmentů židovské hvězdy od sochařky Christine Habermann von Hoch. Prostory nedávno zrekonstruované městské knihovny představila její ředitelka Marie Jemelková a do kulturního a komunitního centra Karnola nás pozvala jeho vedoucí Zuzana Kadlecová, která popsala fungování tohoto originální prostoru s výjimečným geniem loci daným jeho umístěním v prostorách bývalé textilní továrny. Přejeme příjemný poslech!

V Uničově sice nenajdete žádnou viditelnou památkou architektonického dědictví, jako je třeba hrad nebo zámek, přesto má tohle město příznivcům kultury co nabídnout. Své publikum dvakrát ročně přitahuje profesionálními přehlídkami současného umění s mezinárodním přesahem, kdy se z dvanáctitisícového Uničova stane živé místo setkávání, dialogů a inspirace. Hybatelem těchto akcí a nositelem odvážných vizí o tom, kam by se uničovská kulturní scéna měla ubírat, je Vojtěch Janoušek, ředitel mezinárodního festivalu krátkých filmů autorů do 30 let Mladá kamera a festivalu současného umění UFF, dříve známého jako Fotofestival Uničov. Ikonická Mladá kamera, kvůli níž se do města sjíždějí tvůrci i diváci z Česka i zahraničí, oslavila v březnu již svůj 48. ročník. O jeho dramaturgii si Dorota Ambrožová s Vojtěchem Janouškem povídali přímo ve středu festivalového dění a pozvali posluchače také na další ročník festivalu UFF, který sérií výstav, instalacemi, divadelními představeními a intervencemi do veřejného prostoru opanuje město v polovině července 2022.

Přerov může na první pohled působit dojmem hlučné dopravní tepny, jeho historické centrum však nabízí oázu klidu uprostřed rušného města. Nachází se zde většina objektů Muzea Komenského a také knihovna, která sem byla provizorně umístěna v 50. letech. Nevyhovující objekt nesplňuje nároky na moderní otevřenou knihovnu, město si přesto hledání nové budovy dosud nestanovilo jako prioritu. O tom, že by knihovna měla být přemístěna do novostavby, je přesvědčen Jan Horký, architekt, urbanista a zastupitel města Přerova, který za jedno z vhodných míst pro tento objekt považuje prostor na břehu řeky Bečvy. Urbanisticky by se tak oživilo místo nedaleko Tyršova mostu, atraktivního a originálně řešeného díla architektky Aleny Šrámkové. Most i nedaleko stojící pomník Jana Amose Komenského jsou realizace vzešlé z architektonických soutěží. Poslechněte si v rozhovoru s Janem Horkým více o významu těchto soutěží pro rozvoj území a také o dalších urbanistických příležitostech, které Přerov nabízí. Přejeme příjemný poslech!

Přesto, nebo právě proto, že je město Jeseník na jedné straně sevřeno horským masivem a na druhé straně státní hranicí, vznikla v jeho zdánlivě uzavřeném prostoru silná kulturní komunita. Významné místo v ní hraje Vlastivědné muzeum Jesenicka, jehož moderní geologickou expozicí Spirála času a částí věnovanou čarodějnickým procesům provede pracovník muzea Pavel Žurek. O muzejnictví v 21. století, spočívajícím mimo jiné ve vzdělávání mladých návštěvníků a důrazu na interaktivně pojaté výstavy, pohovoří ředitel muzea Pavel Rušar. Petra Fusová, tehdejší ředitelka Městských kulturních zařízení, představí příklady dobrého kulturně-komunitního zasíťování, jakým je třeba česko-německý festival Im Zentrum. Česko-německé vztahy jsou koneckonců tématem, které hýbe jesenickou společností dodnes. Síťováním nejen v rámci regionu, ale i za jeho hranicemi se proto snaží místní kulturní aktéři staré křivdy urovnat a podpořit rozvoj města s pohnutou minulostí, vzkvétající přítomností a velmi nadějnou nejen kulturní budoucností.

O Prostějově se rozhodně nedá říct, že by nebyl kulturním městem. Již více než 60 let zde probíhá festival divadla a poezie Wolkerův Prostějov, milovníky vesmíru láká jediná profesionální hvězdárna v kraji a mladé talenty tu vychovávají hned ve dvou středních uměleckých školách. Přesto mají někteří místní aktéři pocit, že zde stále chybí kvalitní nabídka alternativní kultury. Naštěstí nezůstávají jen u slov a realizují kroky k tomu, aby se v Prostějově ke slovu dostalo i současné umění. Náročnější diváky tak na svůj program láká kino Metro 70 či Galerie současného umění, jejíž kurátor se nebojí současnou uměleckou tvorbu prezentovat třeba i v nákupním středisku. Loni na podzim v Prostějově proběhl první ročník Festivalu současného umění a diskuzi vyvolala také velkoplošná malba, která dočasně ozdobila jednu z fasád hvězdárny. Ostatně, s prostějovskou hvězdárnou má město i kraj velké plány – na rok 2023 se chystá její rekonstrukce. Aby proběhla dle opravdu kvalitního návrhu, uskutečnil se v prostorách hvězdárny workshop studentů architektury VUT Brno, jehož cílem bylo zadání pro tuto soutěž specifikovat. Poslechněte si více v třetím dílu Promluv do ní, podcastu o kultuře v Olomouckém kraji. Přejeme příjemný poslech. 

V druhém dílu Promluv do ní, podcastu o kultuře v Olomouckém kraji, zavítáme do Zábřehu. Nejsevernějším hanáckým městem nás provede Dorota Ambrožová a její hosté, starosta František John a ředitel místní Základní umělecké školy Pavel Doubrava. Prohlédneme si výsledky souhry mezi krajem, městem a místními kulturními aktéry. Prvním pozitivním příkladem je zábřežské muzeum, které patří pod křídla krajem zřizovaného Vlastivědného muzea v Šumperku. Tomu se za finanční podpory města podařilo rekonstruovat budovu, v níž sídlí, a vytvořit v ní originální expozici zdejšího slavného rodáka, polárníka a cestovatele Jana Eskymo Welzla a také prezentovat cennou kolekci grafik Václava Hollara. Město a kraj spolupracovali také při rekonstrukci místní ZUŠ, která má potenciál stát se hubem pro zájemce o hudbu a umění ze Zábřehu i širšího okolí. O tom, že vedení města hledá společnou řeč také se svými občany, svědčí i z architektonické soutěže vzešlá plánovaná rekonstrukce náměstí Osvobození. Pěší zóna se stromy a vodními prvky promění náměstí v atraktivní veřejný prostor, který Zábřehu dosud chybí. Přejeme příjemný poslech! 

Olomoucký kraj připravuje od jara 2021 novou Koncepci kultury, kreativity a památkové péče. Aby zástupci krajského úřadu získali lepší povědomí o tom, s čím se potýkají kulturní aktéři v Olomouckém kraji, uspořádali v uplynulých měsících devět workshopů ve vybraných obcích regionu. První díl podcastu nás zavede do Šumperka, dějiště jednoho z nich. Šumperku se přezdívá „živá brána Jeseníků“. Město nabízí skvělé podmínky pro život i kulturní vyžití, drží si stálý divadelní soubor, probíhá zde proslulý festival Blues Alive a místní knihovna loni pod vedením ředitelky Kamily Šeligové obdržela titul Městská knihovna roku. Přesto mnozí obyvatelé města trpí pocitem méněcennosti a nedostatkem patriotismu. Jsou tyto pocity oprávněné? A co se dá dělat pro to, aby se z „díry u Hanušovic“ opět stala „Malá Vídeň“? Poslechněte si první díl podcastu o kultuře v Olomouckém kraji! Přejeme příjemný poslech.