Promluv do ní - podcast o kultuře v Olomouckém kraji

Začátkem listopadu se olomoucké ateliéry, studia a kreativní dílny otevřely široké veřejnosti. Návštěvníci měli možnost prohlédnout si tvůrčí prostředí jednotlivých kreativců, nakouknout jim pod ruce nebo i sami tvořit. Jaké synergie taková akce probouzí? Pro koho je zpřístupnění jeho pracovního prostoru výstupem z komfortní zóny? A jak těžko se v Olomouci shání ateliér? Vydejte se s Dorotou Ambrožovou na procházku po pěti vybraných ateliérech a nasajte jedinečnou atmosféru olomoucké tvůrčí scény. Přejeme inspirativní poslech!
https://kreativniolomouc.cz/

Jak lze porovnávat rodinný dům, veřejné záchody a fotbalové hřiště? V čem spočívá kvalita architektury? Jaký dojem si odvážejí přespolní členové poroty z místní architektonické produkce? A kdo si cenu nakonec odnesl? Pojďte se vypravit společně s porotou Ceny Rudolfa Eitelbergera za nejlepšími stavbami Olomouckého kraje. Unikátní náhled do zákulisí udílení nejprestižnější architektonické ceny našeho regionu vám nabídne reportáž Doroty Ambrožové. Přejeme inspirativní poslech!

https://www.krasnaolomouc.cz/

Tradiční lidová kultura odráží specifika každé jednotlivé obce. Hanácký folklórní spolek o ni na Hané pečuje už od roku 1991 a záběr jeho aktivit je opravdu široký. Od publikační činnosti, přes organizaci folklórních soutěží až po sestavování národopisných pořadů na klíč. O budoucnosti tradiční lidové kultury, ale i o současné krajské politice si Dorota Ambrožová povídala s jeho emeritní předsedkyní Hanou Pospišilíkovou a jeho současným předsedou Janem Žůrkem. Je u nás folklór opomíjenou oblastí? Kdo by měl iniciovat obnovování tradic? A jak do toho může vstupovat veřejná správa? To vše se dozvíte v této epizodě podcastu promluv do ní. Přejeme Vám příjemný poslech!

Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Vlastivědném muzeu v Olomouci vyhledává nositele lidových tradic i tradičních lidových postupů a zasazuje se o jejich dokumentaci. V nedávné době pracoviště vydalo publikaci s názvem Mistři tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje, ve které prezentuje všechny dosavadní nositele stejnojmenného krajského ocenění. Jaké další způsoby propagace centrum chystá? V čem spočívá hodnota kulturního dědictví? Proč bychom měli zkoumat svoje kořeny? A jaké z našich dnešních zvyklostí mají potenciál stát se tradičními? Poslechněte si rozhovor Doroty Ambrožové s etnoložkou Simonou Pracnou, která úspěšně vede Regionální pracoviště tradiční lidové kultury a nechte se pozvat na podzimní workshopy o lidových tancích, výšivkách a výrobě slaměných ozdob. 

Česká kultura je z velké části závislá na veřejných financích. Do budoucna pro ni bude čím dál důležitější, aby své zdroje rozšířila i na komerční sféru. Dlouhodobá a citlivá spojení kulturních subjektů a firem přinášejí benefity oběma stranám. Jak podobné spolupráce navazovat, jak je kvalitně rozvíjet a na co si dát pozor, o tom si Dorota Ambrožová povídala s Martinou Ptáčkovou a Wandou Toaderovou ze společnosti Targeta, které v Olomouci na začátku června lektorovaly dva workshopy pro zástupce kulturních organizací a institucí. Inspirativní poslech!

 Informace o vzdělávací akademii zde:
 https://www.olkraj.cz/kreativni-akademie-olomouckeho-kraje-cl-5913.html?fbclid=IwAR1Y_Wsh_nrz9F9LQgY50UauBOZhPxr46uG86xztBBUEaQZbMPx19HIPYw0

Kreativita dávno není vlastností dedikovanou jen uměleckému sektoru. Jde o schopnost tvůrčím způsobem reagovat na rychle se měnící svět okolo nás. Umožňuje nám hledat řešení výzev a krizí, kterým jako společnost čelíme, a vytvářet pozitivní vize budoucnosti. Zodpovědnost za rozvoj této klíčové kompetence 21. století by měly převzít školy. Projekt kreativita do škol si klade za cíl zrealizovat v příštím školním roce třicet třídních projektů ve vybraných školách na Olomoucku, Přerovsku a Jesenicku. Jací umělci se do vyučování zapojí, jak budou s dětmi pracovat, a jaký výsledek by měla taková spolupráce přinést, o tom všem si Dorota Ambrožová povídala s metodičkou projektu Jiřinou Filipi a jeho koordinátorkou Karolínou Balcárkovou. Přejeme příjemný poslech!
 https://www.inovaceok.cz/kreativni-vzdelavani 

Knihovna ve Velkém Týnci získala před dvěma lety novou knihovnici. Mladá studentka Eliška Tomečková přišla s jasnou vizí přátelského a otevřeného místa. Spolu s Dorotou Ambrožovou si povídaly o tom, co všechno se během krátké doby podařilo ve Velkém Týnci vybudovat, jak by měl vypadat dobrý knihovník, a kde brát motivaci pro náročnou práci, kterou z velké části dotuje svým volným časem. Proč pouští čtenářům při výběru knih hudbu? Co znamená bibliosmia? A proč je žádoucí, aby děti chodily do knihovny na Wi-Fi chytat pokémony? To vše i mnoho dalšího se dozvíte v novém díle podcastu Promluv do ní. 

Knihovna již dávno není jen místem k zapůjčení knih. Své nezastupitelné místo má na poli vzdělávání, kultury, digitalizace i budování komunitního života. Měla by být místem otevřeným pro všechny a hrát významnou roli ve volnočasových aktivitách široké veřejnosti - prostě aby do ní lidé chodili jen tak pobýt. V souvislosti s tím se zvyšují nároky na vizuální stránku interiérů a modernost vybavení, kvalitu knihovního fondu i na erudovaný a kreativní přístup knihovníků. Jak se knihovny v posledních letech proměnily, co vše mají nabízet, aby nalákaly čtenáře již od útlého věku a současně motivovaly ke čtení i dospělé a jak má vypadat knihovna budoucnosti? Poslechněte si rozhovor s Lenkou Pruckovou, která již více než dvacet let vede Knihovnu města Olomouce.

Tančírnu v Račím údolí,  objekt postavený na místě s nezaměnitelným geniem loci, vlastní osm kilometrů vzdálená obec Bernartice. Odlehlost je jednou z výhod ale i výzev, kterým provozní tým Tančírny čelí. O její historii a cestě od vyhlášeného kulturního místa přes desítky let trvající úpadek až po nedávnou obnovu hovořil Aleš Chromík, starosta obce Bernartice. Současnou roli Tančírny a její význam pro místní i návštěvníky z celé republiky Dorotě Ambrožové popsal její produkční Zdeněk Jurčík. Jakým způsobem pojímají dramaturgii v takto výjimečném prostoru otevřeném poptávce různých cílových skupin? Jak kulturu vznikající na odlehlém místě nejlépe propagovat a jak edukovat místní publikum, aby se naučilo navštěvovat i náročnější kulturní program, jaký Tančírna nabízí? O rozvoji místa, které spojuje širokou nabídku nebrakové kultury se silným turistickým potenciálem, se dozvíte více v dalším díle podcastu Promluv do ní.

V aktuálním díle podcastu Promluv do ní se vydáme do dvou malých obcí na Šumpersku, Postřelmova a Olšan. Na příkladu venkovských kin si zde ukážeme, jakou změnou kultura na malých obcích v posledních desetiletích prošla a jakým výzvám její aktéři čelí. O hledání rovnováhy mezi poptávkou diváků a kvalitou nabídky, dramaturgických možnostech provozovatelů kin a postoji místních samospráv hovoří Dorota Ambrožová a Jan Žůrek se Zdenou Hrachovinovou, dlouholetou vedoucí kulturního domu Postřelmov. Do nedalekých Olšan jsme se vydali za starostou Alešem Janderkou, který představil zajímavý koncept rekonstrukce místního kina spočívající ve spojení kulturně-komunitního centra s chráněným bydlením pro klienty místního Domova Paprsek. Přejeme příjemný poslech!