Psychobitches

Rodiče.
Lidi, kterým vděčíme za život – a zároveň za část našich největších bolestí.
Tenhle díl je pro všechny, kdo už jsou dávno dospělí…
ale u rodičů se zase stávají dětmi.
Znáš ty situace kdy najednou
– neumíš mluvit
– neumíš říct ne
– cítíš vinu za věci, který nejsou tvoje
– a po každým kontaktu máš chuť si dát panáka nebo jít brečet do auta
Řešíme vztahy, kde:
rodiče pořád vychovávají
děti pořád vysvětlují
a někdo v tom musí držet emoce na řetězu.
V epizodě otevíráme:
• kdy je vztah „jen složitej“ a kdy už nezdravej
• dvě nejhorší rodičovský polohy: kontrola vs. nezájem
• proč se starý bebínka vrací právě teď
• jak výčitky nahrazují normální komunikaci
• kdy je „máma nejlepší kámoška“ roztomilý… a kdy průser
• co s rodiči, kteří žijí v jiné realitě (Facebooku a dezinformací)
• a jak poznat, že problém nejsi ty, ale systém, ve kterým funguješ
V placené části vytáhneme japonskou techniku Naikan.
Tři japonské otázky, které vám možná rozbijí vnitřní narrativ „oni mi ublížili“ – a nabídnou úplně jiný úhel pohledu. Ne jako omluvu rodičům. Ale jako možnost vyrůst dál.
Tenhle díl není o tom, jak rodiče omlouvat.
Je o tom, jak přestat zůstávat v roli zraněného dítěte, když už jsme dávno dospělí.
Pokud máte pocit, že se ve vztahu s rodiči dusíte, ztrácíte sebe, nebo se pořád snažíte „být hodní“ – tenhle díl je pro vás.
A jo.
Bude to bolet. Ale taky se vám možná uleví.

Dneska jedeme na lehko.

Žádná velká témata, žádné hluboké závěry, žádný výkon.

Tenhle díl je ideální:

– k uklízení

– ke skládání prádla

– k drhnutí záchodu

– nebo jen tak… do uší

Eva byla v Japonsku. A my si o tom dlouze, volně a dostneuctivě povídáme.

O tom,

– proč je někdy strašně příjemné být cizinka

– proč může být ticho uklidňující i děsivé

– jaké to je idealizovat si kulturu

– a proč některé země milujeme právě proto, že v nichnechceme žít

Pusť si nás. My tibudeme dělat kulisu. Ty si dělej, co potřebuješ.

A jestli chceš víc:

V placené částijdeme hlouběji – do kultury, pohybu, těla a mozku

aikido, cizí jazykjako terapie, stud a drobná kulturní traumátka

věci, které jsou vJaponsku normální a u nás nefungují

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: https://linktr.ee/Psychobitches

Strach, úzkost, panika, fobie. Dneska si sáhneme na nervový systém i na vlastní historky. MRI tunel, jehly, výšky, výtahy… a taky momenty, kdy se terapeut opravdu bojí. Vysvětlíme si, co je co, kde se to bere a proč tělo někdy převezme velení, i když hlava tvrdí, že „je to v pohodě“.

🔥 Co v epizodě řešíme:

– rozdíl mezi strachem, úzkostí, panikou a fobií

– proč tělo reaguje rychleji než naše hlava

– co udělá MRI, výška nebo uzavřený prostor s mozkem, který miluje katastrofické scénáře

– čím si člověk sám dokáže vyrobit úzkost, i když je vše „v pohodě“

– proč někdo necítí skoro žádný strach a někdo je senzitivní i na drobnosti

– jak funguje fyziologie strachu a proč to není slabost, ale evoluční hack

– kdy strach může pomáhat

Je to syrový, osobní a místy nepříjemně opravdový díl o tom, jak si s námi někdy nervová soustava zametá, a proč to není selhání.

V placené části se dozvíte...

🔞 Proč někoho vzruší vlastní leknutí

… a co se neurobiologicky děje, když se bojíme v intimních situacích.

🧩 Absence strachu u problémových osobností

Jak vypadá mozek člověka, který nemá vnitřní brzdu.

💼 Terapeut v ohrožení

Co dělat, když se bojíš klienta — a stejně musíš udržet rámec.

📈 Rozdíly, které stojí za to znát, aby ti mozek nevařil z vody

Stres vs. úzkost vs. panika vs. přetížení — konečně pochopitelně.

🔇 Moment, kdy ti tělo vypne úplně

A proč se to stává i lidem, kteří „vypadají v pohodě“.

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: https://linktr.ee/Psychobitches ---

Reakční díl o tzv. “pickup artists” je tu! A tentokrát to bitchování bude řádně bolet.Zakousneme svoje pařátky do pánů, kteří z improvizačního umění flirtu dělají schematickej skript. S jediným cilem:zářez na pažbě.A pak to prodávají nejistým, osamělým týpkům, kterým v životě chybí mužskej vzor.Ne, že by tyhle manipulativní techniky nefungovaly. Fungujou.Smlsnete si na každý zmatený, nesebědomý samičce.Ale nikoho opravdicky nepotkáte.Nezažijete intimitu.Napojení .Ostny vztahovosti.Když budete mít štěstí, někdo se zamiluje do vaší masky,ale do vás ne.To zní jako verze osamělosti 2.0Nic lepšího karikatury alfa samců nečeká.A jejich mentoři si u toho řádně nahrabou.Chcete být u toho, když Eva kouká na video z dílny balícího kouče a prožívá distingované emoce hnusu a pohoršení, zatímco Olinka v afektu mlátí hlavou do stolu.Rozhodně si to tentokrát dejte i s videem!Budeme se těšit na reakce!

Svoboda slova nebo jen blbě maskovaná agrese?

Psychobitches se tentokrát vydaly do temných zákoutí internetu, kde svoboda slova dostává pořádně zabrat.

Kdo vlastně hejtuje a proč? Jak se z blbé poznámky stane veřejný lynč?

A dá se nenávist měřit, zjemnit nebo aspoň pochopit?

Na co se můžete těšit 👇

💋 Olga vypráví, jak jeden designový šperk rozpoutal lavinu hejtu — a proč ji nakonec rozbrečel jediný pozitivní komentář.

💭 Řešíme, kde končí blbý vtip a začíná hate speech. Rozebereme konkrétní příklady a zjistíte, že to fakt není černobílý.

🧠 Podíváme se do hlavy hejtera – kdo to je, proč musí psát „krávo“ a proč 77 % online hejtu pochází od lidí, kteří by ti v reálu neřekli ani „dobrý den“.

👩‍💼 A taky na to, proč jsou útoky na ženy osobnější, zákeřnější a často brutálnější.

⚡ Bonusová (placená) část:

– rozbor hejtů na české političky

– debata, jestli existuje „správný“ černej humor

– překvapivý důvod, proč Psychobitches skoro nemaj hejtry

– osobní zpovědi o tom, jak se popasovat s kritikou vlastní práce

⚠️ Varování: tenhle díl obsahuje explicitní jazyk a reálný hejty.

Ale nebojte – zvládneme to s nadhledem, ironií a trochou terapeutickýho sarkasmu. Protože jsme Psychobitches.

🎧 Pusť si nás a zjisti, jestli tvoje oblíbený fóry projdou testem… nebo jsi jen tajnej hejter.

💄 Sleduj nás na @psychobitches_club

🎙️ Tinder: kde končí vztahy a začíná ego

aneb co všechno jsme swajply ve jménu vědy

Psychobitches si založily Tinder.

Kvůli výzkumu, samozřejmě.

Chtěly jsme pochopit, co dělá tahle moderní seznamka s mozkem, sebevědomím a iluzí lásky. A protože děláme všechno poctivě, ponořily jsme se až po krk – mezi profily plné citátů, filtry, které z lidí dělají anděly, a konverzace které směřují k jasnému cíli.

💔 Proč hledáme spojení v aplikaci, která nás nutí soutěžit

🔥 Co to udělá s psychikou, když se z lásky stane algoritmus

❤️️ A jak poznat, že už nehledáte vztah, ale jen potvrzení, že ještě „na to máte“

Mluvíme o tom, proč nás Tinder fascinuje a ničí zároveň.

O tom, jaké je být retro žena ve světě instantní intimity.

A hlavně o tom, že pod všemi swajpy pořád toužíme po něčem skutečném.

💄 Tinder je hra. A o sebevědomí se v ní hraje krutě.

Monogamie. Jasnej a srozumitelnej skript o tom, jak zacházet s romantickýma vztahama.

Vyblbněte se v mládí.

Najděte kvalitní a zodpovědnej kus.

Oddejte se mu až do smrti smrťoucí.

Vybudujte nukleární hnízdo.

Vyveďte 1–3 ks mláďat.

Průběžně rozdmýchávejte padlou romantiku.

Seggs aspoň jednou týdně.

No a když to nefunguje, tak je chyba ve vás.

Podělali jste to.

Dost možná jste nezralí,

frigidní nebo závisláci na šmudlování.

Možná dokonce toxičtí.

Můžete se samozřejmě rozvést

a zkusit to samý ještě jednou.

Ctrl C Ctrl V – zkopírovat vzorec.

Ale je to béčkový řešení.

Ti nadřazenější to zandají bez rozvodu.

Bez nevěry.

Bez aférek.

Bez toho, aby se cítili vyhořelí a poloprázdní.

Společenskou medaili obdrží mniši a jeptišky, kteří počestně a bez brblání obstojí v monogamním klášteře!

A pro všechny ostatní jsme natočili díl o tom, jaký jiný možnosti jsou v lidským vesmíru k dispozici.

Eva je samozřejmě nepotřebuje a má v paži.

Olinka afektovaně oversharuje a zapomíná, že není na terapii, ale v podcastu.

Poslouchejte jen na vlastní nebezpečí.

Rozhodování pod drobnohledem

Taky jste podlehli iluzi racionality a myslíte, že se rozhodujete jako mistři zenu po zvážení všech dostupných faktů? A co když je to tak, že s náma mozek hraje adektovanou tombolu?

V tomhle díle jdeme až na dřeň iluze, že máme věci pod kontrolou. Podíváme se na rozhodování pod tlakem, ve vztahu, na terapii i při výběru plenek.

Probíráme:

– jak náš mozek miluje zkratky (a proč je to občas průser)
– proč rozhodnutí neudělat nic je taky rozhodnutí
– jak nás ovlivňuje očekávání druhých (a jejich zklamání)
– proč je někdy rozhodovací paralýza vlastně pohodlná

Nečekejte žádné tabulky s pro a proti. Ale dost možná si po dnešku všimnete, kdy vaše rozhodnutí dělá ego, strach nebo nutnost „něco s tím přece udělat“.

✨ Bonus: taky řešíme, proč jsou těžký rozhodnutí jako mít dítě nebo odejít z práce často jen špička ledovce. A co se pod ním doopravdy skrývá.

Psychobitches vám i tentokrát budou držet zrcadlo. Jen bacha – někdy ukazuje věci, co jste radši nechtěli vidět. Ale právě ty stojí za to.

Chceš slyšet celou epizodu? Podpoř nás a získej přístup ke všemu, co se nevešlo do slušnýho podcastu 🎧

Limerence: když láska smrdí závislostí

Víte, co je limerence? Ten stav, kdy se váš mozek promění v neplacený nonstop bar a sype vám do žil koktejl dopaminu, úzkosti a obsedantních myšlenek na jednu jedinou osobu.
Ne, není to „láska“. Je to závislost v růžovém kabátku.

V tomhle díle řešíme:

• proč limerence není romantika, ale spíš psychická kocovina,

• jak poznat, že jste víc high z pocitu než z člověka,

• co se děje v mozku, když se zamilujete až moc,

• a proč může být limerence stejně nebezpečná jako toxickej vztah.

Syrově, nekorektně a s bitchy nadhledem, jak jste u nás zvyklí.

💘 Láska? Nebo spíš závislost na vlastním mozku?

Nový díl Psychobitches: proč limerence bolí víc než kocovina.

___

Dnešní díl je pro všechny!

Ale jestli chcete slyšet celou nálož bez cenzury a přidat se k naší komunitě budeme rádi! Díky předplatnému dostanete všechny publikované díly v plné verzi a to už se za 120 kaček vyplatí!

Tomáš Čermák: devatenáctiletý zajíček, který místo aby se učil periodickou tabulku prvků sestrojil se svojí kolegynní Anou Podmanickou čističku odpadních vod PURA.

A dostal za ni řadu prestižních ocenění.

O Tomášových úspěších uslyšíte všude možně. Jako správných witches mu věštíme nobelovu budoucnost, nebo tak něco. Nás ale zajímá něco jinýho.

Jeho duše.

Tomáš se totiž otevřeně hlásí k autismu. Mluví o tom, jak jeho dětství bolelo.

Jak si navzájem nerozuměl se světem. A my jsme ho hrozně moc chtěly poznat.

A vzít vás na tu výpravdu s sebou.

Svědectví o jednom autistickém světě z první ruky:

Umí Tomáš lhát?

Má smysl pro humor?

Jak zvládá senzorický zahlcení?

Co se děje v jeho vnitřním světě za oponou?

Proč mu dneska lidi nevěří, že je autista?

A proč ho před pár lety posílali na specku?

A pokud nebudete skrblíci,

tak v placený části uslyšíte, jak se samotná Eva zamiluje v přímým přenosu!