Psychobitches

O lidech, co “to” nepotřebujíMáte “to” rádi?Anebo “to” děláte z povinnosti?Ano, myslím „to něco“, co mi algoritmická jeptiška zakazuje pojmenovat na plnou hubu.Seggs.Činnost, kterou si spojujeme s rozmnožováním, i když děti plodíme jen v 1–5 % případů.Zbytek?95–99 % je: • hédonismus, • konzumace lásky a blízkosti, • intoxikace vlastním tělem, • zvědavost, • úlitba partnerovi.Lidští živočichové si ze seggsu prostě udělali volnočasovou aktivitu.A tahle volnočasová aktivita se stala povinností.Imperativem.Povinnou součástí životního curricula.Každej mezi 18–50 “to” má přece chtít.Toužit.Udělat se.A pravidelně!Středa – je ho tam třeba.A kdo to tak nemá, je porouchanej.Šup k paní doktorce, nastartovat libido.Představte si, že byste museli na vyšetření jen proto, že vás nebaví každý týden háčkovat, zatímco zbytek populace si na tom kolektivně ujíždí.Přesně tohle se děje a-seggs*uálům.Lidem, které nepřitahuje nikdo další. Ani muži. Ani ženy. Ani jednorožci, mroži nebo ledvinky.Zkrátka nikdo a nic. Ten pocit touhy m®dat v sobě nemají.Podle odhadů je jich 1–2 % populace. Miliony lidí žijících v šeru.Nemáme pro ně v naší kultuře místo.A tahle ignorace přináší zbytečný utrpení.Jak vůbec budovat s takovým nadrátováním vztah, když všichni automaticky předpokládají, že v něm musí být pravidelný seggs?Pojďme otevřít tohle důležitý téma.Lidi, co nepotřebují seggs, si nezaslouží žít v pocitech studu, hanby a porouchanosti.Pojďme pro ně vytvořit prostor.Poslechněte si nejnovější díl, kde b!tchujeme maloměšťáckou morálku středeční povinnosti.Ať si každej dělá – i nedělá – co chce.Pokud tím nikomu neubližuje.Říká každá pokroková psychomrcha.

Sex má být zábava, blízkost, vzrušení. Ale co když je spíš únik? Nutkání? Návyk? Připravte se na nekompromisní rozbor toho, co se za slovy jako „závislost na sexu“ nebo „přehnaný libido“ opravdu skrývá.

V téhle epizodě rozebíráme:

• kdy je sexu “moc” a kdy je to ještě „normální“

• proč kompulzivní chování není to samé jako hypersexualita

• jak poznat, že sex používáme jako náplast na bolest nebo úzkost

• kde je hranice mezi zdravým libidem a sebedestrukcí

• a jestli se dá na tenhle typ závislosti vůbec chodit na terapii

💋 A taky se nebojíme přiznat, kdy se sexu vyhýbáme my samy. Protože přece… někdy je lepší si pustit dokument o sériových vrazích než mít další špatnej sex.

Chceš mluvit pravdu, ale taky mít kamarády. A hlavně – nechceš bejt pokrytec. Jenže co když jsme pokrytci všichni… jen v různejch verzích? Díl pro všechny, co si na Instagramu jedou sebelásku, ale doma se bičujou za to, že si dají rohlík.

Co v tomto díle uslyšíte?

– Jak vypadá pokrytectví v terapii i mimo ni

– Můžeme být občas trochu pokrytecký – a přitom být v pohodě?

– Rozdíl mezi vývojem názoru a hraním si na lepšího člověka

– Proč je autenticita často jen líp oblečená manipulace

– A co s tím, když poznáme pokrytce v sobě nebo vedle sebe?

💋 A protože jsme Psychobitches, nechybí ani introspektivní drama, píchání do zranitelnejch míst a přiznání, u kterejch se nám trochu potily dlaně.

Dnešní téma je zalité duhou.Takže se připravte na jednu z nejotevřenějších epizod.

Bitchujeme o vděčnosti.

Tý, co se na nás valí z každého self-care účtu.Ale protože jsme Psychobitches, nenecháme kámen na kameni – a rozebíráme obě strany.

Vděčnost.

Magický slovo, co má změnit život, zlepšit vztahy a přeprogramovat mozek na štěstí.A jo – ono to fakt někdy funguje.

Ale co když se vám zrovna všechno sype?Co když děkujete, píšete si deníčky vděčnosti – a stejně se cítíte jako vyždímaná houba?

V tomhle díle si bereme na paškál obě strany mince.Vděčnost i nevděčnost.

A taky si řekneme, že i v momentě, kdy chcete se vším seknout, může existovat něco malýho, za co fakt vděční být můžete.

„Tak kdy bude miminko?“

„Vy už se snažíte, že jo?“

„Tak to třeba vyjde příště?“

V tomhle díle si bitchujeme téma, o kterém se mluví šeptem, nebo vůbec – IVF.

Proč se pořád tváříme, že toužit po dítěti je přirozené, ale mluvit o tom, jak ho doopravdy zkoušíme počít, už ne? Proč se ženy píchající injekce do břicha schovávají?

S nohama ve třmenech a pocitem, že jsi součástí reprodukčního byznysu.

A proč to celé bolí nejen tělo, ale hlavně duši?

Nekorektní díl o tom, že selhat v přirozeném cyklu ještě neznamená selhat jako člověk.

Nejsme žádný submisivní chudinky, ale drsný feministický Psychobitches.

Proto jsme se rozhodly zbitchovat všechny rádoby feministický výkřiky, který z mužů dělají homogenní původ všeho zla.A vykopávají příkopy vzájemnýho neporozumění.

Aby bylo jasno:Patriarchát nás neba. Kudy chodíme, tudy na něj držkujeme.A zároveň milujeme muže. Teda pardon.

Olinka pány vášnivě miluje.Eva pány velkoryse toleruje.

Rozhodně si nemyslíme, že jsou podřadný plémě.A Evě přijde nefér, že by hodní ňufíci měli nést na svých bedrech dědičnej hřích za všechny nekonsensuální prasáky a vrahy.

Natočily jsme ledově klidnou rozbušku, kde se střílí do vlastních.

Jsme nervózní i natěšený.

Poslušný holky a hodní kluci jdou do nebe. A tam nikdo skončit nechceme.

My totiž chceme žít.Svobodně. Autenticky.S respektem k druhým – ale i k vlastním hranicím.A občas se na to všechno vykašlat a pustit vnitřní btch na volno. Jen ať si holka označkuje teritorium sarkasmem a ironií.Ušlápnutým holkám a klukům tohle moc nejde. Tak moc se starají o blaho a názory ostatních, že zapomínají, kým vlastně jsou. Po čem touží. Co potřebují.Jestli náhodou jen útrpně neplní společenský skript, který jim nesedí. A dusí jejich duši.My máme v tomhle jasno!Kopeme i za vaši nekorektní a afektovanou stránku. Tahle divá děva si nezaslouží eutanazii!Nechte ji žít.Nakrmte ji kvalitníma granulema.Skamaraďte se s ní.Stejně štěká a kouše, aby vás ochránila ode všeho zlého. A někdy taky, aby si užila trochu necenzurované zábavy.

Každej béčkovej psycholog vám potvrdí, že denní snění patří na pranýř patologizace. Je to bohapustá duševní masturbace! Dělají to osamělý, opuštěný a společensky nevhodný lidi. Správňáci si to přece nerozdávají se svýma fantaziema. Správaňáci od rána do večera odsekávají úkoly.Olinka s Evou s tím tak trochu souhlasí. A tak trochu si myslí, že nudní lidi tráví zbytečně moc času v každodenní smalltalkový realitě. Ani si neumí představit jakej emocema nabitej vesmír na ně číhá doma: v prostoru mezi ušima.Tyhle zvrhlý psycholožky mají totiž denní snění jako oblíbenou volnočasovou aktivitu. Streamují si svoje fantazie častěji, než Netflix! Olinka dokonce místo večerníčku! A Eva? Ta by tam byla zajetá furt.Místo, aby zodpovědně propagovaly meditaci a další formy ušlechtilé sebepéče, oddávají se ujetý neřesti. A lákají k ní další ovečky.Tenhle díl si určitě nepouštějte. Je to hereze! Nejspíš pak začnete mít chuť snít ve velkým

Navoněná lež, nebo nahá pravda? Co si vyberete?

Nalháváte si, že jste pravdomluvní svatoušci?“Sluší mi to?”“Ano”“Neztloustla jsem?”“Ne.”“Jak se ti líbila moje přednáška?”“Super”Průměrně řekneme za den tři lži.Zároveň 10% lidí má prý na svědomí 90% lží.Dá se lež vůbec rozpoznat?Co na to odborníci?Detektor lži?AI?A jak zachází Eva se lží ve vězení?Učila by Olinka autisty lhát?A jak jde holkám od ruky oddělit pravda od lži?O každodenních i těch extra velkých lžích se v nadupaným díle!

I terapeutky potřebí terapii. Jen tyhle dvě by si navzájem nepomohly: Každá je trochu psycho. Rozhodně jsou obě bitch. Ale deska sem na ně ušili bič, protože pro jednou klademe otázky Evě a Olince my. Odhalení tak velké, že by se za něj nestyděla ani modelka na OnlyFans. Vše co jste chtěli o nás vědět, ale báli jste se zeptat.