
Sign up to save your podcasts
Or


Ranním hostem Rádia Z byla přednostka pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice prof. Martina Vašáková. Mluvila hlavně o koronaviru. Jak se projevil příchod britské mutace? Průměrný věk hospitalizovaných se snížil, teď je to mezi padesátým a šedesátým rokem. Covid se s příchodem této mutace také stal snáze přenositelným. Podle Vašákové musí Česko co nejrychleji očkovat. „Důležitá jsou účinná protiepidemická opatření, tedy taková, která se dají dodržet a jsou založena spíše na osobní odpovědnosti než na restrikcích, které nikdo nedodržuje,“ říká Vašáková. Lékařka ve vysílání také popsala, co je to tzv. postcovidový syndrom. „Fatální následky covidu spočívají také v tom, že se prodlužuje doba, než se do nemocnice dostane pacient s infarktem nebo se diagnostikuje rakovina plic,“ uzavírá Vašáková.
Ranním hostem Petry Květové Pšeničné byl ekonom a odborník na investice Pavel Ryba. Podle něj je současná krize trošku jiná než ta v roce 2008. „Společné je ale to, že každá krize je hybatelem, donutí nás udělat změnu,“ říká Ryba. Ve vysílání hovořil také o tom, jak centrální banky od března minulého roku chrlí gigantické množství peněz, aby zabránily kolapsu bankovního systému. Provádí extrémní měnovou politiku, zachraňují ekonomiku a politiky tiskem peněz. To sice může nastartovat ekonomický růst, velmi pravděpodobně to ale povede k vysoké inflaci. „Není to udržitelný růst. Zdravé ekonomické prostředí nesouvisí s množstvím peněz, které v ekonomice jsou,“ dodává Ryba, který vysvětlil i hlavní problém měnového systému – tedy to, že z něj byla vyjmuta brzda, kterou bylo historicky zlato. A proto Ryba doporučuje investovat část peněz do drahých kovů, které na rozdíl od peněz nikdo natisknout nemůže.
Ranním hostem Rádia Z byl herec Josef Polášek. „Lidé spojují váš osobní život s postavou, kterou hrajete, a potom k vám takto přistupují. Moc si toho nezjistí, jen konzumují. Ale já tomu rozumím, nemají víc času,“ řekl Polášek, který ve vysílání mluvil také o tom, že podle něj neexistuje čistá komedie ani čistý horor. Ani život podle Poláška takový není, je tragikomický. „A dobré umění je takové, které reflektuje život,“ dodává herec. A čemu se Josef Polášek věnoval během pandemie? Z dlouhých chvil stloukl doma kurník a pořídil si slepice. Prý je s nimi zábava. „Občas si s nimi člověk aspoň trošku pokecá,“ doplnil. Řeč přišla i na Poláškův rodný Zlín. Jeho obyvatelé prý uvítali, když se město přejmenovalo z Gottwaldova zpět na Zlín. „Gottwalda jsme vnímali jako někoho, kdo měl krev na rukách,“ dodává Polášek.
Ranním hostem Rádia Z byl sociolog Daniel Prokop. Jeho výzkumná organizace dlouhodobě monitoruje, jak lidé vnímají pandemickou situaci a jak jsou ochotni dodržovat opatření. „Na konci března nastal jistý obrat směrem k uvolnění chování lidí. Narostly kontakty a rodinné návštěvy,“ říká Prokop. Důvodem jsou ekonomické dopady opatření i únava. Výzkum zaznamenal nárůst symptomů úzkostí a depresí. Z dat také vyplývá, že klesla ochota lidí nosit roušky. „Ukázalo se, že po tak dlouhém období restrikcí nelze spoléhat na ochotu lidí déle než přibližně tři týdny,“ dodává Prokop. Mezi velmi negativně vnímané opatření patří zavření obchodů a škol a zákaz cestování mezi okresy. Daniel Prokop považuje za nejkritičtější právě uzavření škol, protože má dopad na psychické zdraví matek, které zůstávají s dětmi doma.
Etický hacker a odborník v oblasti kyberútoků Martin Haller vysvětlil ve vysílání Radia Z, jak by se lidé měli bezpečně chovat na internetu. Největším rizikem jsou slabá hesla. Používat podobná hesla je špatně. „Většina útoků je náhodná, ne cílená. Pozor by si proto měl dávat každý běžný uživatel. Vyděračským útokům, kdy po vás útočník vyžaduje peníze za to, že vám vrátí ukradená data, čelí i běžní uživatelé, nejen firmy.“
Jak poznat nebezpečný e-mail? Tzv. phishingové e-maily mají obvykle přílohu, která není běžným dokumentem, ale jedná se o nějakou formu aplikace. Případně se jedná o odkaz, který po násvyžaduje změnu hesla. „Proti tomu nás sice částečně chrání antivirus, nejlepší je však na takové maily vůbec nereagovat,“ říká Martin Haller.
Na zdraví dítěte to vliv nemá. U porodu nemusí mít ženy roušku ani respirátor. Každá žena rodí izolovaně. "Každou pacientku, kterou přijímáme testujeme a do výsledku testu je na samostatném pokoji," dodává Kolek s tím, že personál je ve většině případů očkovaný.
Už na konci 19. století se začali učitelé tance sdružovat do různých spolků. Taneční umění má v naší zemi dlouholetou tradici. Jak zvládají taneční mistři současnou situaci?
From the publisher's feed

33 Listeners