Pozvání do Rádia Z přijala módní návrhářka spodního prádla Tereza Vu, která byla ranním hostem moderátorky Petry Květové Pšeničné. Vu vystudovala návrhářství v Londýně. Nejprve navrhovala šaty, později se přeorientovala na plavky a nakonec se zaměřila na spodní prádlo. „Kvalitní spodní prádlo je důležité pro sebevědomí ženy,“ říká návrhářka. Prádlo šije ručně. Někdy stihne ušít jeden set za den, obvykle to ale trvá čtrnáct dní. Vu říká, že z hlediska tvaru se na spodním prádle nedá vymyslet nic nového, pohrává si ale s materiálem a strukturami. „Já i moje klientky milujeme krajky a hedvábí. V kolekci, kterou právě připravuji, pracuji s hedvábným saténem,“ zmiňuje návrhářka. V rozhovoru se dozvíte i o módní přehlídce, která se má brzy uskutečnit a bude přenášena online. 

Do studia Rádia Z přišla Kristýna Mertlová, majitelka seznamky Tvoje láska, která se specializuje se na seznamování handicapovaných lidí. Algoritmus, se kterým seznamka pracuje, dokáže spočítat, kteří lidé se k sobě hodí. Mertlová se inspirovala v zahraničí, především ve Spojených státech, kde jsou tyto služby běžné. „Ze zkušeností víme, že lidé s fyzickým handicapem preferují zdravého partnera. Naopak lidé s psychickým handicapem vyhledávají někoho, kdo má také psychický handicap,“ říká Mertlová a dodává, že Tvoje láska není seznamkou pouze pro handicapované. V poslední době zaznamenala tato služba velký zájem z řad lidí ve věku šedesát let a starších. Moderátorka Petra Květová Pšeničná se Mertlové ptala také na analýzu seznamovacího potenciálu, která umí odhalit, kde lidé dělají při seznamování chybu. V rozhovoru zaznělo i to, jak správně vytvořit profil na seznamku.

Ranním hostem Rádia Z byl Petr Čtvrtníček, známý český herec, ale také uzenář. A právě uzenářství bylo tématem rozhovoru s moderátorem Martinem Karlíkem. Na výrobě uzenin prý není nic těžkého. „Základem je dobré maso a trpělivost. Nesmíte být zbrklý s kořením, to je všechno,“ říká Čtvrtníček. Další jeho zálibou jsou lodě. I o těch byla řeč. V rozhovoru se například dozvíte, proč se loď, kterou herec nedávno koupil, jmenuje Mercedes, nebo kde všude se už na lodi plavil. Čtvrtníček vyprávěl také o lodi, kterou kdysi koupil a později prodal s obrovskou ztrátou, přesto to prý byl nejlepší kšeft jeho života. Proč?

Ranním hostem Rádia Z byl spisovatel a novinář Dan Hrubý. Moderátor Nikola Bojčev se ptal nejprve na jeho novinářskou kariéru. Hrubý totiž nedávno po deseti letech ukončil spolupráci s časopisem Reflex. Podle jeho slov to ale neznamená, že s novinařinou končí. Hrubý je držitel ceny Egona Erwina Kische a známé jsou například jeho reportáže z KLDR nebo Gruzie. „Nejvíce si vážím toho, že jsem jako redaktor měl šanci pracovat se spoustou inspirativních lidí. Spolupráce s nimi mi pomohla ve vlastním psaní a pohledu svět,“ říká spisovatel. Hrubý je autorem třídílných Pražských příběhů a v současnosti připravuje dvoudílný cyklus s pracovním názvem Zločin a trest ve staré Praze. Inspiroval se při čtení starých novin z počátku 20.století, kde ho zaujalo velmi podrobné líčení kriminálních případů. „I ten zdánlivě nejobyčejnější člověk zažije v životě jeden velký příběh, sám si to často ani neuvědomuje. Stačí ho jen najít a popsat,“ říká Hrubý. Řeč byla i Leopoldovi Hilsnerovi, o kterém Hrubý připravuje knihu ve spolupráci s historiky. Vyjít by měla na podzim. 

Ranním hostem Rádia Z byla spisovatelka Karin Lednická, autorka bestselleru Šikmý kostel s podtitulem Kronika ztraceného města. Tato románová trilogie pojednává o historickém městě Karviná, které se ztratilo v důsledku důlní těžby. Dnes už neexistuje, jednalo se tedy o jiné město, než které dnes známe pod tímto názvem. Na jeho místě zůstal pouze šikmý kostel. I ten měl být původně zbourán, ale nakonec se ho podařilo zachovat jako památku na bývalé město. „Sbírání materiálu bylo emočně dost náročné. To, co se dělo na Karvinsku, byla velká hrůza, o které se toho moc neví,“ popisuje Lednická. Původně chtěla psát pouze povídku. Nasbírala ale tolik materiálu, který vydá na trilogii. A jaké jsou reakce čtenářů? „Ohlasy jsou krásné a někdy až dojemné. Dvakrát se mi stalo, že jsem si vymyslela nějakou dějovou linku a někdo mi pak řekl, že je to přesně příběh jeho rodiny,“ říká spisovatelka. V rozhovoru se také dozvíte, jak probíhá práce na třetím díle a jestli se můžeme těšit na filmové zpracování tohoto příběhu.

Ranním hostem Rádia Z byl zpěvák Petr Janda. Moderátorka Petra Květová Pšeničná se na úvod zeptala, jak zpěvák tráví čas v době, kdy nejsou povoleny koncerty. „Moje původní profese je hudební skladatel, takže skládám. Práce mám hodně. Připravuju dvě nové desky. Jednu ke svým osmdesátinám,“ říká Janda. Jeho žena chodí do práce, a tak se musí postarat o domácnost i o děti. „Beru jim telefony a kontroluju, jestli se opravdu učí. Je to náročné a je mi to i trapné,“ popisuje zpěvák, jak zvládá domácí výuku. Neobává se ale toho, že by distanční výuka zanechala na dětech významnější následky. Janda je otcem pěti dětí a rozhovoru popsal, že je za to šťastný. Vyprávěl i tom, jak jeho kapela Olympic udělala konkurz na nového klávesáka. A kdy by se mohl Janda se svou kapelou vrátit na pódium? „Odhaduju, že s koncerty by se snad mohlo začít v červenci,“ říká zpěvák. Řeč přišla i na Jandovo pravidelné streamování písníček. Některé mají sledovanost přes 400 tisíc. 

Ranním hostem Petry Květové Pšeničné byl Martin Feč, podnikatel v oblasti privátních a skupinových letů. Jeho společnost zajišťovala repatriační lety pro české a slovenské občany, kteří se potřebovali během pandemie koronaviru dostat ze zahraničí domu. „Byla to velká zkušenost. Ve firmě na tuto dobu vzpomínáme jako na období s minimem spánku. Lidé byli rádi, že se jim podařilo dostat se zpět domů. Jejich zpětná vazba pro nás byla obrovským zadostiučiněním,“ říká Feč. Standardní cena soukromého letu do Londýna se pohybuje okolo 200 tisíc korun, v některých případech ji ale lze snížit přibližně až na 25 tisíc korun. Feč se o budoucnost tohoto oboru neobává: „Je to odvětví, které se dynamicky vyvíjí. Doprava taxíkem v 60.,70. letech také byla záležitostí vyšší vrstvy, dnes si taxík může objednat téměř každý. Tomu se postupně přibližujeme i s leteckou dopravou,“ říká podnikatel. Dodal také, že se zabývají i dopadem leteckého průmyslu na ekologii. 

Ranním hostem Rádia Z byla lektorka kreativního psaní Markéta Dočekalová. „Napsat knížku je práce na dlouhou dobu ane každý jí dokončí. Vyžaduje to obrovský kus disciplíny,“ říká Dočekalová. Přibližně jen 10 procent účastníků jejich kurzů touží po kariéře spisovatele. Dočekalová v rozhovoru mluvila i o psaní scénářů, které je podle ní ještě složitější než napsat knihu. „Je to řemeslo, které se dá částečně naučit. Schopnost vidět a přemýšlet v obrazech je vrozená, můžeme ji pouze trénovat,“ dodává lektorka, podle které si ale musíme uvědomit, že talent sám o sobě nestačí. Jsou potřeba píle, štěstí a hraje roli i to, koho na své cestě potkáme. Začínající spisovatelé by se podle lektorky měli připravit na to, že svou knihu musí po dopsání intenzivně nabízet.  „Někdy to trvá rok až dva. Je důležité trefit se do toho, co zrovna nakladatel hledá,“ upozorňuje Dočekalová. 

Ranním hostem Rádia Z byl tanečník, herec a choreograf Vlastimil Harapes. Moderátor Nikola Bojčev se svého hosta nejprve ptal na jeho profesní začátky. Harapes vystudoval taneční konzervatoř. „Řekli mi, že na konzervatoři není matematika, fyzika ani chemie, tak jsem s tím souhlasil,“ vysvětluje své rozhodnutí. Po účinkování v muzikálu Starci na chmelu si zahrál roli hraběte ve filmu Markéta Lazarová. Následně byl přijat do Národního divadla, kde začala jeho skutečná taneční kariéra. Mezi tím si zahrál ale ještě v několika dalších filmech, například Jak dostat tatínka do polepšovny nebo Jak vytrhnout velrybě stoličku. A jak vnímá to, že bývá označován jako synonymum a ikona českého baletu? „Je to samozřejmě příjemné,“ říká Harapes. V současnosti působí na dvou konzervatořích, kde podle svých slov nabádá ostatní pedagogy, aby ke každému studentovi přistupovali individuálně. 

Ranním hostem Rádia Z byl odborník na medicínu životního stylu Robert Žižka. Tento nový obor medicíny k nám teprve začíná pronikat a Žižka je jeho průkopníkem. Na rozdíl od konvenční medicíny, která se zabývá příznaky onemocnění, medicína životního stylu intervenuje přímo u kořene problému. „80 až 90 procent nákladů ve zdravotnictví jde na léčbu civilizačních chronických onemocnění, která souvisí s naší životosprávou a výživou a dají se ovlivnit,“ říká Žižka. Hlavní problém vidí v nedostatku spánku a pohybu, vysokém stresu, narušených vztazích a obezitogenním prostředí, ve kterém žijeme. Základním pilířem medicíny životního stylu je intervence v oblasti výživy. Žižka kritizuje klasický západní jídelníček, který je založený na vysokokalorických potravinách zbavených většiny živin. „Máme obrovské množství dat o tom, jak cenné jsou některé rostlinné potraviny. Například kurkuma nebo lněné semínko dělají doslova zázraky,“ říká Žižka. A jaký jídelníček je ideální? „Čím blíže se budeme držet toho, co roste v přírodě, tím bude náš jídelníček kvalitnější,“ dodává Žižka, který také zmínil, co konkrétně dělat, abychom snížili riziko těžkého průběhu onemocnění.