Ranní host

Ranním hostem Rádia Z byla ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová. Streetwork je metoda sociální práce, kdy sociální pracovník kontaktuje osoby, které potřebují pomoc, ale sami by si o ni neřekli. Pracovnici vyráží za klienty do ulic, parků i do bytů.

Na podrobnosti ohledně této metody se Zikmundové v ranním vysílání ptala moderátorka Petra Květová Pšeničná. Cílová skupina je velmi široká, patří sem děti a dospívající, lidé se závislostmi, lidé bez domova, senioři nebo migranti. Česká asociace streetwork sdružuje organizace, které v Česku poskytují tyto terénní služby. Ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi je podle Zikmundové terénních pracovníků v České republice stále málo. „Preventivní služby jsou podceňovány. Jejich efekt není vidět v horizontu roku, dvou ani čtyř. Politici nejsou ochotni a schopni plánovat na delší čas. Pokud si máme být jisti efektem, vyžaduje to práci v dané lokalitě alespoň na deset let,“ říká ředitelka.

Koronavirus byl pro streetwork velkou překážkou. Po vypuknutí pandemie loni na jaře bylo z nařízení vlády poskytování těchto sociálních služeb přerušeno. U práce v terénu je přitom důležitá kontinuita. Pokud je přerušena, velmi těžce se v práci navazuje. „Každá krize ale přináší příležitosti. Pandemie koronaviru nám umožnila změnit přístup k bezdomovectví. V mnohých městech a obcích se to podařilo. Na tuto cílovou skupinu byla upřena větší pozornost i větší podpora,“ dodává ředitelka. Jednou z aktivit asociace je i preventivní program Restart shop, který podporuje návrat lidí po výkonu trestu do společnosti. Asociace nedávno zveřejnila studii, podle které se 19 z 25 účastníků programu dostalo na trh práce. Zikmundová přiznala, že takový výsledek překvapil i je samotné. Mají z něj ale pochopitelně radost.

Ranním hostem Rádia Z byla Jana Schiebertová, ředitelka Czech National Trust. „V turistice jsou Češi úžasní, starost o památky ale trošku pokulhává. Obzvláště ve srovnání s britským přístupem, který mě udivuje. Měli bychom se lépe postarat o místa, která jsme dostali od minulých generací,“ říká Schiebertová.

Czech National Trust je nezisková organizace, která se věnuje záchraně kulturního dědictví, historických objektů, zahrad, přírodních a kulturních krajin. Založena byla v roce 2013 za podpory trustů z ostatních zemí a finanční podpory donátorů. „Smyslem naší činnosti je záchrana kulturního a přírodního dědictví pro příští generace. Vracíme život do míst, která utváří naši identitu,“ říká ředitelka, kterou ve studiu přivítala moderátorka Petra Květová Pšeničná. Jedním z posledních projektů Czech National Trust byla oprava dvou meteorologických sloupků v Praze. V současnosti organizace pracuje na obnově hrobky ve Zdislavicích na Kroměřížsku.

Trustové organizace existují po celém světě a jsou sdružené v International National Trusts Organisation. V rámci této spolupráce probíhá i výměna pracovních skupin, které pomáhají s opravou památek, a to pod dohledem památkářů. zájem o tuto aktivitu je velký. Je nutné se dopředu zaregistrovat a někdy je čekací doba až pět let. „Mým snem vždy bylo strávit týden v nějakém krásném hrabství v Anglii, kde bych hrabala zahradu nebo čistila stezky kolem mořského pobřeží,“ dodává Schiebertová. V rozhovoru také prozradila, že na jejich organizaci se obrací mimo jiné majitelé historických budov, kteří nemají dostatek finančních prostředků na obnovu. 

Pozvání do studia přijal herec Leoš Noha. V ranním vysílání popsal svou velmi klikatou cestu ke své současné profesi. Noha je vyučeným mechanikem elektrických zařízení. Začínal tedy jako opravář televizí. Později pracoval také jako elektrikář v dolech, tiskař, nebo barman v rokovém klubu.

Poté už se dostal k divadlu. Původně chtěl nastoupit jako kulisák. Protože tam ale bylo plno, začal i díky svým předchozím zkušenostem jako osvětlovač. Postupně byl obsazován i do drobných rolí. „Přejít od světel na jeviště bylo celkem jednoduché, už jsem měl za sebou několik amatérských vystoupení,“ vzpomíná Noha. Na svou první roli si dobře pamatuje, hrál sluhu Alexeje v Hráčích od Nikolaje Gogola. Noha tak potvrdil slova pedagogů z divadelních fakult, kteří svým studentům říkají, aby si vyzkoušeli co nejvíce profesí, ze kterých by mohli následně na jevišti nebo před kamerou čerpat.

Herec v rozhovoru také velmi upřímně prozradil, jak jedná s lidmi, kteří sami sebe berou příliš vážně. „Většinou mají lidé problém, pokud je někdo hodně svobodomyslný. Mají tendenci ho okrajovat. Je to vidět i v naší vládnoucí garnituře,“ říká Noha. Zavzpomínal také na dobu před listopadem 1989. „Tehdy byl nepřítel jasný, teď jsou nepřátelé skrytí. Je pro mě rozčarování, že to může takto dopadnout,“ dodává herec. Přiznal také, že už několikrát dostal nabídku jít do politiky. To ho ale nikdy nelákalo.

V Česku začíná předvolební kampaň. Ranním hostem Rádia Z byla politoložka Vladimíra Dvořáková, která popsala dění na politické scéně. Koalice Pirátů a Starostů má podle ní potenciál oslovit občany napříč voličskými skupinami.

Dvořákovou ale překvapilo malé zastoupení žen v řadách koalice Pirátů a Starostů. „Piráti byli v minulosti jedinou stranou u nás, která více zdůrazňovala vyrovnané zastoupení. Kritizovali naši politiku, protože je hodně mužská a v jistém slova smyslu hodně arogantní,“ říká politoložka. Moderátor Nikola Bojčev se ptal také na snahu opozice o vyslovení nedůvěry vládě. Dvořáková nerozumí tomu, proč k takovému kroku přistupuje pár měsíců před volbami. „Opozice musí předvídat výsledky toho, co dělá. Pokud vláda opravdu padne, je možné, že prezident republiky Miloš Zeman nechá současnou vládu dovládnout, jak už sám avizoval. Je otázka, co by tím vlastně opozice získala,“ říká Dvořáková.

Tím by ale podle ní byla vláda značně oslabena, což by mělo dopad i na zahraniční postavení České republiky a zároveň by tím byla posílena role prezidenta. Politoložka ale dodala, že opozice má na tento krok právo a nelze jí to vyčítat. Tématem byla i ČSSD, která se potýká s dlouhodobým poklesem preferencí. Riziko, že v nadcházejících volbách sociální demokracie nepřekročí pětiprocentní hranici, je podle Dvořákové velké. Připomíná, že jde o nejstarší stranu a bylo by proto velkým překvapením, kdyby v příštím volebním období chyběla v Poslanecké sněmovně. 

Za rok sní přibližně 76 kg čokolády. Na den to jsou dvě až tři tabulky. Šárka Robinson Pomahačová je profesionální degustátorskou čokolády. „Je to jedno z nejhezčích povolání, které můžete mít,“ řekla Pomahačová v ranním vysílání Rádia Z.

O čokoládě si s ní ve studiu povídala moderátorka Petra Květová Pšeničná. Pomahačová ochutnala také čokoládu, která je považována za jednu z nejlepších na světě. Čím si takové označení vysloužila?  Jedním z předpokladů je odrůda bobů a země původu, tedy Ekvádor. Boby se vybírají ručně. Taková čokoláda stojí 6 až 12 tisíc korun. Degustátorka si ale není jistá tím, že by si na ní pochutnal každý milovník čokolády, její chuť je velmi specifická. „Jsem zarytě přesvědčená o tom, že v běžném obchodě kvalitní čokoládu nenajdete,“ řekla Pomahačová. Doporučuje proto navštívit specializovanou prodejnu. Vysoké procento kakaa není podle Pomahačové zárukou toho, že si kupujeme kvalitní čokoládu. Platí ale, že čím je procento kakaa vyšší, tím méně cukru čokoláda obsahuje.

Degustátorka má radost z toho, že se v Česku začínají objevovat čokoládovny, které vyrábějí čokoládu od kakaových bobů až po samotnou tabulku. „Některé z nich sbírají světová ocenění. Česko se řadí mezi špičku čokolatierů na světě. Jeden z největších mýtů je to, že nejlepší čokolády se dělají v Belgii a Švýcarsku,“ dodala Pomahačová. Původně přitom vystudovala knižní vazbu a chtěla se věnovat umění. To ještě netušila, že je vůbec možné živit se degustováním čokolády. Co jí přivedlo k tomuto povolání?

Prioritou České obchodní inspekce je v této době kontrola respirátorů na trhu. V průběhu pandemie zakázala prodej asi 21 milionů kusů. Řekl to mluvčí české obchodní inspekce Jiří Fröhlich, který byl ranním hostem moderátorky Petry Květové Pšeničné. 

ČOI dlouhodobě kontroluje také slevy v obchodech. Problém odhalí asi u 40 procent z nich. Zlevněná cena totiž musí vycházet z ceny, za kterou bylo zboží v minulosti skutečně nabízeno. „Pokud bychom nakupovali jen podle akčního letáku, je velmi pravděpodobné, že u některého zboží bude cena u pokladny jiná,“ říká Fröhlich. Spotřebitelům proto doporučuje, aby si zkontrolovali, zda cena u pokladny odpovídá ceně v letáku. Zákazníci mají právo na cenu, se kterou byli seznámeni. „Pokud zákazník takovou nesrovnalost odhalí, má nárok na to, aby mu prodejce dorovnal rozdíl. Běžná praxe, kdy obchodník nabídne zákazníkovi vrácení zboží, není správným postupem,“ dodává mluvčí. 

Fröhlich v rozhovoru popsal i další nekalé praktiky obchodníků. Například to, jakým způsobem mohou prodejci inzerovat vysokou slevu, aniž by porušili zákon, a přitom je výsledná cena stále vyšší než u konkurence, která nabízí stejné zboží bez slevy. Nejlepší je proto podle Fröhlicha kontrolovat si cenu na internetových srovnávačích. Česká obchodní inspekce se také zaměřuje na e-shopy. 70 procent kontrolovaných internetových obchodů dostalo od ČOI pokutu. Je to dáno do značné míry tím, že kontroly e-shopů jsou velmi cílené. Nejvíce podnětů ke kontrole dostává inspekce právě na internetové obchody. Fröhlich prozradil, jak by se zákazníci na internetu měli chovat, aby byl jejich nákup bezpečný. 

Cviky zaměřující se na obličejové svaly se objevují už ve starých knihách o józe, přesto je obličejová jóga novým oborem. Jednou z jejich propagátorek je Simona Rydlová, která byla ranním hostem Petry Květové Pšeničné. Józe se věnuje už 20 let, na obličejovou jógu se zaměřila před čtyřmi roky. „Tělo nemůžeme oddělit od hlavy, všechno souvisí se vším. Face jóga se zaměřuje, stejně jako ta běžná, na uvolnění a posilování svalů. Důležitá je práce s dechem a postojem,“ vysvětluje Rydlová. Face jóga najde své uplatnění nejen při snaze o kosmetické úpravy, ale i při terapiích. Rydlová pracuje například s lidmi, kteří prodělali mrtvici. Podle ní má face jóga také pozitivní dopad na náladu. „Mým klientkám často lidé z jejich okolí říkají, že vypadají spokojeně,“ dodává lektorka.

Ranním hostem Rádia Z byl pyrotechnik Jiří Chládek. Rozhovor byl tentokrát trochu netradiční, moderátor Martin Karlík vyrazil s mikrofonem do Pardubic. S Chládkem si povídali na louce nedaleko od rafinérie, která byla na konci druhé světové války terčem náletů. Američané seslali na tuto oblast během dvou náletů dohromady přes 1600 bomb. „Je velká pravděpodobnost, že v okolí rafinérie stále spí nějaká aktivní bomba. Přitom platí, že čím je munice starší, tím je pro manipulaci nebezpečnější,“ říká Chládek. Pyrotechnici jsou podle jeho slov srdcaři a mají radost, když se někde nalezne výbušnina. Nejhodnotnější nález je pro ně letecká bomba. Chládek je pyrotechnikem už 39 let. Ze své práce prý strach nemá. „Je to spíše úcta ke kvalifikovanému protivníkovi. Pokud někdo ve sportu podcení soupeře, tak to špatně dopadne. Ve sportu se dá taková porážka zkousnout, pyrotechnici mají jen jeden pokus,“ dodává Chládek.

Od 11. května mohou muzea opět přivítat návštěvníky. „Máme radost, čekali jsme na to hodně dlouho,“ říká Radim Vondráček z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, který byl ranním hostem moderátora Nikoly Bojčeva. Jednou z expozic tohoto muzea je i Český kubismus v Domě u černé matky boží, na které je k vidění kubistický nábytek. Ten je světovou raritou. Uměleckoprůmyslové museum pořádá například i procházky kubistickou Prahou, které jsou podle Vondráčka velmi oblíbené. Host v rozhovoru zmínil také výstavu barevného tisku, která byla připravena už loni v prosinci. v té době musela ale muzea zavřít. Jedná se o první soubornou výstavu této technologie v Evropě. „Díky pandemii jsme mohli některé věci lépe zmapovat, třeba celou sbírku antického skla,“ dodává Vondráček. 

Lupénka je jednou z nejčastějších kožních nemocí, v Česku trápí okolo čtvrt milionu lidí. Každý rok přibyde několik tisíc nových pacientů. A právě lupénka byla tématem rozhovoru moderátorky Petry Květové Pšeničné s lékařem a farmakologem Tomášem Doležalem, který byl ranním hostem Rádia Z. „Skutečná příčina lupénky není známá. Jedním z faktorů může být genetická dispozice nebo porucha imunity,“ vysvětluje Doležal. Lupénku často doprovází kloubní potíže a záněty v jiných orgánech. Mnoho pacientů vystačí s lokální léčbou v podobě mastí a krémů. V řadě případů ale taková léčba nestačí a je potřeba zasáhnout do imunitního systému pomocí protizánětlivých léků. „Na těžké průběhy lupénky se doporučuje biologická léčba. Ta je úspěšnější a bezpečnější.  Je ale drahá a zatím proto není moc dostupná,“ dodává lékař.