Ranní host

Postavu Rosse Gellera ve slavném seriálu Přátelé daboval herec Daniel Rous. V ranním vysílání Rádia Z přiznal, že ho lidé mají s Rossem stále spojeného. „Podle hlasu mě pořád poznávají. Natáčení trvalo osm let, bylo to strašně krásné období. Za takovou dobu vám ostatní herci začnou být blízcí, i když se s nimi na začátku vůbec neznáte,“ říká Rous.

Dabovat Davida Schwimmera, který postavu Rosse hraje, ale bylo podle Rouse obtížné. Jeho herecký projev je specifický, někdy například záměrně koktá nebo si ostatními herci často skáče do řeči. Moderátorka Petra Květová Pšeničná se ptala také na to, jak se Rous k této roli dostal. „Tenkrát si nás vybral přímo pan režisér Aleš Sobotka, kterému jsem dodnes vděčný. Je to výborný člověk a skvělý režisér,“ vzpomíná herec. Během natáčení podle něj vznikla v celém štábu sounáležitost. „Všichni tomu hrozně fandili, protože věděli, že ten seriál je opravdu dobrý,“ dodává Rous. Nikdo ale na začátku nevěděl, že seriál bude mít deset sérií.

Herci se během natáčení spřátelili natolik, že dodnes prý udržují blízké vztahy. Podle Rouse to samé platí i pro dabéry. Prozradil také, že při natáčení museli ještě na poslední chvíli upravovat některé vtipy tak, aby tomu český divák porozuměl. Americký humor je totiž odlišný od toho českého. Nedávno byla premiéra pořadu Přátele: zase spolu, ve kterém se před kamerou sešli všichni herci původního seriálu. Rous prozradil, že se chystá dabing i tohoto pořadu, který bude také ve stejném složení. 

Ranním hostem Rádia Z byla Rút Kolínská, zakladatelka hnutí mateřských center v České republice a prezidentka organizace Síť pro rodinu. „Naše poslání je posilovat hodnotu rodiny. Rodina je ta nejcennější hodnota, kterou ve svém životě máme, to se pomíjí. Když nefunguje toto základní společenství, pak nefunguje celá společnost,“ říká Kolínská.

Během koronaviru se podle Kolínské ukázalo, že pokud rodina správně funguje, v těžkých chvílích jako je pandemie se to projeví jako velmi cenné. Naopak v rodinách, které správně nefungují, byla situace daleko složitější. Ekonomicky se dopady pandemie teprve projeví, myslí si Kolínská. Problémy prý budou mít i rodiny, které situaci dosud zvládaly dobře. Nejobtížnější byla pandemie pro rodiny, které měly problémy už před ní. „Někteří si šáhli na dno. Je skvělé, že je tu spoustu lidí, kteří jsou ochotni se podělit,“ říká prezidentka organizace.

Pomoc od státu by měla být podle Kolínské cílená, plošné rozdávání není tak přínosné. Připomněla také, že realizace sbírky je velmi obtížná. Nadace firem by proto měly pamatovat na to, že je potřeba pomáhat také právě ohroženým rodinám. Především firmy, kterým se během pandemie podařilo vydělat, by si podle Kolínské měly vzít tuto pomoc za svůj závazek. Moderátorka Petra Květová Pšeničná se také ptala na roli žen v politice. Václav Havel přišel kdysi s myšlenkou, že by Rút Kolínská měla být prezidentkou ČR. Zvažuje Kolínská kandidaturu? „Pokud bude kandidovat Andrej Babiš, tak do toho půjdu,“ dodává Kolínská.

Ranním hostem Rádia Z byl herec Igor Orozovič. Ten v současnosti působí mimo jiné v muzikálu Lazarus. „Je to překrásný muzikál, jedna z životních věcí, se kterou jsem se setkal,“ říká herec.

Orozovič hraje také v představení Bezruký Frantík, na kterém se podílí i autorsky. Jde o příběh tělesně postiženého tvrdohlavého kluka, který usiluje o vymanění se ze svého osudu a který na pozadí novodobých českých dějin svádí velký zápas o lidskou důstojnost. Orozovič je také zpěvák. Svoje písničky si ale ve volném čase nepouští, protože by mu to prý lezlo krkem. Přiznal ale, že když slyší nějakou svoji píseň s odstupem, tak ho někdy překvapí.

Moderátor Martin Karlík se ptal také na to, jestli byl Orozovič na vojně. „Bohužel se mi to vyhnulo. Myslím ale, že to není blbá věc. Pokud by byl výcvik na úrovni, taková elegantní vojna, tak by to bylo v pořádku,“ vysvětluje herec. Evropa podle něj zapomněla na to, že hrozba konfliktu nezmizela. Myslí si proto, že vojenský výcvik by svůj smysl měl. Orozovič také prozradil, kde a jak nejraději relaxuje. Je to prý především příroda, odpočine si také u hudby. „Hudba a příroda k sobě samozřejmě patří. Miluju, když se používají živé nástroje, na které hrají živí muzikanti. To žádná elektronika nenahradí,“ dodává herec.

Do studia Rádia Z přišel bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Z funkce šéfa české diplomacie byl odvolán těsně před vypuknutím vrbětické kauzy. „Byl to jeden z významných novodobých momentů pro českou diplomacii. Takto zásadní kauzu jsme v posledních třiceti letech zatím neřešili. Ve vztahu s Ruskou federací to může být zásadní zlom,“ řekl Petříček v ranním vysílání.

Podle bývalého ministra se během vrbětické kauzy ukázalo, jak Rusko Českou republiku vnímá. A doufá, že si společnost uvědomí, že partneři Česka jsou v Evropské unii. To, že chce mít České republika korektní vztahy s Ruskem, ještě podle Petříčka neznamená, že by se mu mělo podbízet. Řekl také, že kauza ukázala, jak důležité je v těchto situacích správně komunikovat s veřejností. „Reakce české vlády byla velmi tvrdá a adekvátní. Zdá se ale, že postup s partnery nebyl dostatečně koordinován. Jejich reakce mohla být v některých případech razantnější,“ zhodnotil Petříček.  

Z ministerstva zahraničí odešel Petříček před dvěma měsíci. Moderátor Nikola Bojčev se ho ptal také na to, jak tento čas strávil. „Měl jsem možnost se trochu více věnovat rodině a také se rozhlédnout. Částečně se vracím zpátky na akademickou půdu. Trochu jsem si odpočinul. Z politiky se ale úplně stáhnout nechci. Mám pocit, že je potřeba řadu věcí stále ještě měnit,“ dodal Petříček. Mrzí ho především nedokončená práce v oblasti spolupráce ve vědě a výzkumu. Po několika letech jednání se ale podařilo uzavřít spolupráci s významnou vědeckou institucí ve Spojených státech. 

Začíná zmrzlinová sezóna. Pozvání do studia Rádia Z přijal zmrzlinář a majitel zmrzlinového salonu Creme de la creme Honza Hochsteiger, který byl ranním hostem moderátorky Petry Květové Pšeničné. „Udělat nový druh zmrzliny je práce na mnoho týdnů a mnoho vzorků a pokusů, než se to podaří,“ vysvětluje zmrzlinář.

Zmrzlina se za normálních okolností prodává i v zimě. Koronavirus ale způsobil to, že z centra Prahy zmizeli turisti. „Udělat veganskou zmrzlinu, například pistáciovou nebo čokoládovou, bez žloutky, smetany a mléka není úplně jednoduché. Tyto ingredience se používají několik set let. Proč, pochopíte ve chvíli, kdy je tam nedáte. Nahradit je je problém,“ vysvětluje Hochsteiger. Vyvinout neovocnou veganskou zmrzlinu mu prý trvalo více než rok. Zmrzlinář prozradil, jaké novinky chystá na letošní sezónu. Jednou z nich je indická specialita s názvem zlaté mléko. Jeho nejoblíbenější zmrzlina je prý ale bílá čokoláda s praženou mandlí. Na léto chystá například i alkoholové zmrzliny.

Podle Hochsteigera lidé rádi ochutnávají nové druhy zmrzlin, nejvíce se ale stále prodávají tradiční příchutě, jako třeba pistácie, mango nebo slaný karamel. Naopak nečekaně málo se prodává vanilka. Kdy byla vyrobena první zmrzlina, není známo. Podle Hochsteigera je to tím, že byla tak dobrá, že jí hned někdo snědl. Znám je ale původ tradice zmrzlinového kornoutu. Poprvé se objevil v Americe na počátku 20. století. Zmrzlinář tehdy prý zapomněl vzít s sebou na festival misky. Měl spoustu zmrzliny, ale neměl ji do čeho dát. Vedle něho měl stánek palačinkář, který pro zmrzlináře proto vyrobil kornouty.

Ranním hostem Rádia Z byl expert na společenské chování a bývalý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček. „Koronavirus způsobil obrovskou degradaci našich životů. Přišli jsme o to nejkrásnější, co máme – prožívání kontaktů člověka s člověkem, o teplo lidského vzájemného soužití,“ říká Špaček.

Obává se toho, že atmosféra pandemie nás bude provázet nadále. Někteří lidé jsou si prý totiž schopni ve strachu o sebe a své blízké absolutně zničit život. V každém kolem sebe vidí potencionální zdroj nákazy. „Začínáme se bát celého světa. Tak to ne, dost a konec. Je to jako když si někdo zlomí nohu, tak přestane běhat. Ale až se mu zahojí, tak přece bude běhat dál, protože ho to baví a je to zdravé,“ vysvětluje odborník na etiketu. Společnost podle něj musí začít žít normálně a zbavit se hrůz, které do ní epidemiologové „pumpovali“. Tradiční společenské chování, jako je podání ruky na přivítanou, ale podle Špačka koronavirus ohrozit nemůže. Takové způsoby se vytvářely po staletí.

„Pracovat v teplákách je pohodlné. Ale je to naprostá katastrofa. Z hlediska etikety je to velký sešup dolů. Protože etiketa je o odříkání, o sebekázni,“ dodává Špaček. Covidová doba nás odnaučila péči o sebe a o to, co si nás myslí ostatní. Moderátorka Petra Květová Pšeničná se svého hosta ptala také na to, jak se koronavirus promítl na jeho profesi. Špaček přiznal, že odmítl přenášet své přednášky online. V rozhovoru také prozradil, že se těší, až bude moci v restauraci znovu zasednout ke stolu s přáteli.

Ranním hostem Rádia Z byla vedoucí mamodiagnostického centra Fakultní nemocnice Bulovka Lívia Večeřová. „Během první vlny koronaviru nesměly být žádné prevence. Teď nás to dobíhá. Chodí ženy, které mají nádory v prsu větších rozměrů. Důvodem je to, že se ženy bály chodit jít do nemocnice na preventivní prohlídku i poté, co už byly povolené,“ říká lékařka.

Doporučovaný dvouletý interval pravidelných preventivních prohlídek si podle Večeřové řada žen během pandemie prodloužila na tři i více let. Podle studie, kterou provedlo mamodiagnostické centrum Fakultní nemocnice Bulovka, je přitom optimální interval pro preventivní vyšetření do 30 měsíců. Pokud je interval delší, stoupá rizikovost výskytu nádoru v prsu větších rozměrů. A k tomu právě během pandemie došlo. Pozdější odhalení nádoru může vést k tomu, že budou postiženy i další orgány. V takovém případě je léčba proto komplikovanější. Přistoupit se musí k chemoterapii.

Moderátorka Petra Květová Pšeničná se Večeřové ptala také na samovyšetření. To podle lékařky ženy v Česku také podceňují. Pokud má žena genetické predispozice, měla by s prevencí začít už ve 25 letech. Od tohoto věku by ženy měly začít pravidelně docházet na preventivní prohlídky. Střídat by se přitom měly kontroly magnetickou rezonancí, ultrazvukem a mamografií. „Ultrazvukové vyšetření je výborná prevence. Jsem naprosto nadšená z toho, že většina mladých žen je zodpovědná a před plánovanou graviditou přijdou nejdřív na vyšetření prsu, aby zjistily, jestli nemají v prsu ložiskovou změnu. To je nesmírně důležité,“ dodává Večeřová. 

Herec Jan Potměšil hraje přes 20 let každé léto na Hradu Kašperk, který se tak stal jeho domovskou letní scénou. „mám z toho velkou radost. Na nestandardních místech hrajeme většinou celé léto, ale Kašperk je naprosto top. Je to nejlepší místečko, které znám,“ říká Potměšil, který byl ranním hostem Rádia Z.

Na Kašperku hraje s Divadelním souborem Kašpar, jehož je Potměšil členem. Přiznal, že hrady ho fascinují jak z historického hlediska, tak svou majestátností. V rozhovoru zavzpomínal také na svého otce. „Táta mě naučil mít vztah k běžkám. Těšilo mě to a potřeboval jsem to. Stejně tak mě naučil na sjezdovkách. Byl báječný, dokázal věci předávat. Byl to pedagog od boha,“ vzpomíná herec. Potměšil lyžuje stále, a to navzdory tomu, že je invalida. Prozradil, že lyžování je pro něj velká radost a letos mu proto chybělo.

Nejradši prý jezdí na Šumavu, se kterou ho pojí vzpomínky z dětství.  Vyprávěl také příhodu, jak jako malý kluk závodil na Šumavě na běžkách. Moderátor Martin Karlík se ptal také na přístup společnosti k vozíčkářům. Ta je podle Potměšila dnes mnohem přívětivější než dříve. „Srdce a mysli lidé jsou otevřenější, než tomu bývalo. Na začátku to bylo, jako kdyby sem přiletěli marťani,“ dodává Potměšil.

Ranním hostem Rádia Z byl David Eiselt, zakladatel portálu cestujlevne.com. „V turismu už vidíme světlo na konci tunelu. Určitě už svítá a doufám, že se brzy rozední,“ říká Eiselt.

Rozhodně nelze ale očekávat, že by se situace, pokud jde o cestování, vrátila brzy do stavu, ve kterém byla před pandemií. „Rok 2019 byl enormní co se nabídky i poptávky. Pokud se dostaneme na nějakých 70 procent, tak to bude úspěch pro letošní sezónu,“ odhaduje Eiselt. Propad zájmu o cestování nepozoruje, lidé chtějí cestovat dál. V současné době jim ale opatření dovolí cestovat pouze po Evropě, případně do severní Afriky. Trendem léta budou víkendové pobyty a také týdenní pobyt u moře, očekává Eiselt.

Aerolinky se musely v pandemii přizpůsobit podmínkám, většina jich proto nabízí bezplatnou změnu cílové destinace i termínu. Eiselt lidem doporučuje, aby si dávali pozor na to, za jakých podmínek lze letenku změnit. Moderátor Nikola Bojčev se ptal také na to, jestli si po pandemii budou lidé muset za cestování připlatit. Aktuální situace ale podle Eiselta napovídá tomu, že bude nadále možné pořídit levné letenky.  „Minimálně po Evropě, je zde totiž stále spoustu letadel na zemi, které je potřeba vyslat do vzduchu. Musí se najít rovnováha mezi poptávkou a nabídkou,“ dodává Eiselt.

Ranním hostem Rádia Z byl internista a gastroenterolog Evžen Machytka. „Nemáme zatím přesná data, ale vše nasvědčuje tomu, že se naplní mé obavy o tom, že v důsledku pandemie vzroste počet lidí s nadváhou. Obézních pacientů máme skutečně nadbytek,“ říká Machytka.

Podle lékaře jsou jejich pacienti ze 60 procent ženy ve věku 40 až 50 let. Ty totiž chtějí problém s nadváhou nejvíce řešit. Obecně ale není žádná specifická skupina pacientů. Problém s nadváhou i obezitou se objevuje častěji než dříve i u dětí. Příčinou je nedostatek pohybu během pandemie. Podle Machytky k nárůstu obezity přispěla ale také beznaděj, kterou lidé pociťovali. Špatná psychika se projevila právě i zhoršenou životosprávou. „Pacientům říkám, ať hlavně nejprve vrátí do normálu svůj život, srovnají pracovní režim a až všechno bude zpátky a budou se cítit dobře, určitě se najde způsob, jak něco udělat i s jejich nadváhou,“ dodává lékař.

Moderátorka Petra Květová Pšeničná se ptala také na jednotku pro metabolickou endoskopii v pražském IKEMu, jejíž je Machytka vedoucím lékařem. „Jde o velice mladý obor. Naše pracoviště je prvním v České republice. Metabolický syndrom je soubor onemocnění, která jsou spojena s obezitou. Metabolická endoskopie se snaží svými metodami tento syndrom řešit,“ vysvětluje Machytka. V rozhovoru popsal také metody, jakými se obezita léčí. Vedle klasické konzervativní léčby v podobě konzultací s výživovým poradcem a diety se někdy přistupuje k operativnímu řešení. Pomoci může také farmakologická léčba.