Ranní host

Ranním hostem Rádia Z byl kuchař Jaroslav Sapík. Ve studiu ho přivítala moderátorka Petra Květová Pšeničná. „Těšíme se na otevírání restaurací, chybějí nám zákazníci. V restauraci jsem odmalička a ještě nikdy se mi nestalo, abych takovou dobu neviděl zákazníka,“ říká Sapík. Jeho restaurace neměla v době restrikcí otevřené ani okénko. „Máme vždy finanční rezervu aspoň na rok. Během pandemie jsme vymalovali, nalakovali. Udělali jsme, co se dalo,“ vysvětluje kuchař. Odhaduje, že čtvrtina restaurací už znovu neotevře. Jediným pozitivem pandemie koronaviru bylo podle Sapíka to, že Češi objevili krásu Čech. V rozhovoru také řekl, že v gastronomii není potřeba vymýšlet nic nového. Měli bychom se vrátit ke kvalitním surovinám a poctivé práci, myslí si Sapík.  Dobrých kuchařů je ale podle něj v Česku hodně. 

Pozvání do studia Rádia Z přijal herec a režisér Jakub Kohák, který byl ranním hostem moderátorky Petry Květové Pšeničné. Jak prožil období pandemie? „Nějak jsem se s tím popasoval. Z vojny jsem vycvičen k tomu, že musím umět pracovat s jakoukoliv situací, která se přede mě postaví,“ říká herec. V současné době nacvičuje baletní vystoupení k připravovanému filmu. Kohák režíruje především reklamy. Nedávno prý natočil reklamní spot, který je podle jeho slov úžasný a bude trhat žebříčky. Prozradil také, že dostal tři nabídky na natočení celovečerního filmu. Řeč byla také o Kohákově vztahu k sociálním sítím. „Naše děti od nich držíme dál, nemají k nim přístup. Čím později se k sociálním sítím dostanou, tím lépe,“ dodává herec na závěr. 

Svůj svaz mají také kouzelníci. Jmenuje se Český magický svaz. Jeho prezident Jiří Hadaš byl ranním hostem moderátora Martina Karlíka. „Kouzelníci musí být připraveni. Většina kouzelníků umí jednoduchá kouzla s věcmi denní potřeby. Je to radost, když vás někdo potká na ulici a chce po vás předvést kouzlo,“ říká Hadaš. Jeho původní profesí je učitel. V posledních letech se Hadaš ale živil pouze kouzelnictvím. Někdy měl i 250 vystoupení za rok. V době pandemie vystupovat nemůže, vrátil se proto na nějakou dobu zpět do školy. I jako učitel pro své žáky občas kouzlí. Prozradil také, že už i profesionální kouzelníci mají dnes v Česku svou fanouškovskou základnu. „Děti jsou náročné publikum. Hned poznáte, jestli se jim vystoupení líbí,“ dodává kouzelník.

Fotograf Jan Šibík nedávno vydal knihu nazvanou Jaro 2020, ve které svými fotografiemi mapuje první nouzový stav v Česku. A právě tento fotograf byl ranním hostem Rádia Z. Ve studiu si s ním povídal moderátor Nikola Bojčev. Šibík vzpomíná na loňské jaro jako na dobu, kdy k sobě byli lidé ohleduplní. „Některé firmy zastavily svou výrobu a začaly zadarmo vyrábět respirátory. Připomnělo mi to atmosféru při revoluci v roce 1989. Loni byla ve společnosti sounáležitost, teď už není,“ říká fotograf. Podle něj dochází postupně k zániku fotožurnalismu. Jeho hlavní platformou jsou tištěná média, která pomalu končí, myslí si Šibík. „I mobilem můžete udělat kvalitní fotku. Jeho výhodou je, že ho máte vždy s sebou. Důležité věci ale fotím na zrcadlovku,“ dodává fotograf. Sám tedy také používá mobil k fotografování. Dokonce pořádá workshopy, na kterých učí, jak mobilem pořídit kvalitní snímek. 

Pozvání do studia Rádia Z přijala zpěvačka a herečka Bára Poláková, která byla ranním hostem moderátorky Petry Květové Pšeničné. V lednu vyšla její píseň s Danem Bártou, která byla součástí kampaně na podporu pěstounství. „Čím hlouběji jsem do této problematiky nahlédla, tím více jsem proti kojeneckým ústavům. Podpora pěstounské péče je strašně důležitá,“ říká zpěvačka. Nyní připravuje své nové album. To pravděpodobně vyjde až příští rok. Nerady by ho prý uspěchala a chce si celý proces užít. Poláková v rozhovoru také prozradila, proč se pustila do módního byznysu. S její první deskou přišel nápad vyrobit pro fanoušky trička. Postupně se její působení v módě rozrůstalo a nyní navrhuje třeba i šaty. „Módní průmysl takový, jak ho známe, mě nebaví. Naše materiály jsou výhradně přírodní,“ vysvětluje Poláková. 

Ranním hostem moderátorky Petry Květové Pšeničné byl kriminální psycholog Ondrej Kubík. „Práce kriminálního psychologa je velmi proměnlivá, jako počasí. Nikdy nevíte, jestli přijde bouřka nebo déšť. Nevíte ani, kdy to nastane,“ popisuje psycholog svou práci. Kubík je expertem na psychologické posuzování věrohodnosti. Verbální ukazatele jsou podle něj pro posouzení pravdivosti výpovědi důležitějším vodítkem než to, že si někdo například pohrává s řetízkem. Řeč je totiž úzce navázaná na intelekt. Lež se proto projevuje mnohem citlivěji na verbálním projevu. Kubík také řekl, že současné metody výslechu respektují lidská práva. Přitom ještě před dvaceti lety docházelo při výsleších k jejich porušování. „Pachatelé ekonomické trestné činnosti bývají zpravidla vysoce inteligentní a někdy málo empatičtí. Takoví lidé výčitky svědomí proto někdy vůbec nemají,“ dodává Kubík.

Britská královna Alžběta II. kdysi prohlásila, že králové nechodí do důchodu. Historik ze Slezského zemského muzea Kamil Rodan, který byl ranním hostem Rádia Z, ale očekává, že královna bude postupně delegovat více a více svých pravomocí na prince Charlese. Ten se ujme vlády buď pověřením nebo po smrti královny. „Britská monarchie vychází ze zvykového práva. V tomto jsou velmi konzervativní. Následníkem trůnu je princ Charles a toto právo mu nikdo nemůže vzít,“ řekl Rodan. V minulosti se ale objevily informace, že by se princ Charles vzdal trůnu ve prospěch svého syna, prince Williama. Rodan se ale domnívá, že pokud bude Charles schopen vládnout, bude chtít Williama co nejdéle uchránit od přímého výkonu panovnických povinností a umožnit mu tak relativně normální život.  

Do studia Rádia Z přišli Jiří Kadet a Jan Slípka z Cechu houslařů pražských, kteří byli ranními hosty moderátora Martina Karlíka. Přestože název cechu odkazuje na Prahu, mezi členy jsou i lidé nejen z celého Česka, ale i ze Slovenska nebo Spojených států. Cech vznikl spontánně v roce 1992 a vedle houslařů sdružuje i kytaráře, v minulosti byl členem například také varhanář. „Přidat se může kdokoliv, kdo se zaobírá výrobou hudebních nástrojů. Pro vstup je potřeba splnit určité podmínky, které ale nejsou striktní,“ řekl Kadet. V rozhovoru se například dozvíte, že postup při výrobě houslí je neměnný už téměř 400 let, naopak u kytar se výroba neustále vyvíjí. Houslaři také prozradili, že cena ručně vyrobených houslí začíná přibližně na 150 tisících korun. A jak vybrat správné dřevo na housle?

Lenka Kohoutová, ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická byla ranním hostem Rádia Z. „Epidemie koronaviru byla největší zkouškou, co jsme kdy zažili. Doufám, že já ani naši klienti už nic podobného nepoznáme,“ říká Kohoutová. Přiznává, že březen loňského roku pro ně byl velký šok. Narychlo museli shánět to, na co vůbec nebyli připravení. „Po nocích jsme dávali dohromady karanténní řád a opatření, ve dne jsme sháněli ochranné pomůcky,“ popisuje ředitelka. Domov Sulická nejvíce zasáhla podzimní druhá vlna epidemie. Někteří zaměstnanci dali výpověď, protože to pro ně byla velká psychická zátěž. Kohoutová je přesvědčená, že po této zkoušce už zvládnou cokoliv. Sama koronavirus prodělala. Byla to těžká zkušenost, přiznala. Nasazení zdravotníků, které v nemocnici pozorovala, bylo podle ní přesvědčivým vzkazem pro všechny, kteří koronavirus zlehčují. 

Ranním hostem Rádia Z byla aktivistka, moderátorka a modelka Lejla Abbasová. Moderátorka Petra Květová Pšeničná se ptala na její aktivity v Africe. Abbasová totiž řadu let pomáhá s rozvojovými projekty v Keni. V současné době spolupracuje s komunitou Masajů na hranici Tanzanie a Keni. „Masajové mají rádi med, neumí ale zacházet se včelami a devastují tak přírodu. Rozhodli jsme se, že přivezeme úly a naučíme je se o včely starat,“ řekla Abbasová. Všechny projekty v Africe se snaží propojit s tamními školami tak, aby byly zároveň výchovou pro děti. Aktivistka také vysvětlila, proč se u Masajů neobjevila nákaza koronavirem. Je to tím, že žijí zcela izolovaně od ostatních. Tématem rozhovoru byla i distanční výuky v Česku. Abbasová je totiž maminkou čtyř dětí.